Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prevence karcinomu prsu
Crková, Jana ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom prsu vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk prsu. Mezi jinými zhoubnými nemocemi si zaslouží výraznější pozornost z hlediska stále rostoucí incidence, výrazné heterogenity a nevyzpytatelnému biologickému chování toho nádoru. Karcinom prsu má na rozdíl od jiných nádorů schopnost recidivovat i po dlouholetém období remise. U 90 % nádorů se jedná o náhodný výskyt, kterého patogenezi nedokážeme stále řádně vysvětlit. Proto jsou rizikové faktory tak významné v roli pochopení příčiny vzniku onemocnění. Primární prevence ale není dostatečně efektivní, protože klade nároky na uvědomování samotných pacientů. Zhruba 10 % zhoubných nádorů prsu se vyskytuje familiárně a na jejich vzniku se podílí genetická předispozice. Jedná se především o mutace genů BRCA 1 (17. chromozom) a BRCA 2 (13. chromozom), které jsou spojeny i s jinými nádorovými onemocněními (karcinom ovaria, kolorekta). I vznik tohoto familiárního typu může být ovlivněn výživou a životním stylem ženy. V současné době je nejefektivnější metodou včasná detekce pomocí mamografie, jako nejzákladnějšího vyšetření sekundární prevence. Právě ta představuje velký průlom v ochraně pacientek a zabezpečuje časný záchyt nemoci, od kterého se vyvíjí následná péče. Mamografický screening probíhá v dvouletých intervalech a meziobdobí má...
Prevence karcinomu prsu
Crková, Jana ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom prsu vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk prsu. Mezi jinými zhoubnými nemocemi si zaslouží výraznější pozornost z hlediska stále rostoucí incidence, výrazné heterogenity a nevyzpytatelnému biologickému chování toho nádoru. Karcinom prsu má na rozdíl od jiných nádorů schopnost recidivovat i po dlouholetém období remise. U 90 % nádorů se jedná o náhodný výskyt, kterého patogenezi nedokážeme stále řádně vysvětlit. Proto jsou rizikové faktory tak významné v roli pochopení příčiny vzniku onemocnění. Primární prevence ale není dostatečně efektivní, protože klade nároky na uvědomování samotných pacientů. Zhruba 10 % zhoubných nádorů prsu se vyskytuje familiárně a na jejich vzniku se podílí genetická předispozice. Jedná se především o mutace genů BRCA 1 (17. chromozom) a BRCA 2 (13. chromozom), které jsou spojeny i s jinými nádorovými onemocněními (karcinom ovaria, kolorekta). I vznik tohoto familiárního typu může být ovlivněn výživou a životním stylem ženy. V současné době je nejefektivnější metodou včasná detekce pomocí mamografie, jako nejzákladnějšího vyšetření sekundární prevence. Právě ta představuje velký průlom v ochraně pacientek a zabezpečuje časný záchyt nemoci, od kterého se vyvíjí následná péče. Mamografický screening probíhá v dvouletých intervalech a meziobdobí má...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.