|
|
Ošetřovatelská péče o rány v Namibii, Irsku a České republice
FRANKOVÁ, Šárka
Ošetřovatelská péče o rány je důležitou součástí každodenní práce sester ve všech zařízeních, ať už jsou to nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, ústavy sociální péče či ambulance. V posledních letech se při ošetřování ran klade čím dál větší důraz na moderní postupy, a to hlavně v České republice (dále jen ČR) a Irsku. Jak již bylo uvedeno, ošetřovatelství se neustále vyvíjí a možnosti ošetřování ran jsou široké. Naší snahou bylo porovnat způsoby a metody ošetřování ran ve třech odlišných zemích. Pozornost byla věnována všeobecné sestře jakožto poskytovatelce ošetřovatelské péče. V teoretické části se pozornost zaměřila na charakteristiku ran, jejich rozdělení, léčení jak všeobecně, tak i konkrétně v daných zemích, a to dle daných kompetencí zdravotních sester. Dále byla velká část práce věnovaná samotnému vzdělání sester. Hlavní záměr výzkumu byl zaměřen na způsob, jakým sestry ošetřují rány v Namibii, Irsku a České republice. Na základě předmětu výzkumného šetření byly stanoveny následující cíle a výzkumné otázky: Zjistit a popsat, jakým způsobem sestry v uvedených zemích ošetřují rány. Jakým způsobem je řešena problematika hojení ran v Namibii, Irsku a ČR? Jakým způsobem probíhá péče o rány v Namibii, Irsku, ČR? Jaké vzdělání musí mít sestra v daných zemích v souvislosti s péčí o rány? Pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní přístup. Byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z daných zemí. Dále byly použity záznamy o průběhu ošetřování ran, které byly získány v průběhu konání stáže v Namibii, osobní návštěvy v Irsku a praxe během studia v ČR. Respondenti byli získáni metodou záměrného výběru, kdy podmínkou byla péče o ránu vyžadující ošetření v nemocnici. Rozhovory byly prováděny z okruhu otázek pro sestry z uvedených zemí v jejich pracovní době a v případě nutnosti byly doplněny potřebné informace prostřednictvím Skype. Výzkumný soubor byl tvořen 9 respondenty ze sester z Namibie, ČR a Irska a následně byly vypracovány záznamy o průběhu ošetřování ran 9 pacientů z Namibie, ČR a Irska. Země mají své kompetence, které se vztahují k této problematice. V Irsku je převazová sestra, která vytváří ošetřovatelský plán a v případě nutnosti vše konzultuje s lékařem. V Namibii kvůli nedostatku sester i lékařů jsou naopak dostačující pouze kompetence zdejších sester ze studia na univerzitě, které vedou k rozhodnutí a volbě péče o rány a jejich léčbě. V České republice konzultují sestry hojení a průběh léčby s lékařem. V oblasti vzdělání sester z dotazovaných zemí v souvislosti s péčí o rány dle výzkumného šetření vyplynulo, že je vyžadováno vysokoškolské vzdělání, a to jak v Namibii, České republice a též i v Irsku. Třetí zmíněná výzkumná otázka se týkala způsobů poskytnutí péče u klientů, kteří mají akutní či chronicky vzniklou ránu. Ošetřovatelská péče o rány v Namibii, Irsku, České republice se v některých konkrétních výkonech neliší, avšak ve většině případů je velice rozdílná. U těžkých případů ran je to pro mnohé nezapomenutelná vzpomínka, která si vyžaduje profesionální přístup, potřebné vědomosti, dovednosti a určitou dávku zkušeností. Sestra poskytuje pacientovi nejen zdravotnickou péči, ale je mu i oporou a pomáhá mu vyrovnat se se vzniklou traumatizující situací. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako informační a studijní materiál pro jiné ročníky chirurgického bloku a pro další výzkumy podobného tématu.
