|
|
Služby poskytované uživatelům Dětského domova v Kašperských Horách.
ŠTĚCHOVÁ, Marie
Dětské domovy jsou součástí soustavy školských zařízení pro výkon ústavní výchovy. Tyto instituce pečují a vychovávají opuštěné děti tehdy, když se o ně nemůže nebo nechce postarat vlastní biologická rodina. Po materiální stránce jsou děti poměrně dobře zajištěny. Problémová situace však může nastat v období, kdy mladý dospělý opouští ústavní výchovu. Cílem výzkumu této bakalářské práce je odhalit a blíže poznat subjektivní postoje mladistvých uživatelů Dětského domova v Kašperských Horách, které zaujímají k problematice odchodů z ústavní péče a připravenosti na vstup do vlastního samostatného života. Práce je rozdělena na dvě základní části. Nejprve část teoretickou a na ni hned navazující část výzkumnou. Teoretická část práce je tvořena několika kapitolami a s nimi souvisejícími podkapitolami. První kapitola je věnována náhradní rodinné péči. Zde jsou popsány její základní formy, jako je osvojení čili adopce, pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu, opatrovnictví, poručenství a svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. Druhá kapitola se zabývá náhradní ústavní péčí a jejími nejčastějšími podobami. Třetí kapitola se již věnuje odchodu dětí z dětského domova. Dále je zde popsán Dětský domov v Kašperských Horách a projekty, které jsou zaměřeny právě na přípravu na odchod dětí z ústavní péče. Také jsou zde popsána zařízení poskytující ubytování mladým dospělým lidem právě po ukončení pobytu v ústavní péči. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena především na mapování oblasti, na niž je zaměřen výše zmíněný cíl. To je tedy hlavně prozkoumání subjektivních názorů mladistvých uživatelů dětského domova na svou osobní připravenost a představy o svém budoucím životě. K realizaci tohoto šetření bylo využito kvalitativního výzkumu. Přesněji metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Skupinu respondentů, podrobených těmto rozhovorům, tvořili mladiství uživatelé Dětského domova v Kašperských Horách ve věkovém rozmezí 15 ? 18 let včetně. Kladené otázky byly strukturovány do několika okruhů. Podle těchto stanovených oblastí byly i rozhovory následně vyhodnocovány. První okruh otázek byl zaměřen na získání základních informací, jako je věk a délka pobytu v dětském domově. Druhý okruh mapoval oblast vzdělávání a přípravu na budoucí povolání. Další oblast zjišťovala, zda mají uživatelé dětského domova přístup k finančním prostředkům a jakým způsobem s nimi umí nakládat. Také bylo zjištěno, že asi jedna třetina z nich není schopna se svými omezenými finančními prostředky správně hospodařit. Dále následovala oblast týkající se vztahů s vlastní biologickou rodinou. Posledním nejdůležitějším a nejobsáhlejším okruhem byl ten, týkající se příprav na odchod z dětského domova. Z něho jasně vyplývá, že téměř všichni respondenti se ještě nepovažují za příliš připravené na vstup do samostatného života. Dotazovaní se všichni shodují, že dětský domov poskytuje potřebné a postačující služby, díky kterým uživatelé získávají některé důležité dovednosti pro vedení svých domácností. Výpovědi také poukazují na skutečnost, že dotyční nemají o své budoucnosti prakticky žádné představy. Asi polovina z nich neví kam či ke komu po ukončení ústavní péče půjde bydlet. Rovněž se skoro nikdo z oslovených nezajímal ani o možnosti nouzového ubytování. Návrhů na řešení této problematiky se objevuje v odborných zdrojích hned celá řada. Převládá tvrzení, jehož zastáncem jsem i já, že s přípravou na osamostatňování by měly dětské domovy začít co nejdříve. Nejlépe hned ještě v útlém věku dítěte. Důležitou složkou přípravy by mohlo být i tak zvané ?Individuální plánování u dětí z dětských domovů?. To znamená, že by si každý uživatel vytvořil svůj osobní plán se současnými i budoucími potřebami a plány. V neposlední řadě by se příprava měla i více zaměřit na nácvik praktických dovedností jako je manipulace s finančními prostředky, uzavírání smluv či jednání na úřadech.
|
|
|
Haptické deníky
ŠTĚCHOVÁ ŽÁKOVÁ, Marie
Tato práce se pokouší nastínit problematiku hmatu ve vztahu k umění a každodennosti. První kapitola se věnuje blíže fenoménu hmatu, představuje tento smysl, charakterizuje komunikaci dotykem, zabývá se tvůrčími typy podle Viktora Lowenfelda, rozebírá pojem haptiky a věnuje se umění a hmatu. V druhé kapitole představujeme jednotlivé typy deníků, psychologické aspekty vedení deníků a také rozebíráme vztah deníků a taktilismu. Třetí kapitola je prakticky zaměřená, popisuje smysl haptických deníků a představuje formou volných asociací jednotlivé haptické objekty- asambláže. Součástí práce je celkem 7 hmatových objektů
|
host ::
RSS.