|
|
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného
ANDONIU, Andreas
V této práci byla sledována délka skladování uměle vytřených jiker lína obecného (Tinca tinca) při různých teplotách v období před jejich osemeněním a aktivací na oplozenost, líhnivost a následné přežití plůdku do přechodu z embryonální do larvální periody života (zahájení aktivního příjmu potravy). K experimentu byla použita homogenní směs jiker získaná při hormonálně indukovaném umělém výtěru ze 6 jikernaček. Vzorky jiker byly bezprostředně po umělém výtěru dány do plastových misek a zakryty. Ty byly následně umístěny do temperovaných termoizolačních nádob s teplotami 5, 10, 15, 20, 25 a 30°C. V časových intervalech 0,5; 1; 1,5; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 hodin bylo z každé teploty odebráno malé množství jiker (v počtu odhadem 50-100 kusů) do suchých skleněných kádinek (ve 3 opakováních v každé kombinaci teploty a délky přechovávání). Následně bylo provedeno jejich osemenění směsí spermatu od 6 mlíčáků a provedena aktivace vodou. Inkubace probíhala v neodlepkovaném stavu. V průběhu inkubace, resp. následného přechovávání embryí při teplotě 19-20,5 °C, byla denně vyměňována voda. Oplozenost byla vyhodnocena za 48 hodin po oplození. Líhnivost byla stanovena po 48 hodinách po začátku kulení prvních jedinců. Po přechodu z embryonální do larvální periody ontogenetického vývoje, byla plůdku nabídnuta živá potrava (nauplia žábronožky). Poté bylo spočteno množství plůdku s naplněným střevem. Zjištěné hodnoty byly vyjádřeny procentuálně jak z celkového počtu nasazených jiker, tak z oplozených jiker s využitím statistických metod (dvoufaktorové Anovy s opakováním). Nejvyšší úrovně (při statistickém vyhodnocení na hladině významnosti alfa = 0,05) oplozenosti jiker bylo dosaženo při kombinaci délky přechovávání a teploty 1 hodina/25 °C (68,0 +- 3,1 %). Vysoká úroveň oplozenosti se udržovala u jiker skladovaných po dobu 2 hodin, poté byl evidován postupný pokles hodnoty. Podobně tomu bylo i u parametru líhnivosti, kdy bylo vysokých úrovní dosaženo u jiker přechovávaných po dobu do 3 hodin (vyjma teploty 30 °C), poté se líhnivost snižovala. Sledované parametry přežití a příjmu potravy u plůdku (z hlediska praktické využitelnosti nejdůležitější) potvrdily výše uvedené tendence. Vysoká líhnivost z nasazených jiker se udržovala po dobu 1,5-3 hodin (vyjma 30 °C), poté došlo k jejímu postupnému poklesu. V čase 8 hodin (teploty 5-20 °C) bylo zjištěno přežití kolem 1,2 +- 1,8 %, u ostatních teplot bylo přežití nulové.
|
|
|
Identifikace hlavních složek potravy pstruha obecného v Živném potoce v průběhu vegetační sezóny.
ANDONIU, Andreas
Cílem této bakalářské práce byla identifikace hlavních potravních složek u pstruha obecného v Živném potoce na dvou lokalitách, nad a pod městem Prachatice. Díky tomu mohla být popsána změna složení potravy přijímané pstruhem obecným během vegetační sezony. V pěti termínech bylo na sledované lokalitě celkově odebráno sto jedinců pstruha obecného různých velikostí, pokaždé deset kusů z jednotlivé lokality, kterým byl proveden výplach žaludku. Bentické a terestrické organismy se v potravě vyskytovaly většinou v podobném zastoupení na obou lokalitách, dominovaly larvy jepic, chrostíků a dvoukřídlých, až na některé výjimky, kdy na lokalitě E převládaly pijavice, larvy pakomárů a dominovala beruška vodní. Byl zaznamenán určitý posun bentických organismů na jednotlivých lokalitách v potravě pstruha obecného z důvodu vtoku přečištěné vody z místí ČOV Prachatice, protože organismy náchylnější na znečištění vody jako larvy jepic nebo chrostíků se v celkové biomase lišily, na ovlivněné lokalitě se vyskytovaly méně a v kontrolní lokalitě naopak více než například pijavice, nebo vodní korýši, kteří dominovali, na lokalitě E. Krmná strategie pstruha obecného byla tedy zvláště zaměřena na výše uvedené organismy dle lokalit.
|
host ::
RSS.