|
|
|
Uspokojování potřeb klientů/pacientů hospitalizovaných na oddělení následné péče a spolupráce s jejich rodinou
FRANKOVÁ, Šárka
Předmět - Hlavní záměr výzkumu byl zaměřen na spolupráci sester na ONP s rodinou K/P a naopak. Dále na uspokojování potřeb K/P. Na základě předmětu výzkumného šetření byly stanoveny následující cíle a výzkumné otázky: Cíl 1: Zjistit zda sestry na ONP zapojují rodinné příslušníky K/P do ošetřovatelské péče. Cíl 2: Zjistit, zda je rodina spokojena s uspokojováním potřeb K/P na ONP. Výzkumná otázka 1: Jsou rodinní příslušníci na ONP zapojováni do ošetřovatelské péče o K/P sestrami? Výzkumná otázka 2: Je rodina spokojená s uspokojováním potřeb K/P na ONP? Výzkumná otázka 3: Chtějí se RP sami zapojit do ošetřovatelské péče? Metodika - V praktické části bakalářské práce, byla aplikována kvalitativní metoda výzkumného šetření. Sběr dat probíhal pomocí rozhovorů s rodinnými příslušníky, kteří mají na oddělení následné péče hospitalizovaného svého příbuzného a s ošetřovatelským personálem příslušného oddělení. Oběma skupinám byly pokládány otevřené otázky. Rozhovory s respondenty z oblasti ošetřovatelského personálu byly prováděny na oddělení následné péče v jejich pracovní době a rozhovory s respondenty z oblasti rodinných příslušníků v návštěvních hodinách na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Dále byla použita metoda pozorování, kterou jsem aplikovala v průběhu návštěv na oddělení. V neposlední řadě jsem využila svých zkušeností získaných při studiu na Zdravotně sociální fakultě oboru Všeobecná sestra. Výzkumný soubor - Výzkumný soubor byl tvořen 6 respondenty ošetřovatelského personálu z oddělení následné péče a 6 respondenty ze strany rodinných příslušníků, kteří mají na tomto oddělení hospitalizovaného člena rodiny. Kontakty na skupinu respondentů z řad ošetřovatelského personálu jsem získala přímo na oddělení následné péče, a to na doporučení vrchní sestry 1. ONP Nemocnice České Budějovice, a.s. Kvůli zachování anonymity byli vybraní respondenti označeni písmeny podle abecedy. Respondenty z řad rodinných příslušníků jsem náhodně vybrala v návštěvních hodinách u hospitalizovaných nemocných na ONP, aniž bych přihlížela k jejich věku a pohlaví. Všichni byli předem ujištěni, že bude zachovaná jejich anonymita. Výsledky - Dle výsledků rozhovorů zkoumaných skupin je spolupráce mezi RP a ošetřovatelským personálem oblastí, na kterou by sestry měly v budoucnu zaměřit svou pozornost, protože je co zlepšovat. Obě skupiny respondentů se shodly, že vzájemná spolupráce je přínosem pro nemocného. V oblasti uspokojování potřeb pacienta se ošetřovatelský personál zaměřuje především na biologické potřeby, protože na ostatní potřeby dle jejich vyjádření nezbývá prostor. Podle výzkumného šetření se ošetřovatelský personál v oblasti uspokojování ostatních potřeb tj. psychických, sociálních, duševních spoléhá na pomoc rodinných příslušníků. Rodinní příslušníci uspokojují biologické potřeby pouze okrajově a ostatní potřeby pomáhají uspokojit svým příbuzným na různé úrovni dle jejich vůle a ochoty. RP by se rádi do péče o své blízké zapojili, ale potřebují podnítit ke spolupráci ze strany sester. Závěr - Výsledky práce by mohly přispět k motivaci sester zapojovat více RP do péče o pacienta a k efektivní, profesionální komunikaci s K/P ale i s jejich blízkými, tak, aby ve výsledku tím, kdo je spokojen byl především K/P.
|
host ::
RSS.