|
|
International legal framework for foreign political missions of the European Union
Faix, Martin ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Klučka, Ján (oponent)
Resumé Európska únia si vytýčila ako jeden zo svojich cieľov prispieť k riešeniu hrozieb a "k efektívnemu multilaterálnemu systému, ktorého výsledkom by bol spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Aby bola schopná tento cieľ dosiahnuť, implementovala EÚ za posledné dve dekády radu zmien v oblasti svojej zahraničnej a bezpečnostnej politiky. Najvýraznejším elementom procesu emancipácie EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti sa stali vojenské operácie krízového manažmentu EÚ. Progresívne narastajúci počet i rozširovanie spektra týchto operácií však stále urgentnejšie začali poukazovať na potrebu analýzy medzinárodnoprávnych aspektov tohto vývoja, z čoho vyplynula i základná otázka tejto dizertačnej práce: Korešponduje s emancipáciou EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti, konkrétne vo forme vojenských zahranično-politických operácií, i jasná definícia medzinárodnoprávneho rámca tohto procesu? Analýza smerujúca k zodpovedaniu tejto otázky je členená do piatich častí. Prvá kapitola poskytuje prehľad základnej charakteristiky a súčasného stavu Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky. Európska únia si vo svojich zakladajúcich inštrumentoch i ďalších relevantných dokumentoch stanovila smelé ciele v oblasti medzinárodnej bezpečnosti - "spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Prostriedkom na...
|
|
|
Genocida v mezinárodním právu
Hokr, Lukáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
1 Abstrakt Genocidium se řadí mezi tzv. zločiny podle mezinárodního práva. Zločinem podle mezinárodního práva se rozumí jednání fyzické osoby, která v úředním postavení nebo se souhlasem státu svým jednáním porušuje nejdůležitější normy kogentního mezinárodního práva. Odpovědnost fyzických osob za jejich jednání plyne přímo z mezinárodního práva. Jako první použil pojem genocida Raphael Lemkin, právník polsko-židovského původu, v roce 1944. Lemkinova idea genocidy jako zločinu proti mezinárodnímu právu byla široce přijata mezinárodní komunitou a byla použita jako jeden z právních podkladů Norimberského procesu. Genocida nebyla od počátku tradičního dělení zločinů podle mezinárodního práva vedena jako samostatný zločin. Byla považována za součást jiných zločinů podle mezinárodního práva, zejména pak zločinů proti lidskosti. Genocida získala autonomní postavení jako samostatný zločin podle mezinárodního práva až po 2. světové válce v roce 1948, kdy byla přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy. Úmluva o genocidě z roku 1948 a odpovídající mezinárodní obyčejové právo vyžadují k individuální trestní odpovědnosti za genocidu naplnění znaků objektivní a subjektivní stránky skutkové podstaty zločinu genocidia. Objektivní stránku tvoří dva základní znaky. První znak charakterizuje alespoň jedno...
|
|
|
Mezinárodně právní povaha smluv uzavíraných mezinárodními nevládními organizacemi
Lehkoživová, Ivana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zkoumání mezinárodněprávní povahy smluv uzavíraných mezinárodními nevládními organizacemi (dále jen INGOs). Jelikož se účastní řady mezinárodních konferencí, nabízí se i další výzkumná otázka: Jaká je jejich role při uzavírání mezinárodních smluv "klasickými" subjekty mezinárodního práva? Jak daleko či blízko jsou mezinárodní nevládní organizace k tomu stát se stranou takovýchto smluv? Z metodologického hlediska je práce analýzou, která vychází zejména z odborných publikací a to jak knižních, tak vědeckých článků vydaných k danému tématu a dále pak podrobného zkoumání konkrétních smluv. Práce je rozdělena do čtyř základních částí. První část je úvodem do tématu a je věnována mezinárodním nevládním organizacím, definuje tento pojem, obsahuje krátký historický exkurz a stručně charakterizuje jejich současné funkce na mezinárodněprávním poli. Druhá kapitola se zabývá problematikou subjektivity mezinárodních nevládních organizací ve vztahu k INGOS. Je prozkoumána možná subjektivita INGOs. Ve třetí části se práce věnuje obecné teorii mezinárodního smluvního práva. Tato kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se snaží o charakteristiku tohoto obecného tématu ve vztahu k účelu této práce. V závěru této kapitoly přibližuje poměrně novou kategorii tzv. kvazimezinárodních...
