|
|
Školní fobie
ŘEHÁČKOVÁ, Irena
S budoucím nástupem do povinného školního vzdělání si tvoříme představu o tom, jak by to ve škole mohlo probíhat, jací budou spolužáci a velkým překvapením je pro nás paní učitelka. Bohužel ne všichni prožijí školní léta s úspěchem a zdárným průběhem. Příkladem těchto dětí jsou dcery mých respondentek, které trpí školní fobií. Tématem této práce je Školní fobie. Příčin vzniklých problémů může být několik. Nejen že se dítě může obávat samotného školního prostředí a nástrah, které tam na něj mohou čekat, ale strach v něm může vyvolávat i samotný učitel, který si může vytyčit dané dítě jako cíl svých nevhodných poznámek.Škola však nemusí být vždy pravou příčinou těchto obtíží. Pojem separační úzkost patří k jedné z dalších příčin vzniku fobie. Jedná se o neschopnost odloučení se dítěte z blízkosti matčiny náruče. Separační úzkostí nemusí trpět jen dítě samotné, ale problém může být i v matčině, či otcově osobě. Bakalářská práce by měla přinést autentické informace matek, které vychovávají dítě postižené školní fobií. Jejich výpovědi by měly poskytnout náhled do problematiky dítěte se školní fobií, jejím vzniku, průběhu a v jejich případě i stále nedořešenou léčbou ze strany specialistů. Bakalářská práce je založena na podkladě kvalitativního výzkumného šetření. Data a informace jsem získávala díky osobnímu setkání s matkami dětí a jejich odpovědí, které byly vedeny pomocí polostrukturovaného rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsem se ze začátku věnovala obecné charakteristice základních pojmů a témat souvisejících se školní fobií. Dále pokračuji samostatnou kapitolou o problematice školní fobie, které se věnuji podrobněji. Mimo jiné se v této části dočteme o příčinách vzniku školní fobie ze strany rodičů a školy. Předposlední kapitola je věnována rodině. Popisuji například rodinné klima a styly rodinné výchovy působící na dítě, které mohou negativně ovlivnit přístup dítěte ke škole. Poslední kapitola je věnována škole a s ní související školní zralostí. Neopomněla jsem problematiku šikany, která může negativně ovlivňovat školní fobii. V empirické části bakalářské práce jsem si stanovila výzkumný cíl, jehož znění je následující. Zjistit, jakým způsobem rodiče a pedagogové rozpoznávají problémy se školní fobií u dětí, jaké postoje zaujímají a jak problémy řeší. Pro zjištění tohoto cíle jsem si stanovila tři základní výzkumné otázky. 1)Jak rodiče rozpoznávají problémy se školní fobií u dětí? 2)Jaký postoj zaujímají rodiče k žákům se školní fobií? 3)Jaké postupy se při řešení problému se školní fobií osvědčují? Odpovědi na výzkumné otázky jsou uvedeny v kapitole s názvem Interpretace výsledků, v níž se dozvídáme plno zajímavých informací. Jednou z nich je například rozdílný vznik školní fobie u dcer mých respondentek. Problémy s postupným rozvojem školní fobie jsou z výpovědí matek téměř stejného původu a týkají se především psychosomatickým příznaků. Postoje dotazovaných matek na problematiku dcer jsou téměř stejné a shodují se v jednom z hlavních a zásadních postojů, kterým je přijetí problému školní fobie u dcer a jejich psychická podpora ze strany rodiny. Postupy matek při řešení problému se školní fobie se shodují v množství navštívených odborníků, u kterých si myslely, že by mohli jejich dcerám pomoci. Situace je u všech třech dcer respondentek následující. Doposud žádný ze specialistů nenalezl spolehlivou léčbu, která by vyléčila školní fobii.
|
host ::
RSS.