|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Způsoby vitrifikace vysoceaktivních odpadů, vznikajících při přepracování vyhořelého jaderného paliva
Machová, Pavlína ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Práce shrnuje obecné pojmy týkající se vitrifikace vysoceaktivních odpadů. Popisuje jednostupňový a dvoustupňový princip vitrifikace a vitrifikaci metodou "Studený kelímek". Jsou zde shrnuty přednosti a nedostatky těchto metod. V práci jsou uvedeny konkrétní vitrifikační zařízení ve světě. S tím je spojena obecná charakteristika používaných skel pro imobilizaci vysoceaktivních odpadů. Většina zemí používá skla borosilikátová, pouze v Rusku jsou používána skla fosfátová. Je zde uveden rozsah složení těchto skel a srovnání jejich typických vlastností. Práce je zakončena ukázkou chemického složení některých konečných produktů vitrifikace.
|
|
| |
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Porovnání oxyhumolitu sokolovské pánve s materiály používanými v lázeňství a alternativní medicíně a jeho možné využití v těchto oborech
Dúcka, Barbora ; Rojík, Petr (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Tato práce se zabývá stručnou charakteristikou tří materiálů, oxihumolitu a sapropelitu ze sokolovské pánve, které jsou srovnávány s františkolázeňskou slatinou. Místa odběru vzorků jsou stručně geograficky a geologicky popsány, včetně geneze ložisek. Materiály jsou konkrétně charakterizovány několika analýzami. Na základě výsledků těchto analýz jsou vlastnosti všech tří materiálů porovnávány. Větší pozornost se věnuje porovnání obsahu síry, huminových kyselin a teplodržnosti. Část práce je věnována popisu peloidů vůbec, jak se dělí a jak působí na lidský organismus. Velice stručně je pojednáno o historii využívání peloidů. Zkoumá se možnost použít oxihumolitu a sapropelitu při výrobě přírodních kosmetických produktů nebo použití v balneologii jako náhrada za nativní a zejména za regenerovanou slatinu.
|
|
| |
|
|
Radioaktivita stavebních materiálů
Kocíková, Pavla ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou radioaktivity stavebních materiálů. V úvodu pojednává o postoji k radioaktivitě z obecného i legislativního hlediska a o jejím původu a rozdělení. Zmiňuje stručně jednotky aktivity. Dále se zabývá problematikou radioaktivity ve stavebních materiálech samotných, problematikou vznikajícího radonu a emanací stavebních materiálů. Druhá polovina práce je věnována extrémním případům využití nevhodných stavebních surovin ve stavebnictví v historii České republiky, a to konkrétně: domům v Jáchymově, pórobetonu vyráběného v Poříčí u Trutnova a montovaným domům START. Závěrečná část je věnována sytému hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech dle platné legislativy a stručně popisuje postup výrobců a dovozců stavebních materiálů při překročení limitních hodnot.
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
host ::
RSS.