|
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
|
|
Význam práce pro osoby s mentálním postižením
BLECHOVÁ, Aneta
Diplomová práce se věnuje významu práce pro osoby s mentálním postižením. Hlavním cílem této práce je popsat a reflektovat význam práce ve specifickém kontextu osob s mentálním postižením a se zaměřením na aspekty přispívající ke kvalitě života těchto lidí s handicapem. Práce se rozděluje do čtyř kapitol. První kapitola se specifikuje na vymezení, rozdělení pojmů souvisejících s mentálním postižením a jejím historickým vývojem. Druhá kapitola se zaobírá zaměstnáváním osob s mentálním postižením, základními lidskými právy a Úmluvou o právech osob s handicapem a jejich podporou při vstupu do pracovního prostředí. Za zmínku je potřebné uvést i volný čas, který s pracovním časem velmi úzce souvisí. Kapitola třetí se věnuje sociální práci s lidmi s mentálním postižením a možnosti zkvalitnění společenského života. V poslední kapitole je vysvětlena kvalita života jako etická hodnota lidí s mentálním postižením, jejich vzdělávání a zachování lidské důstojnosti. Cílem této práce je zjistit jaký je význam práce pro člověka s mentálním postižením.
|
|
Nejčastější sociálněpatologické rysy pachatelů dopravních nehod a jejich příčiny (na základě sond do jejich psychiky v knize Karla Havlíka Osudová střetnutí)
BLECHOVÁ, Aneta
Cílem této bakalářské práce je objasnit a seznámit se s psychologickým profilem selhávajících řidičů. Dnes a denně selhávají desítky řidičů, ačkoliv se můžeme domnívat, že se nás toto téma netýká, ba naopak, jsme součástí této problematiky, nemusíme být přímo pachateli dopravních nehod či řidiči, u kterých se projevují sociálněpatologické jevy, ale můžeme být jejich oběťmi. Proto je velmi důležité této problematice věnovat pozornost a zajímat se o ni a snažit se jí předcházet. Cílem práce tedy bylo zjistit, jaké jsou nejčastější jevy pachatelů dopravních nehod. Jaké mohou být příčiny těchto jevů, kde a v jakých situacích pramení jejich počátek, který následně vede k dopravním nehodám. Součástí práce je také analýza rizikových faktorů v silničním provozu. Poslední kapitola se zaměřuje na preventivní opatření vedoucí k omezení dopravních nehod. K výzkumnému souboru patřila nepochybně kniha Karla Havlíka Osudová střetnutí a další součástí byl rozhovor s dopravním psychologem. Jehož výzkumné šetření probíhalo kvalitativním výzkumem a metodou polostrukturovaného rozhovoru s tímto dopravním psychologem. Rozhovor jsem rozdělila do osmi otázek, které doplňovaly teoretickou problematiku v první části. Zpracováním rozhovoru a knihy Osudová střetnutí a jiných kvalitních publikací jsem zjistila, že častými sociálněpatologickými jevy byly ty jevy, které mají ve svém základu agresivní rysy a z nich pramení mnoho dalších. Naopak i lidé s poruchou osobnosti bývají také častějšími pachateli dopravních nehod. Dospěla jsem k závěru, že každý člověk může něco změnit ať už na sobě a svém chování, tak přístupu k ostatním, ale je zapotřebí vynaložit značné úsilí a vytrvalost.
|