|
|
Informovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci
MÜLLEROVÁ, Jana
Karcinom děložního hrdla je v celosvětovém měřítku druhým nejčastějším maligním nádorem u žen. Ročně je v naší republice diagnostikováno až 1200 nových onemocnění. Boj proti karcinomu děložního hrdla se stal v současné době jednou z priorit ministerstva zdravotnictví v České republice vzhledem ke smutnému faktu, že více než 400 žen na toto onemocnění u nás každoročně zemře. Celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt onemocnění karcinomu hrdla děložního v naší republice byl spuštěn roku 2008. Hlavním cílem diplomové práce nazvané {\clq}qInformovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci`` byla monitorace informovanosti studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a možnostech prevence tohoto onemocnění. Výzkumný soubor byl tvořen studentkami vysokých škol Jihočeského a Pražského kraje. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla zvolena metoda dotazování s technikou sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Výzkumem bylo odhaleno, že studentky vysokých škol mají základní znalosti v oblasti problematiky karcinomu hrdla děložního, tedy i v oblasti rizik a možností prevence. Bylo také zjištěno, že informovanost studentek Jihočeského kraje o této problematice je výrazně lepší než informovanost studentek kraje Pražského. I přes celkově pozitivní výsledky z výzkumu vyplývá, že je potřebné více informovat veřejnost zejména o nebezpečnosti kouření, jako možného rizikového faktoru souvisejícího se vznikem karcinomu. Nutné je také rozšířit znalosti žen a dívek v oblasti příznaků již rozvinutého onemocnění, neboť je aktuálně znám pouze jeden a to krvácení po pohlavním styku. V oblasti prevence je také žádoucí upozornit na dostupnost některých speciálních vyšetření u mužů a současně apelovat na možnost vzniku doživotní invalidity jako vážného následku tohoto onemocnění. Výzkum dokládá, že je i nadále potřebné veřejnost informovat o této problematice více a kvalitněji. Z názorů respondentek totiž jasně vyplývá, že kromě reklam zaměřených na propagaci očkování je problematika tohoto onemocnění prezentována nedostatečně. To potvrzuje i skutečnost, že studentky neznají žádné organizace zaměřené na tento problém. K dobré informovanosti žen a dívek na tomto poli, jak v oblasti rizik, prevence i možného očkování, by měli přispět především lékaři gynekologové společně s porodními asistentkami, neboť mají možnost v rámci preventivních návštěv ženy oslovit a problematiku konkrétně prodiskutovat. Z výzkumu je však bohužel patrné, že o možnostech prevence informují tito lékaři minimálně. Dle mého názoru je v zájmu zdraví všech žen a dívek na zjištěná fakta reagovat a systém informovanosti maximálně možným způsobem vylepšit a zdokonalit, ať již zkvalitněním vlastní práce lékařů gynekologů tak i zlepšením plošné informovanosti o tomto problému prostřednictvím médií nebo využitím nejrůznějších prospektů a letáků v ordinacích i ostatních lékařů, které jsou v současné době vidět jen ojediněle.
|
|
|
Problematika karcinomu čípku, zdravotně sociální dopady onemocnění
MÜLLEROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce vypracované na toto téma bylo zmonitorovat systém prevence a terapie prekanceróz i karcinomu hrdla děložního, včetně zdravotně sociálních dopadů tohoto onemocnění v populaci českých žen. Výzkumný soubor tvořily ženy žijící v Jihočeském, Středočeském a Pražském kraji, které podstoupily komplexní léčbu karcinomu hrdla děložního. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí metody dotazování a techniky sběru dat anonymním dotazníkem. Z výzkumu překvapivě vyplývá, že většina žen docházela před onemocněním pravidelně na gynekologické prohlídky a přesto onemocněly. Nebylo tedy možné touto formou prevence u nich vzniku onemocnění zabránit. O riziku onemocnění karcinomem vnitřního genitálu nemají ženy dostatek informací a to ani od svého gynekologa. K největší zátěži v souvislosti s tímto onemocněním dochází v průběhu léčby a to v oblasti somatické a psychické. Vliv léčby na psychiku žen a to v negativním smyslu byl potvrzen u poloviny dotázaných. Více než polovina žen , které absolvovaly léčbu karcinomu nepracuje. Současně bylo zjištěno, že v důsledku onemocnění dochází k negativnímu ovlivnění intimního života s partnerem avšak k rozpadu partnerských vztahů nedochází. Z výsledků vyplývá, že je nutné prověřit a zlepšit kvalitu interpretace kolposkopického a cytologického vyšetření na úrovni základních ambulancí. Nejlepší prevencí v současnosti jak předcházet tomuto onemocnění se zdá být plánované očkování. Je nutné zlepšit informovanost v oblasti této problematiky, nejlépe již v rámci sexuální výchovy dívek na základních školách a následně v rámci preventivních návštěv v gynekologických ambulancích. Psychickou zátěž v průběhu léčby je možné ovlivnit zajištěním psychologické pomoci již během terapie v nemocnicích na základě spolupráce lékařů s psychology. Dřívější návrat pacientek do pracovního procesu by mohl být dosažen zapojením pacientek do procesu ucelené rehabilitace. Karcinom děložního čípku je onemocnění vážné a mělo by být v zájmu naší společnosti zdokonalit a zlepšit systém informovanosti a prevence.
|
host ::
RSS.