|
|
Implementační bariéry a faktory facilitující implementaci opatření prevence sebevražd optikou implementační analýzy
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Čermáková, Pavla (oponent)
Úvod: Tato disertační práce se v kontextu oboru veřejné a sociální politiky věnuje problematice implementačních bariér a facilitátorů opatření prevence sebevražd. Bariéry a facilitátory implementace je možné identifikovat napříč celým implementačním procesem. Tato práce usiluje o jejich identifikaci v publikovaných vědeckých studiích a prostřednictvím expertního šetření usiluje o kontextualizaci těchto faktorů pro české prostředí. Práce využívá dva teoretické rámce Consolidated Framework for Implementation Research (CFIR) a Konceptuální rámec implementační analýzy (KRIA). Práce se současně táže na vhodnost těchto rámců k dosažení zmíněných cílů a možnost jejich propojení. Metody: Tato disertace staví na metodě systematické rešerše a na metodě skupinového expertního rozhovoru. Pro strukturaci výsledků práce využívá zmíněné rámce, kdy KRIA slouží jako podpůrný rámec pro rozřazování výsledků skupinového expertního rozhovoru, které nebylo možné přiřadit rámci CFIR. Výsledky: Prostřednictvím systematické rešerše bylo identifikováno 63 relevantních studií obsahujících 239 implementačních bariér a 405 facilitátorů implementace. Ty byly nerovnoměrně rozloženy napříč doménami a konstrukty CFIR. Celkem třináct expertů a expertek identifikovalo v rámci skupinového rozhovoru dohromady 79 potenciálních bariér a...
|
|
| |
|
|
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci
Kuklová, Marie ; Čermáková, Pavla (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci Abstrakt Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit souvislost mezi vzděláním a duševními nemocemi v české populaci. Byla použitá data z národně reprezentativní průřezové studie - the CZEch Mental health Study (CZEMS). Duševní nemocí byly hodnoceny pomocí nástroje Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview a rozděleny do čtyř skupin - poruchy nálady, úzkostné poruchy, poruchy spojené s užíváním alkoholu a poruchy spojené s užíváním drog. Informace o nejvyšším ukončeném vzdělání byla získána od respondentů v rámci rozhovoru. Vztah mezi vzděláním a duševními nemocemi byl analyzován pomocí binární logistické regrese a postupně adjustován na sociodemografické a sociální charakteristiky a rizikové faktory životního stylu. Analýza byla provedena na 3 175 respondentech (54 % žen, medián věku 49 let). Nižší vzdělání (základní a střední škola bez maturity) bylo asociováno s vyšším výskytem duševních nemocí, tato asociace přetrvala po zohlednění všech charakteristik. Asociace byla nejsilnější u poruch spojených s užíváním alkoholu, nejslabší u úzkostných poruch a nelišila se dle pohlaví. Vztah mezi vzděláním a poruchami spojenými s užíváním alkoholu a drog byl patrný především u mladších jedinců. Nalezené rozdíly ve výskytu duševních nemocí dle...
|
|
|
The impact of "dopamine genes" polymorphisms on novelty seeking behavior
Polgar, Martina ; Popkov, Alexandr (vedoucí práce) ; Čermáková, Pavla (oponent)
Diplomová práca skúma vzťah medzi -141C Ins/Del polymorfizmom v dopamínovom receptore D2 a prejavmi tzv. novelty seeking behavior (NSB). Novelty seeking (vyhľadávanie nového) je povahová vlastnosť, charakterizovaná ako tendencia vyhľadávať rôzne, komplexné a intenzívne senzácie a zážitky za cenu fyzického, sociálneho, právneho a finančného risku. Pravdepodobne súvisí taktiež s nástupom užívania drog v mladom veku a agresívnym správaním. Uvažuje sa, že jedinci s touto charakteristickou črtou majú v mozgu relatívne vysokú obsadenosť dopamínových receptorov. Dopamínové receptory sú predovšetkým intenzívne skúmané v súvislosti s mnohými psychiatrickými ochoreniami alebo poruchami osobnosti. Hoci existujú práce, ktoré sa zameriavajú aj na povahové vlastnosti ako je novelty seeking, predmetom ich štúdia sú hlavne dopamínové receptory D1, D3 alebo D4. Len veľmi málo sa vie o dopamínovom receptore D2 a jeho vzťahu k NSB a to napriek faktu, že DRD2 má kľúčovú úlohu v negatívnej regulácii pôsobenia dopamínu. Obsadenosť DRD2 v mozgu je v súčasnej dobe možné určiť pomocou pozitrónovej emisnej tomografie (PET). Avšak využitie tejto metódy v neuropsychologickom výskume je finančne veľmi náročné. K dnešnému dňu sa v literatúre objavilo len pár publikácií zaoberajúcich sa NSB, ktoré na porovnávanie obsadenosti D2...
|
|
| |
host ::
RSS.