|
|
Postoje sester k interpersonálním konfliktům na pracovišti
ŠVADLENKOVÁ, Andrea
Vzájemnou spolupráci členů ošetřovatelského a léčebného týmu narušuje řada faktorů, které mohou vyústit do konfliktní situace. Interpersonální konflikty se mohou projevit sníženou soudržností pracovního týmu a sníženou výkonností jeho členů, což může mít vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Teoretická část diplomové práce obsahuje odborné poznatky v oblasti konfliktů. Cílem výzkumné části práce bylo zmapovat oblast zdrojů interpersonálních konfliktů na pracovišti, jejich možný dopad na pracovní činnost sester a postoje sester k řešení konfliktů. Byl proveden kvantitativní výzkum, ke sběru dat byla zvolena metoda dotazování, technika anonymního dotazníku. Výzkum byl realizován v Nemocnici na Homolce na čtyřech lůžkových a jednom ambulantním oddělení. Zúčastnilo se ho 93 řadových sester. Zjistili jsme, že konflikty mají negativní vliv na činnost sester, omezují jejich soustředění na práci, pozornost, jsou zdrojem psychosociální zátěže a ovlivňují týmovou spolupráci. Nejčastější zdrojem konfliktu jsou chyby v interpersonální komunikaci. Zásadní bylo zjištění, že sestry mají pozitivní vztah k řešení sporů. Pokud budeme konflikt řešit v jeho zárodku, může být pro nás zdrojem nových nápadů, myšlenek, otázek, které podpoří efektivní spolupráci v rámci ošetřovatelského procesu. Diplomová práce přináší ucelené informace o aktuální situaci na jednotlivých odděleních, která budou mít možnost se s ní seznámit. Poskytuje zprávu o vzájemných vztazích, postojích ke konfliktům a příčinách sporů z pohledu sester. Poznatky je třeba reflektovat a využít při další koncepci úspěšného řízení interpersonálních konfliktů.
|
|
|
Potřeba sociální péče a pracovní schopnost u pacientů po kardiochirurgickém výkonu
ŠVADLENKOVÁ, Andrea
Abstrakt Účelem této bakalářské práce je posoudit potřebu sociální péče a pracovní schopnost u pacientů před a po kardiochirurgickém výkonu v půlročním sledování. Práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část popisuje klinické projevy onemocnění srdce a jejich kardiochirurgickou intervenci a formy poskytované sociální péče v České republice. V praktické části jsou uvedeny výsledky z dotazníkového šetření. Výzkum je rozpracován z několika hledisek, zdravotního, sociálního a ekonomického a přihlíží k věku pacientů a výkonnosti srdce. Svým zaměřením zohlednil jednotlivé faktory, ovlivňující kvalitu života pacientů před a po operaci srdce. Jedná se především o celkový zdravotní stav, soběstačnost a následné využití sociální péče, kterou nabízí stát v systému sociálního zabezpečení. Jedním z cílů je také zjištění, zda se ekonomicky aktivní pacienti zapojili půl roku po operaci zpět do pracovního procesu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika standardizovaného rozhovoru a anonymního dotazníku. Data, která blíže charakterizovala daný soubor, byla získána sekundární a obsahovou analýzou zdravotnické dokumentace pacientů. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že potřeba sociální péče u pacientů po kardiochirurgickém výkonu je nízká. Dále z výzkumu vyplynulo, že většina pracujících pacientů před operací se po půl roce vrací do svého zaměstnání. Dochází také k ústupu obtíží, které pacienty omezovaly při fyzické námaze, zaměstnaní hodnotí celkové zlepšení pracovní schopnosti. Tato práce poslouží jako zpětná vazba pro kardiochirurgická oddělení. Měla by zlepšit komplexní přístup v péči o pacienty po operaci srdce a také nás vést k zamyšlení, že všude, kde se poskytuje zdravotní péče, je nutné součastně zajistit i péči sociální. Doporučuji využít zkušeností koordinátorů sociální péče v jednotlivých nemocnicích, zlepšit informovanost, motivovat a přivést lidi k aktivnímu zájmu o svoji sociální situaci. Zároveň je důležitá edukace pacientů o léčebném režimu a posílení úlohy ucelené rehabilitace.
|
host ::
RSS.