|
|
K metodice práce na klavírní technice
Křesálková, Magda ; Kopecká, Věra (oponent) ; Tichá, Libuše (vedoucí práce)
Název mé diplomové práce zní: "K metodice práce na klavírní technice". Dobrá nástrojová technika je pro každého instrumentalistu podstatnou podmínkou kvalitní interpretace. O to větší důraz je v metodice hry na nástroj kladen na hledání co nej účinnějších způsobů práce na technice, na její správné pěstování a rozvíjení. Oblast klavírní techniky je nesmírně rozsáhlá, proto jsem se snažila vybrat z ní to, co mě jako klaviristku a začínající učitelku hry na klavír zajímá nejvíce, a zároveň by mohlo být obecně užitečné podrobněji popsat. V první kapitole "Metodické principy významných klavírních pedagogů" jsou zachyceny cenné vyučovací postupy, poznatky a názory klavíristů - pedagogů, jejichž um potvrzuje nejen množství vynikajících žáků - světově proslulých interpretů, ale i četné odkazy současné klavírní metodiky na jejich způsoby práce. Druhá kapitola "Technické aspekty v elementárním klavírním vyučování (s důrazem na vývoj v české klavírní pedagogice)" popisuje práci na technickém rozvoji v počátečním klavírním vyučování. Že jsou právě začátky nesmírně důležité, je věcí obecně platnou, právě zde se budují základy, na kterých se v budoucnu vše staví a dále rozvíjí. Metodických prací, zabývajících se elementární výukou je celá řada, já jsem se v souvislosti s prostředím, ve kterém se pohybuj u, zaměřila...
|
|
|
Klavírní tvorba Roberta Schumanna se zaměřením na instruktivní skladby
Znamenáčková, Simona ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent) ; Gregor, Vít (oponent)
Při volbě tématu pro svou diplomovou práci jsem vycházela z pohledu klaviristky. Mým cílem bylo zvolit si téma, které mi bude blízké, které budu s nadšením rozebírat a které mi zároveň poskytne hlubší poznání. Již od začátku jsem věděla, že se chci zabývat klavírní tvorbou některé významné skladatelské osobnosti. Musela jsem si ujasnit, čemu se budu v diplomové práci chtít věnovat konkrétně, protože výběr autorů je opravdu široký. Na konečném rozhodnutí se podepsaly tři aspekty. Měl by to být skladatel, kterého mám v oblibě, jehož hudba mi je něčím blízká. Autor, jehož skladby se během studií objevovaly v mém repertoáru. Z hlediska pedagogického - skladatel, který svou tvorbu zaměřil i na děti. Jelikož druhým rokem vyučuji hru na klavír, přikládala jsem tomuto hledisku největší důraz. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Práce na rozvoji talentu interpreta - klavíristy
Tichá, Libuše ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent) ; Pavlovská, Jana (oponent)
Talent je jedním ze základních předpokladů hudebně interpretační činnosti. Je jedním z faktorů, které vstupují do interpretačního procesu, ovlivňuje jej a zároven je jím dále formován a rozvíjen. Péče o talent je nedílnou součástí hudebně interpretačního umění. Talent je spoluurčován vrozenými a dědičnými předpoklady a zároven vlivy prostředí a výchovy. vyznačuje se všeobecnou hudebností, anatomicko-fyziologickými dispozicemi a vlohami: hudebním sluchem, smyslem pro rytmus, smyslem pro komplexní hudební prožitek atd. Klavíristický talent je pak též vázán na specifika klavírní hry. Rozvoj hudebních schopností sledujeme v procesu vývoje duševního růstu jedince od narození do dospělosti. Ve shodě s názory moderní psychologie věnujeme pozornost rozvoji schopností, důležitých pro hudebně interpretační činnost: je to sluchová představivost, senzomotorická inteligence, koordinace mezi sluchem a pohybem, tvarová představivost, sémiotická funkce myšlení, estetický cit, sebekázen aj. V procesu rozvoje hudebního talentu hraje významnou úlohu pedagog. V počátku se soustředuje na objevování a odkrývání talentu a poté na jeho tvořivý rozvoj od počátečního pojetí interpretační činnosti jako hry až po výchovu k interpretačnímu výkonu jako výkladu hudebního díla. V tomto procesu věnuje pozornost rozvoji přirozené tvořivosti a fantazie při budování hudební představy, čtení a výkladu notového zápisu, specifikům klavírního zvuku a klavírní techniky, metodice cvičení. Zastřešujícím cílem pedagogického procesu je pak dosažení fáze rozvinutého klavírního myšlení jako specifické oblasti obecného hudebního myšlení. Klavírní myšlení v našem pojetí zahrnuje syntézu všech mentálních složek klavíristického talentu. Specifické projevy vyspělého klavírního myšlení jsou pozorovatelné ve výkonech zralých interpretačních osobností a promítají se i do kompozičního myšlení - zejména v případech skladatelů, věnujících se zároveň klavírní interpretační činnosti a obohacujících významně svým dílem klavírní literaturu o skladby, výrazně respektující specifika klavírní hry.
|
host ::
RSS.