Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výživná hodnota vybraných odrůd srhy laločnaté (Dactylis glomerata)
ŠIMÁNKOVÁ, Karolína
V České republice tvoří travní porosty významný krajinotvorný prvek a současně jsou jednou ze základních složek krmných dávek koní a přežvýkavců. V souvislosti s produkčními funkcemi travních porostů je důležitá kvalita píce, zejména u vysokoužitkových dojnic. Cílem diplomové práce bylo sledování změn ve výživné hodnotě v průběhu vegetace a vyhodnocení kvalitativních ukazatelů u vybraných druhů srhy laločnaté- tři stávající odrůdy a tři odrůdy novošlechtění. Hodnotili jsme popeloviny, dusíkaté látky, spektrum vlákniny, stravitelnost organické hmoty a index relativní krmné hodnoty. U všech analyzovaných odrůd byly zjištěny změny mezi jednotlivými vegetačními fázemi, a to zvyšováním podílu CF, ADF a NDF během stárnutí porostu, které korespondovalo se zhoršující se stravitelností organické hmoty, snižující se relativní krmnou hodnotou a klesající tendencí dusíkatých látek. Hodnota CF se v průměru zvyšuje z 22,6 % na 28,5 %, NDF roste z 53,4 % na 60,5 % a ADF z 29,3 % až na 36,8 %. Stravitelnost organické hodnoty poklesla a to z průměrné hodnoty 73,8 % až na 63,12 %. Relativní krmná hodnota poklesla z průměrné hodnoty 114 až na hodnotu 91. V průběhu vegetace klesal i obsah dusíkatých látek z průměrné hodnoty 15,3 % na 8,8 %. Ze zjištěných výsledků lze usuzovat, že nejkvalitnější odrůdy jsou odrůdy Vega, vv115/10 a vv88/10, které jsou živinově vyrovnané. Nejméně kvalitní odrůdou je odrůda Zora. Z hlediska stravitelnosti a relativní krmné hodnoty jsou kvalitnější odrůdy novošlechtění, které dosahují lepší stravitelnosti i relativní krmné hodnoty než stávající odrůdy srhy laločnaté.
Analýza masného stáda skotu na rodinné farmě
ŠIMÁNKOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení užitkovosti u masného stáda skotu plemene masný simentál za období 2011 - 2013 na soukromé farmě. Soubor plemenic tvořilo 39 plemenic jak čistokrevných, tak i kříženek. Průměrná délka mezidobí dosáhla 379,4 dnů a věk při prvním otelení 27,3 měsíce. Soubor telat tvořilo 85 kusů. U čistokrevných telat (49 ks) byla zjišťována živá hmotnost při narození a hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku. Soubor telat byl roztříděn podle roku narození, podle pořadí narození, podle pohlaví a podle otců. U skupiny vykrmených zvířat byly získány základní údaje o výkrmnosti a jatečné hodnotě. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel a vyhodnocena v programu Statistica 12. Průměrná živá hmotnost telat při narození činila 41,96 kg, průměrná hmotnost ve 120 dnech 207,86 kg a ve 210 dnech 320,96 kg. Telata dosahovala průměrných denních přírůstku od narození do 120dní 1,38 kg, od narození do 210 dnů 1,33 kg a od 120 do 210 dnů 1,25 kg. Při roztřídění souboru telat podle roků byly zjištěny statistické rozdíly mezi roky u hmotností telat při narození (41,70 kg). Nejlepších hmotností ve 120 i 210 dnech věku dosáhla telata v roce 2012 (215,80 kg, 327,20 kg). Významné rozdíly byly zjištěny i při roztřídění telat podle pořadí při narození a to zejména u hmotností při narození vždy v neprospěch telat narozeným od prvotelek. Telata narozená první v pořadí vážila 38,25 kg, druhá 40,57 kg, třetí 43 kg, čtvrtá 41,82 kg, pátá 42,10 kg a šestá v pořadí 47,33 kg. (průkazné rozdíly byly zjištěny mezi - 1. a 2., 4. a 5., 4. a 6., 2. a 6. pořadí narození) Průměrný věk při porážce jatečných zvířat dosáhl 561,1 dne, průměrná porážková hmotnost 502,6 kg a průměrná hmotnost jatečně opracovaného těla 316,21 kg. Býci dosahovali porážkové hmotnosti 559,20 kg, jalovice 374,09 kg, zde byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn i u hmotnosti jatečně opracovaného těla, kdy býci dosahovali hmotnosti 351,05 kg a jalovice 237, 06 kg.

Viz též: podobná jména autorů
2 ŠIMÁNKOVÁ, Kateřina
2 Šimánková, Kateřina
2 Šimánková, Klára
1 Šimánková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.