|
|
Self-compassion jako osobní zdroj v kontextu JD-R teorie
Pourová, Alžběta ; Zernerová, Lucie (vedoucí práce) ; Cetkovská, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá roli sebe-soucitu jako osobního zdroje v kontextu teorie pracovních nároků a zdrojů (JD-R). V práci je sebe-soucit konceptualizován jako osobní zdroj, který může modulovat vztah mezi pracovními nároky a psychickým zdravím zaměstnanců, a potenciálně vést k lepšímu pracovnímu výkonu a snížení rizika vyhoření. Empirická část práce využívá kvantitativní šetření, ve kterém je sebe-soucit měřen pomocí české verze škály Sussex- Oxfordské škály soucitu se sebou (SOCS-S-CZ). Šetření probíhalo na pracujících v nespecifikovaném pracovním odvětví se vzorkem čítajícím 152 respondentů. Výsledky naznačují, že vyšší míra sebe-soucitu souvisí s lepšími pracovními výsledky a vyšším psychickým zdravím, zejména v kontextu vyhoření. Závěry práce přispívají k hlubšímu pochopení dynamiky sebe-soucitu jako osobního zdroje ve vztahu k pracovním nárokům a poskytují praktické doporučení pro organizaci práce, zaměřené na rozvoj sebe-soucitu jakožto klíčového faktoru pro zlepšení pracovního prostředí a podporu zaměstnanců. Klíčová slova: sebe-soucit; teorie pracovních nároků a zdrojů; pracovní výkon; psychické zdraví; pracovní angažovanost
|
|
|
Vztah komunikace a vnímaného stresu v pracovních týmech
Prokešová, Barbora ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Cetkovská, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem komunikace a stresu v pracovních týmech. Hlavním cílem je shrnout aktuální poznatky týkající se komunikace v týmech, kterých se v souvislosti s rostoucím významem virtuální komunikace urychleným pandemií covid-19 objevilo mnoho, a také porozumět tomu, jak spokojenost s kvantitou a kvalitou komunikace člena týmu s ostatními ovlivňuje individuálně vnímaný stres. Teoretická část se věnuje třem stěžejním tématům: pracovním týmům, pracovní zátěži a vlivu pandemie covid-19. Nejprve představuje pojem pracovní tým a podmínky týmové práce se zaměřením na komunikaci. Dále nastiňuje zvládání zátěže v týmech a protektivní působení týmu na duševní zdraví jednotlivce. V neposlední řadě představuje faktory pracovní zátěže a klíčové teorie pracovního stresu. Empirická část si kladla za cíl zjistit, zda spokojenost s frekvencí a kvalitou komunikace jedince s ostatními členy týmu predikuje jím vnímaný stres, a to při zohlednění příslušnosti k týmu. Na datech pocházejících z projektu H-work byla provedena hierarchická korelační analýza. Nebyl nalezen signifikantní vztah mezi rozdílem současné a optimální frekvence komunikace ani kvalitou komunikace v týmu a individuálně vnímaným stresem. Výsledky jsou překvapivé vzhledem k tomu, co naznačuje dosavadní odborná literatura na toto téma...
|
|
|
Nároky a zdroje duševního zdraví zaměstnanců
Hailandová, Barbora ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Cetkovská, Kristýna (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou zdroje a nároky v kontextu pracovního duševního zdraví. Literárně-přehledová část přibližuje téma pracovního duševního zdraví a nahlíží na něj skrze víceúrovňový IGLO model, popisující úrovně - osobní, týmovou, manažerskou a organizační. Z teoretických modelů práce staví především na Job-Demands Resources modelu a popisuje jeho historický vývoj i jednotlivé faktory. Cílem empirické části práce bylo pomocí tematické a frekvenční analýzy a metody zakotvené teorie definovat, jaké zdroje a nároky vnímají zaměstnanci v souvislosti se svým pracovním duševním zdravím, a to na jednotlivých úrovních i napříč organizací. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat zdroje a nároky související s pandemií covid-19. Výsledné analýzy ukázaly, že víceúrovňově lidé vnímají na straně zdrojů jako důležitou pracovní atmosféru a vztahy na pracovišti společně s komunikací, ale také benefity organizace. Naopak na straně nároků hraje hlavní roli vysoké pracovní přetížení, nedostatky a nedokonalosti v komunikaci či zpětné vazbě a ze změn vyplývající nejistota. Na straně nároků lze ve spojitosti s pandemií pozorovat nejistotu a nároky vázané na práci z domova....
|
|
| |
|
|
Vnímaná týmová podpora a pomoc jako zdroj pracovního well-beingu
Pylypjuk, Chrystyna ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Cetkovská, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vztahu, jaký má týmová podpora na percepci pracovní zátěže. Obsahem literárně přehledové části je teorie pracovních zdrojů a nároků v rámci well-beingu. Tato kapitola též poukazuje na negativní důsledky pracovního stresu na duševní zdraví. V další části popisuje týmy a týmové procesy, které podporují příznivé prostředí a. Dále jsou zde popisovány sociální vztahy a opora, která je představena jakožto jeden ze zdrojů well-beingu. Empirická část vychází z výzkumného projektu H-WORK. V práci bude kvantitativně zkoumána role podpory a pomoci jako protektivního faktoru duševního zdraví v pracovních týmech. Vztah byl zkoumaný za pomoci regresní analýzy. Podle výsledků analýzy kolegiální podpora představuje možný prediktor mentálního zdraví. Klíčová slova: Well-being, skupina, pracovní týmy, týmové procesy, sociální podpora, pomoc
|
host ::
RSS.