|
|
Vliv ozonu na vegetaci
Bystrianský, Martin ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
Bystrianský: Vliv ozónu na vegetaci - Abstrakt Přízemní ozón je vzdušný polutant vyskytující se po celém světě. Jedná se sice o přirozeně se vyskytující součást atmosféry, vlivem lidské činnosti však jeho koncentrace narůstá. To je ovšem nežádoucí jev, protože ozón je velmi toxický. Ozón nemá svůj vlastní emisní zdroj, vzniká jako součást fotochemického smogu komplexem fotochemických reakcí z prekurzorů ozónu, jedná se o sekundární znečišťující látku. Do ovzduší jsou emitovány látky, ze kterých ozón následně vzniká - oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC). S rostoucím objemem automobilové dopravy, která je hlavním zdrojem prekurzorů ozónu, roste i jejich množství v atmosféře a tedy i množství přízemního ozónu. Nebezpečnost ozónu spočívá v jeho velké reaktivitě. Oxiduje téměř všechny organické látky, zejména ty obsahující nenasycenou vazbu. Ty jsou často přítomné v lipidech buněčných membrán. Ozón navíc dává vznik ještě reaktivnějším látkám, než je sám - reaktivním formám kyslíku, volným radikálům. Působení ozónu se projevuje nežádoucími účinky na lidské zdraví i vegetaci. Ozón narušuje funkci buněk, což u rostlin vede k poškození listů a jehličí, narušení fotosyntézy a ke snížené produkci biomasy. Rostliny mají pro případ expozice oxidantů vybudován antioxidační aparát, ten však při smogové...
|
|
|
Kouření a kuřácké návyky u dětí základních škol
Pochmanová, Petra ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Podle Světové zdravotnické organizace je kouření tabákových výrobků druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě a čtvrtým nejrozšířenějším rizikovým faktorem způsobujícím vážná onemocnění. Kouření má jistý společenský význam, zatímco v devatenáctém století a na počátku století dvacátého bylo považováno za symbol určité společenské úrovně, na konci dvacátého století byla prokázána jeho škodlivost spojená se vznikem karcinomu plic a dalších onemocnění. Na celém světě nyní umírají vinou tabáku už 4 miliony lidí ročně. Bakalářská práce se zabývá problémem kouření/kuřáctví ve dvou polohách. Literární rešerše, která je těžištěm práce, zahrnuje výskyt a vývoj kuřáctví a kuřáckých zvyklostí u nás a ve světě, výskyt kuřáctví v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, regionálních odlišnostech a dalších společenských a kulturních vlivů. Praktickou součástí bakalářské práce je orientační výzkum, který se na vybraném vzorku populace žáků základních škol druhého stupně pokouší zodpovědět některé otázky týkající se kuřáctví dětí a jejich rodičů. Výzkum byl veden dotazníkovou metodou ve vybraných základních školách v Bílině. Zajímalo nás například, kolik dětí v základních školách pravidelně kouří a kdy začaly kouřit, jaké je vzdělání rodičů, jestli funguje vzorec, že v rodině, ve které alespoň jeden partner je...
|
|
|
Role aerosolu v klimatické změně
Švátora, Milan ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Atmosférický aerosol je suspenzí kapalných nebo pevných částic nebo jejich směsí v atmosféře. Troposférické aerosoly se mohou dostávat do ovzduší ze svých přirozených zdrojů nebo ze zdrojů antropogenních. Uvolňování oxidu siřičitého ze spalování fosilních paliv a organického a elementárního uhlíku ze spalování biomasy, jsou hlavní antropogenní zdroje aerosolu. Primární aerosoly mají přímý emisní zdroj (prach z lomů nebo z půdy, částečky mořské soli při vlnobití, vulkanický popel při sopečných erupcích). Sekundární aerosoly vznikají chemickými reakcemi látek v atmosféře, které přemění plyny na částice - tzv. konverze plynů na částice (vznik nitrátů oxidací oxidů dusíku nebo síranů z oxidu siřičitého). Atmosférický aerosol je důležitou složkou atmosféry a podílí se na významných atmosférických dějích, jako je tvorba a vypadávání srážek, radiační bilance Země. Aerosoly mohou ovlivnit radiační bilanci Země dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím absorpce a rozptylu krátkovlnného a dlouhovlnného záření - tzv. přímý účinek. Nebo slouží jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří zárodky vodních kapičkek. Aerosoly tak mohou ovlivňovat utváření, množství, délku existence a radiační vlastnosti mraků - tzv. nepřímý účinek. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na tyto mechanismy, kterými aerosoly ovlivňují radiační...