|
|
|
Právní nástroje ochrany diplomatických misí a zastoupení
Popovová, Daniela ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky věnuje mezinárodnímu právu veřejnému, konkrétně právu diplomatických a konzulárních styků se zaměřením na právní nástroje sloužící k ochraně diplomatických misí a zastoupení. Jejím cílem analyzovat vybrané mezinárodněprávní instrumenty a zhodnotit efektivitu ochrany poskytované na jejich základě. První kapitola pojednává právu svrchovaného státu na navázání diplomatických styků neboli legačním právu. Stručně zmíněny jsou pokusy o neoficiální kodifikace práva diplomatických a konzulárních styků, jež předcházely oficiálním kodifikacím, kterými jsou Vídeňské úmluvy vypracované Komisí pro mezinárodní právo. Převážná část kapitola je pak věnována procesu tvorby a přijetí obou Vídeňských úmluv. V druhé kapitole jsou analyzována ta ustanovení obou Vídeňských úmluv, jež poskytují preventivní ochranu osobám diplomatických zástupců a konzulárních úředníků a dále místnostem diplomatických misí a zastoupení. Jde o ustanovení upravující institut osobní nedotknutelnosti a ustanovení či upravující povinnost zvláštní ochrany poskytované ze strany přijímajícího státu. Třetí kapitola je zaměřena na vybrané právní nástroje následné ochrany, na jejichž základě jsou trestně postihována v úmluvě vymezená jednání, potažmo úmluvou vymezená jednání spáchaná proti specifické kategorii osob....
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu
Kollárová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá zákazem mučení v mezinárodním právu. Zákaz mučení je považován za jednu ze základních hodnot demokratických států, je právem absolutním, je součástí mezinárodního obyčejového práva a je takovým pravidlem chování, od kterého se nelze za žádných okolností odchýlit. Ačkoliv by se mohlo zdát, že již není tématem příliš aktuálním, opak je pravdou. K porušování zákazu mučení dochází takřka na celém světě. Inspirací a impulsem k výběru práce pro mne však byla situace okolo USA v rámci války proti teroru a mučení vězňů na amerických vojenských základnách. Práce je koncipována do dvou bloků. První část práce tvoří teoretické otázky, ve kterých bylo mým cílem definovat samotný pojem mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a trestání a jejich vzájemný vztah a zmapovat mezinárodní univerzální a partikulární mechanismy, ve kterých je zákaz mučení zakotven. V tomto směru je významnou Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání, která nám jako jediný univerzální dokument nabízí přesnou definici mučení. Cílem první části práce bylo také popsat, jakým způsobem je pomocí kontrolních mechanismů kontrolováno dodržování zákazu mučení ve světě. Druhý blok práce je zaměřen na USA a případy mučení ve věznicích Bagram, Abu Ghraib...
|
|
|
Předběžné opatření v mezinárodním právu procesním
Černá, Pavlína ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce nese název "Předběžné opatření v mezinárodním právu procesním". Smyslem předběžného opatření je zachovat práva stran do doby, než bude spor vyřešen, tedy do vydání konečného rozhodnutí. Napomáhá proto chránit předmět řízení tím, že zajistí, aby nedošlo v jeho průběhu ke změně stavu oproti tomu, který byl na počátku řízení. Nadto je účelem předběžného opatření zajistit vydání vykonatelného konečného rozhodnutí a tím zamezit stranám k uchylování se ke svépomoci. Jako téma pro mou diplomovou práci jsem si vybrala problematiku předběžného opatření, protože se jedná o nezbytný nástroj mezinárodních soudů a tribunálů k zajištění výkonu jejich pravomocí týkajících se rozhodnutí sporu ve věci samé. Cílem práce je analyzovat právní předpisy obsahující ustanovení o vydávání předběžných opatření a soudní praxi vybraných mezinárodních soudů a tribunálů. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola definuje pojem předběžné opatření a objasňuje jeho použití v mezinárodním právu procesním. Druhá kapitola se zabývá aplikací předběžného opatření v mezinárodním rozhodčím řízení především s ohledem na řízení u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic. Naopak třetí kapitola vymezuje základní znaky řízení o vydání předběžného opatření před dvěma stálými mezinárodními soudy s...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana osob se zdravotním postižením
