|
|
Odchov plůdku piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v umělých podmínkách
FRANTA, Pavel
Cílem diplomové práce bylo ověření možnosti převodu larev piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) z živé potravy na suchou startérovou směs pomocí metody tzv. co-feedingu. Experiment zahrnoval 3 kontrolní skupiny (hladová kontrola nebyla krmena; negativní kontrola krmena pouze suchou startérovou směsí; pozitivní kontrola krmena pouze živou potravou) a 10 experimentálních skupin s 5 různými termíny ukončení co-feedingu (ve věku 13, 18, 23, 28 a 33 dní po vylíhnutí - dPH) a různou délkou co-feedingu (1 a 7 dní). Pokus probíhal od 6 dPH, kdy došlo k zahájení mixogenní výživy, do stáří 48 dPH při teplotě vody 17,8 +- 0,7 °C. Hodnocen byl vliv termínu ukončení a délky periody co-feedingu na průběžné přežívání, morfometrické i gravimetrické parametry a na podíl makrobiogenních prvků a spalného tepla v somatických tkáních larev/juvenilů. S prodlužujícím se termínem ukončení co-feedingu se zvyšovalo průběžné přežívání, hodnoty dosažených morfometrických i gravimetrických parametrů a celkový obsah uhlíku a dusíku v somatických tkáních larev/juvenilů. Bez ohledu na zvolený krmný režim v jednotlivých skupinách, doprovázel odchov larev piskoře pruhovaného výrazný pokles přežívání v období 13 až 20 dPH. Nejhorší výsledky průběžného přežívání a růstu v rámci krmených skupin byly zaznamenány v negativní kontrole a ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 13 dPH. Jedinci v těchto skupinách uhynuli ve věku 41 dPH. Nejvyšších hodnot průběžného přežívání dosahovali na konci pokusu jedinci v pozitivní kontrole a skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 23, 28 a 33 dPH. Tyto skupiny se navzájem od sebe signifikantně nelišily. Velmi dobrých výsledků z hlediska morfometrických a gravimetrických parametrů bylo dosaženo ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 28 a 33 dPH. Avšak pouze při ukončení co-feedingu ve věku 33 dPH bylo dosaženo srovnatelných hodnot morfometrických parametrů jako v pozitivní kontrole. Výjimkou byla pouze výška těla společně s hodnotami suché a mokré hmotnosti, které byly v pozitivní kontrole prokazatelně vyšší než v ostatních skupinách. Délka periody co-feedingu (1 či 7 dní) neměla vliv na žádný ze sledovaných ukazatelů. Z výsledků DP dále vyplývá, že plůdek piskoře pruhovaného nejlépe prospívá na živé potravě a naopak nelze jej odchovávat pouze pomocí suché startérové směsi. Z testovaných metod využívajících co-feeding lze doporučit převod larev pomocí co-feedingu s ukončením ve věku 33 dPH, při kterém jsou výsledky průběžného přežívání a délkového růstu srovnatelné s režimem využívající pouze živou potravu.
|
|
|
Vliv teploty vody na ontogenezi keříčkovce jihoafrického (Clarias gariepinus) během postembryonálního vývoje
FRANTA, Pavel
Bakalářská práce zahrnovala dva metodicky totožné experimenty, ve kterých byl sledován nástup klíčových úseků rané ontogeneze (H95, S95, Re95) při teplotě 24 °C. V rámci experimentů bylo využito 29 experimentálních skupin eleuterembryí/larev krmených vždy po dobu 30 dní, které se však lišily v načasování začátku podávání vnější potravy. První skupina byla poprvé nakrmena ve věku 72 hPF a každá další skupina vždy o 6 hodin později než skupina předcházející (poslední krmená skupina tak zahájila příjem potravy ve věku 240 hPF). Jako kontrola posloužila skupina, které po celou dobu pokusu nebyla podávána žádná vnější potrava. Byl zkoumán vliv načasování zahájení krmení na morfometrické a gravimetrické parametry, velikostní rozložení, přežívání a míru kanibalismu eleuterembryí/larev. Při teplotě 24 °C se eleuterembrya vykulila (H95) po uplynutí 36, resp. 33 hodin (1., resp. 2. experiment) od oplození. K zahájení příjmu exogenní potravy (S95) došlo během 1. experimentu ve věku 123 hPF a strávení žloutkového váčku u larev (Re95) nastalo ve stáří 150 hPF. V případě 2. experimentu byl příjem exogenní potravy zaznamenán ve stáří 115 hPF a strávení žloutkového váčku u larev ve stáří 161 hPF. Během časového intervalu H95 až S95 byla zaznamenána vyšší míra růstu, především pak ocasní části těla. V intervalu S95 Re95 se u nekrmených larev růst zastavil (první projev hladovění). Na konci pokusu byly vlivem odlišného načasování zahájení krmení statisticky průkazně ovlivněny (P < 0,01) všechny sledované parametry kromě míry kanibalismu. Zatímco procentuální zastoupení velkých a středně velkých jedinců (potencionálních kanibalů) klesalo s prodlužující se dobou zahájení krmení, míra kanibalismu se neměnila. Narůstalo však zastoupení malých jedinců v jednotlivých skupinách. U keříčkovce jihoafrického se potvrdilo, že není vhodné z hlediska přežívání oddalovat zahájení krmení. Na rozdíl od přežívání, u morfometrických parametrů nebylo pozorováno statisticky významné negativní snížení hodnot, pokud k zahájení krmení eleuterembryí/larev bylo přistoupeno před dosažením věku 216 hPF. Dále bylo zjištěno, že téměř 100 % jedinců v kontrolní (nekrmené) skupině uhynulo ve stáří 377 hPF. První známky zvýšené mortality však byly pozorovány již ve stáří 283 hPF. Na základě výše uvedeného lze tak říci, že k nástupu PNR (point of no return) došlo u keříčkovce jihoafrického přibližně ve věku 270 hPF.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.