|
|
|
Mapování problematiky obtěžování obyvatelstva pachovými látkami v ČR
Vančurová, Andrea ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monitorování problematiky pachových látek na území České republiky. Hlavním zdrojem informací jsou studie vypracované, ve většině případů, na žádost obecních, či městských úřadů. Jednotlivé oblasti s touto problematikou, na které jsem se v práci zaměřila byly vybírány podle množství podmětů a stížností od místních obyvatel. Úvodem teoretické části se zabývám anatomií čichového ústrojí a fungování mozkových vjemů na pachové podměty. Následně se věnuji možnostem měření pachový látek. Nejméně používanou metodou je plynová chromatografie, a to z důvodu nízkých koncentrací pachů. Další variantou je olfaktometrie, která je založená na principu míšení předem dané koncentrace odorantu s neutrálním plynem. Ve studiích, které jsou hlavním zdrojem této práce je používána metoda pomocí dotazníků spočívající v hodnocení zápachu místními obyvateli. Dále je popsán postup, týkající se podání stížnosti na pachy v okolí bydliště a její opora v zákonech. Jádro praktické části tvoří stížnosti obyvatel odevzdané na České inspekci životního prostředí za roky 2006 až 2009. Obsahuje jak konkrétní firmy, které se ve stížnostech opakují, tak pokuty nad 100 000 Kč, které jim byly uděleny. Dále jsou v práci rozebrány studie, zabývající se pachovou problematikou v různých částech České republiky. Jedná se...
|
|
|
Vývoj složení atmosférických srážek a atmosférické depozice v Evropě
Šimková, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Maznová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickým vývojem emisí a s nimi spojeným složením atmosférických srážek a atmosférické depozice na území Evropy. Jedná se práci rešeršního charakteru, která shrnuje a hodnotí současné poznatky o majoritních složkách atmosférické depozice. Opírá se především o odborné články a souhrnné zprávy monitorovacích sítí věnované delšímu časovému horizontu. V úvodní části této práce jsou definovány hlavní složky atmosférické depozice. V další části je rozvedena problematika složení atmosférických srážek, odběru vzorků suché i mokré depozice a jejich následné chemické analýzy. Hlavní část práce se věnuje zhodnocení vývoje emisí a depozičním trendům hlavních acidifikujících sloučenin a bazických kationtů v rámci Evropy. Emisní i depoziční trendy jsou rozčleněny do jednotlivých časových úseků, které byly vymezeny v souvislosti s vývojem historické, politické nebo ekonomické situace. Dalším kritériem při hodnocení trendů ve složení atmosférických srážek a atmosférické depozice byla geografická poloha státu v rámci Evropy. Jsou zde shrnuty výsledky studií sledující depoziční trendy v celé Evropě, nicméně hlavní pozornost je věnována především rozdílům mezi západní a východní Evropou a situaci v Evropě střední. Klíčová slova: depoziční trendy; chemie srážek; emise; síra; dusík;...
|
|
|
Trendy koncentrací přízemního ozonu na Severní polokouli
Bučková, Nicole ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vývoj koncentrací přízemního ozonu je v současnosti velmi diskutované téma. Ozon jako takový je vysoce toxický a má silné oxidační účinky. Z čehož vyplývá jeho negativní dopad na lidské zdraví, ale i na vegetaci. Kromě toho je jedním z nejdůležitějších skleníkových plynů, způsobující skleníkový efekt. Jeho stále se zvyšující tendence se Rada Evropy rozhodla omezit vydáním směrnice 2002/3/EC. Limity stanovené touto směrnicí jsou pro všechny členské státy bez výjimky závazné a jejich nedodržení je právně postižitelné. Přesto jsou vlivem zvýšené antropogenní činnosti, především zvýšenou spotřebu fosilních paliv a rozvojem industrializace, tyto limity neustále překračovány. A to hlavně v letních měsících, kdy je nejintenzivnější sluneční záření. To napovídá, že nejvyšší koncentrace ozonu se objevují na jihu Evropy. Sever je naopak velmi postižen mezikontinentálními přenosy ozonu. Výskyt a množství ozonu závisí na mnoha skutečnostech - na meteorologických podmínkách, na geografii, ale i z velké míry na vlivu lidské činnosti. Tato práce popisuje vývoj koncentrací přízemního ozonu v jednotlivých regionech Evropy a v Severní Americe. Při jejím vytváření jsem vycházela především ze zahraničních studií, které se touto problematikou zabývají. Klíčová slova: troposférický ozon, koncentrace, trendy
|
|
|
