|
|
Vliv bydlení na kvalitu života lidí přestěhovaných ze sociálně vyloučených lokalit do standardního bydlení
Cinová, Michaela ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Řeháček, Pavel (oponent)
Bydlení je základním lidským právem. Nenaplnění tohoto práva může být jedním z významných činitelů, jenž přispívá k sociálnímu vyloučení. Podstatný vliv v procesu sociálního vylučování představuje vznik vyloučených lokalit, protože vznikají mimo infrastrukturu, v některých případech na okraji infrastruktury obce. Převažuje zde nízká úroveň domovního nebo bytového fondu - neudržované objekty, nedostatečné hygienické podmínky či přeplněnost domovních jednotek. Nájemní vztahy mnohdy nejsou právně ošetřeny a jsou značně nestabilní, popř. neexistují vůbec. Obyvatelé tak zde žijí bez jakéhokoliv právního vztahu. Neexistence legislativního ukotvení sociálního bydlení přispívá k prohloubení a rozšiřování sociálního vyloučení lidí. Situaci je však možné částečně řešit, a to aplikací různých přístupů ke standardnímu bydlení - například přístupy k sociálnímu bydlení, přístupy zaměřenými na prevenci vzniku bezdomovectví (Housing First, Housing Led, Rapid Re- housing atd.) nebo v rámci privátního nájemního sektoru. V teoretické části se práce zaměřuje především na představení základních pojmů. V rámci rešeršní části se práce soustřeďuje na mapování situace lidí přestěhovaných ze sociálně vyloučených lokalit do standardního bydlení. Hlavním cílem monitorování života ve standardním bydlení je srovnání kvality...
|
|
|
Pojetí case managementu v rámci centra duševního zdraví
Řeháček, Pavel ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Hlavním cílem Strategii reformy psychiatrické péče, kterou v roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním. V tomto ohledu u nás vznikají centra duševního zdraví (CDZ), která mají poskytovat individualizovanou zdravotně sociální péči lidem s duševním onemocněním za účelem prevence hospitalizací či jejich zkracování. Služby, které tato centra mají poskytovat, zajišťují multidisciplinární týmy zahrnující profese psychiatra, psychologa, psychiatrické sestry a sociálního pracovníka. Hlavní formou poskytování služeb je case management. Práce se zabývá historickým vývojem case managementu až do současnosti a jeho podobou v centrech duševního zdraví v České republice. Praktická část práce se zaměřuje na konkrétní multidisciplinární tým CDZ, který využívá metodu case managementu. Skrze kvalitativní výzkumné šetření a individuální rozhovory s case manažery jsou identifikovány jednotlivé prvky case managementu a překážky, se kterými se pracovníci v praxi potýkají. Na základě získaných dat jsou pojmenovány problematické oblasti, kterým tým čelí. V závěru práce jsou vytvořena doporučení a opatření, která mohou pomoci vedení organizace při řešení identifikovaných problémových oblastí.
|
|
|
Proměny myšlení o vědě: Paralely konceptu épistémé M. Foucaulta s konceptem paradigma T. S. Kuhna
Řeháček, Pavel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
Obsahem mé bakalářské práce je představení dvou teoretiků vědy, Michela Foucaulta a Thomase S. Kuhna a jejich pojetí vědy samotné. Ústředním pojmem Michela Foucaulta je épistémé, kterou můžeme chápat jako epistemologické pole, které umožňuje vědění. Foucault tento pojem zasazuje do prostředí archeologie vědění, což je metodologický nástroj pro jeho bádání. Dále se práce věnuje vysvětlení pojmu diskurs, který zde slouží jako výpovědní hodnota dané epochy. U Foucaulta tato práce ještě strukturuje épistémé do tří historických období, která jsou od sebe odděleny diskontinuitami. V pojetí Thomase S. Kuhna je nejdůležitějším pojmem paradigma. Tento pojem je vzorem vědeckého výzkumu pro jednotlivá historická období a představuje hodnoty a postupy bádání. Paradigma funguje v cyklu normální vědy, během které dochází ke kumulaci problémů - anomálií. Když věda nezvládá anomálie vysvětlit, po čase dochází k vědecké revoluci a cyklus se opakuje. Poslední část práce je věnována porovnání obou konceptů.
|
host ::
RSS.