|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí
ŠINDELÁŘOVÁ, Renata
Bakalářská práce s názvem Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce informací o geriatrické křehkosti a specifikách ošetřovatelské péče o chátrající geriatrické pacienty. Geriatrická křehkost významným způsobem ovlivňuje kvalitu života seniorů, kteří se v současné době dožívají vysokého věku. Protože populace stárne a geriatrických pacientů přibývá a přibývat bude i nadále, začala se i geriatrie a gerontologie ve svých výzkumech věnovat geriatrické křehkosti, která je nazývána ,,zlatým grálem" této medicíny, jejíž snahou a hlavním cílem je zachování co nejdelší psychické a fyzické aktivity seniorů a odvrácení institucionalizace geriatrického pacienta a to především vhodnými intervencemi v rámci poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Cílem velkého snažení při zpracovávání této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o geriatrické křehkosti, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj geriatrické křehkosti a tím i kvalitu života seniora. Geriatrická křehkost v současné době ještě nemá ustálenou definici a prozatím není známo, zdali se jedná o syndrom, symptom či lékařskou diagnózu. Involuce doprovázející a významně ovlivňující život člověka způsobuje přirozené biologické zestárnutí organismu, jež se projevuje snížením nebo až ztrátou funkčních rezerv jedince. Pokud jsou tyto funkční rezervy ještě ovlivňovány vnitřními faktory, např. multimorbiditou či nežádoucími účinky léků, nebo faktory vnějšími, mezi které patří malnutrice, sarkopénie, kognitivní deficit, inaktivita, instabilita, ale také osamělost, nepřiměřená zátěž, nevhodné bydlení a nedostatečný finanční příjem, dochází k rozvoji ,,spirály chátrání", jež směřuje k disabilitě, imobilitě a ohrožení života seniora. Je nutné dodat, že senior s geriatrickou křehkostí nemusí být vždy nemocen, ale přesto chátrá. Snahou této práce je přiblížení významu a vlivu ,,geriatrické křehkosti" a ,,spirály chátrání" v životě seniorů, jež doposud nejsou v povědomí zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči seniorům (Kalvach, 2008). Geriatrická křehkost se vlivem své progresivity zhoršuje a navíc zapříčiňuje vznik dalších syndromů, z nichž nejzávažnějšími jsou imobilizační syndrom a terminální geriatrická deteriorizace s následnou smrtí. K diagnostikování geriatrické křehkosti u seniora je zapotřebí přítomnost tří základních znaků z celkových pěti. Jedná se o malnutrici, sarkopénii, subjektivně vnímanou únavu, sníženou úroveň mobility a svalovou slabost. Jak již bylo výše zmíněno, geriatrická křehkost je v současné době hlavním tématem geriatrické medicíny, gerontologů a geriatrů, a protože velkou mírou může přispět vhodnými intervencemi i poskytování ošetřovatelské péče, je mou snahou v této práci vymezit specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na oblasti, které vznik a rozvoj křehkosti významně ovlivňují. Jedná se především o výživu, rehabilitační ošetřovatelství a motivaci křehkých seniorů, ale podíl na vzniku křehkosti mohou mít i vzniklé dekubity, pády a úrazy pacientů, nevhodná komunikace s prvky ageizmu či poruchy spánku. Ze získaných informací plyne, že hlavními cíli ošetřovatelské péče u pacienta s geriatrickou křehkostí jsou rozjíst, rozchodit a zmotivovat pacienta. Snahou této práce není znevažovat současnou ošetřovatelskou péči o geriatrické pacienty, ale vysvětlit a podat informace o nutnosti většího zaměření ošetřovatelské péče na výše zmíněná rizika. Tak jako se přizpůsobuje geriatrická medicína stárnutí populace a geriatrické křehkosti, bude muset i ošetřovatelská péče zaznamenat určité změny. Pokud tato bakalářská práce obohatí povědomost sester a dalších členů multidisciplinárního týmu o problému geriatrické křehkosti, o specifikách ošetřovatelské péče o pacienty s geriatrickou křehkostí, o přístupu a motivaci těchto rizikových pacientů, pak splnila svůj cíl.
|
host ::
RSS.