Strnad, Jan ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Oblast mezinárodněprávní ochrany práv osob s postižením se v posledních dekádách dynamicky rozvíjí. Pohled na postižení se postupně vyvinul od medicínského přístupu k jeho chápání jako sociálního konstruktu, který vede k vnímání otázky postižení jako primárně lidskoprávního problému. Tento trend vyvrcholil přijetím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Počet osob s postižením stále narůstá. To souvisí, mimo jiné, s celkovým stárnutím populace,a prudkým rozšiřováním chronických chorob. Většina z nich přitom žije v rozvojových zemích, kde sejim nedostává ani elementární podpory. Propojení mezi postižením, diskriminací, chudobou a sociálním vyloučením je tak zcela zřejmé. Diverzita osob s postižením sebou přináší nutnost reagovat na nejrůznější povahu překážek, které jim brání v účinném zapojení do společnosti a v návaznosti na to široké spektrum opatření, která je třeba přijímat k jejich odstraňování. Cílem práce je analyzovat možnosti a prvky ochrany zejména v rámci univerzálního systému ochrany lidských práv. Ve výkladu k jednotlivým nespecifickým smluvních nástrojům se zaměřuje zejména na aspekty ochrany před diskriminací, typologii a obsah hlavních závazků, jejich výklad ve vztahu k osobám s postižením a případná zvláštní opatření využitelná k posílení jejich sociálního začlenění....
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu
Šupová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zákaz mučení v mezinárodním právu Zákaz mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání je všeobecně uznáván a je zakotven ve všech hlavních mezinárodních a regionálních dokumentech týkajících se lidských práv. Právo nebýt mučen je právem absolutním, které má povahu kogentní normy mezinárodního práva, takže přísluší nám všem a nesmí nám být odňato v žádné situaci, to znamená ani ve výjimečných případech. Cílem mé práce bylo zanalyzovat, jak se změnily pohledy na mučení. Zaměřila jsem se na případy mučení v posledních dvaceti letech. Jsou lidé mučeni více než v minulosti? Ve kterých zemích je situace nejhorší? Ve své práci jsem se zabývala konkrétně evropským kontinentem a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Snažila jsem se zjistit, v kolika případech týkajících se článku 3 Evropské úmluvy vynesl Evropský soud verdikt a jaké zacházení může být klasifikováno jako mučení, nelidské či ponižující zacházení anebo trestání. Položila jsem si také otázku, zda od roku 1991 do roku 2010 došlo k nějaké proměně v chápání toho, co je mučení. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol, v těch prvních jsem se věnovala teoretické části, tedy definicím mučení a vysvětlením základních pojmů s ním souvisejících, včetně historického výkladu. Nastiňuji zde zároveň, v jakých mezinárodních...
|
|
|
New IHL Framework for Cyber Warfare
Knopová, Eva ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
NOVÝ MHP RÁMEC PRO KYBERNETICKOU VÁLKU - ABSTRAKT Inspirována rostoucím počtem odhalených kybernetických útoků mířených na veřejné a vládní zařízení a instituce, tato diplomová práce si klade za cíl poodhalit stěžejní význam kybernetické války a kybernetických zbraní, poukázat na kritické právní vakuum, které v současnosti panuje v oblasti aktuálně platné úpravy mezinárodního humanitárního práva, a navrhnout doplnění tohoto rámce o MHP úmluvě, jež by regulovala použití kybernetických zbraní v mezinárodních ozbrojených konfliktech. Aby práce mohla poskytnout dobře strukturované a relevantní argumenty na podporu své hlavní teze, využívá metod kvalitativní analýzy současného MHP rámce, včetně mezinárodních smluv, zvykového práva a výstupních materiálů hlavních institucí věnovaných mezinárodní spravedlnosti spolu s prací předních autorů a odborníků v oblastech MHP a kybernetické bezpečnosti. Práce se skládá z pěti hlavních kapitol. První kapitola představuje základní principy válečného práva, včetně jeho historie, teorie a rozvoje, a zaměřuje se na jeden z jeho tří hlavních režimů - mezinárodní humanitární právo. Druhá část je věnována problematice kybernetické války a zbraní, definuje je jako počítačové útoky, vysvětluje jejich klasifikační systém, analyzuje jejich účinky a uvádí skutečné příklady takovýchto...
|
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
host ::
RSS.