Kvalita ovzduší ve školách
Hromádka, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
V poslední dekádě je publikováno stále více studií týkajících se kvality vnitřního prostředí. Ukazují na zvýšené koncentrace aerosolových částic a problémy spojené se špatnou ventilací, které mohou citlivým jedincům způsobovat zdravotní problémy. Jednou z rizikových skupin jsou rovněž děti, které mimo domov tráví velké množství času ve škole, tudíž kvalita ovzduší ve školách je problémem, který zasluhuje pozornost. Tato práce se věnuje literární rešerši odborných studií s touto tematikou, snaží se zachytit hlavní faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí, přičemž je kladen důraz zejména na koncentraci aerosolových částic a oxidu uhličitého. Z faktorů prostředí byly vybrány následující: stáří školní budovy, její umístění, roční období, počet žáků a jejich aktivita, pokrytí podlahy a míra ventilace. Ověření těchto předpokladů se věnovalo pilotní měření, ve kterém byla měřena koncentrace PM10 a CO2, teploty a relativní vlhkosti ve třech třídách v rámci FZŠ Otokara Chlupa v Praze. Byla prokázána zvýšená koncentrace aerosolových částic při zvýšené aktivitě dětí, dále pak, že snížená ventilace vede ke zvýšení koncentrace CO2. Také se ukázala malá provázanost koncentrací PM10 uvnitř a venku. Pro lepší pochopení celé problematiky je potřeba provést další měření.
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
|
|
Výpočet expozičního indexu AOT40 z výsledků měření koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry
Pavlíková, Monika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnání dostupných metod odhadu expozičního indexu AOT40F pro ochranu lesů z výsledků měření průměrných 14ti-denních koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry a určit nejvhodnější metodu pro podmínky u nás. Přízemní ozon je považován za nejvýznamnější fytotoxickou škodlivinu. V posledních desetiletích je věnována zvýšená pozornost škodlivým účinkům ozonu na lesní ekosystémy a jejich monitoringu. Negativní vliv přízemního ozonu na lesy v ČR je značný, a to především v poměrně "čistých" oblastech, vzdálených od emisních zdrojů. Jako nástroj vymezení rizikových oblastí potenciálního ohrožení vegetace přízemním ozonem se používá expoziční index AOT40, který se vypočte jako suma diferencí mezi průměrnou hodinovou koncentrací přízemního ozonu a prahovou hodnotou 40 ppb za období vegetační sezóny pro hodiny s denním světlem. Pro podrobné prostorové určení vysokých koncentrací přízemního ozonu vedoucích k poškození vegetace se používá měření pasivními dozimetry. Hlavní nevýhodou této jednoduché metody, z důvodu expozice trvající většinou 1-2 týdny, je nízké časové rozlišení získaných dat. Samotná data získaná měřením pasivními dozimetry se nedají použít k výpočtu AOT40F pro lesy. Z metod odhadu indexu AOT40 použitých ve světě byly vybrány tři, na které byla...
|
|
|
Analýza dlouhodobého vývoje hlavních znečišťujících látek v ovzduší v České republice
Šmejkalová, Marie ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
V práci je zhodnocen vývoj imisních koncentrací sledovaných polutantů (oxid siřičitý, oxidy dusíku, atmosférický aerosol) na celkem 17 stanicích imisního monitoringu. Výběr lokalit postihuje automatizované i manuální měření a spektrum stanic od přírodních pozaďových (ČR) po průmyslové a dopravní (v postižených oblastech). Vývoj imisní situace je doplněn o vývoj emisní bilance SO2, NOX a tuhých emisí antropogenních zdrojů a současný stav a vývoj znečištění srážek a mokré depozice posledních let. Ke zpracování imisních dat bylo využito základních metod porovnání více výběrů a analýzy časových řad s využitím měsíčních průměrných koncentrací. Sledované aspekty znečištění ovzduší byly zhodnoceny z hlediska vývoje posledních let, vývoje devadesátých let charakteristického výraznými změnami, a období těmto změnám předcházející. Diskutované období pokrývá především problematiku SO2 od rostoucího trendu imisních koncentrací, mírný pokles a razantní pokles v průběhu devadesátých let, po současnost, kdy se SO2 dostává postupně do pozadí zájmu. Míra poklesu se odvíjí od míry znečištění lokality, což platí i pro sledované koncentrace SPM. NOX je v práci hodnocena především formou srovnání se znečištěním SO2 a diskusí společných a rozdílných hledisek znečištění. Data z manuálních programů pro NOX a vybrané...
|
host ::
RSS.