|
| |
|
| |
|
|
Historická ložiska cinabaritu v Čechách - genetická studie.
Velebil, Dalibor ; Ackerman, Lukáš (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
V předložené práci jsou dány geologické a mineralogické charakteristiky pěti českých historických ložisek cinabaritu, jejich vzájemné srovnání a srovnání s evropskými ložisky. Popisovaná ložiska cinabaritu mají pravděpodobně vulkanický původ s tím, že rtuť byla druhotně remobilizována za vzniku ložiskových akumulací cinabaritu. Studiem fluidních inkluzí byl prokázán metamorfní původ cinabarit-pyritové mineralizace na ložisku Horní Luby. Zároveň byly zjištěny teplotní podmínky vzniku tamní mineralizace. Během ložiskotvorných procesů došlo k rozpadu původního homogenního H2O-CO2 fluida o teplotě nad 250řC (asi 300řC) na členy bohaté H2O či CO2, a to ve více etapách mezi 200 - 150řC. Křemen krystalizoval z matečného fluida při teplotách okolo 300řC a méně, pyrit při teplotách mezi 220 a 210řC (a méně) a cinabarit při teplotách mezi 195 a 160řC. Tím bylo prokázáno, že cinabarit je nejmladším minerálem na ložisku (posloupnost krystalizace: křemen - pyrit - cinabarit). Na ložisku Jedová hora krystalizoval křemen okolo teplot 160 až 150řC, baryt při teplotách okolo 115řC (teplota varu fluida) a cinabarit v intervalu mezi těmito teplotami. Studiem tetraedritu z ložiska Jedová hora bylo zjištěno jeho neobvyklé chemické složení. Tetraedrity z Jedové hory mají velmi vysoké obsahy rtuti, obsahují průměrně více...
|
|
|
Fluidní inkluze v Au-křemenné žilovině z lokalit Padrť a Sobětice
Hemalová, Kateřina ; Dobeš, Petr (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
Systém křemenných žil s molybdenitem z lokality Padrť proniká do metamorfovaných kambroordovických sedimentů Barrandienu (křemence, arkózy, rohovce) v jihozápadní části středních Brd. Na základě mikrotermometrických údajů rozlišujeme tři hlavní generace křemene: Q1 - nejstarší křemen tvořící hlavní podíl žiloviny; Q2 - xenomorfní zrna narůstající na Q1, které lze dále dělit na subgeneraci Q2a (tmavá jádra zrn tvořena velkým množstvím primárnich inkluzí) a na něm narůstající Q2b (čirá zrna krystalizující do dutin); Q3 - nejmladší křemen narůstající na Q2b, charakteristický odlišnou interní texturou. Křemen 1. generace (Q1) precipitoval z H2O-CO2 fluid o nízké salinitě (cca 5 hm. % NaCl ekv.) s nízkou příměsí (~ 5 mol. %) ostatních plynů (CH4-N2). Odhadované podmínky vzniku křemene Q1 se pohybují za teplot > 350 řC, za tlaků ~ 400-500 MPa, což odpovídá hloubce zhruba 15 km za předpokladu litostatického tlaku. Vznik křemene 2. a 3. generace je spojen s fluidy H2O typu. Q2 vznikal z roztoků o nízké salinitě (< 5,9 hm. % NaCl ekv.) za teplot 250 až 320 řC a tlaků 60 až 120 MPa (interpretováno jako hydrostatický tlak, hloubka 3 až 5 km). Mladší subgenerace Q2b obsahuje četné traily inkluzí asociace varu a variabilní salinitou 1,2 až 7 hm. % NaCl ekv. Q3 precipitoval z nízce salinních roztoků (0,9 až 1,2 hm. %...
|
|
|
Izotopové složení fluid extrahovaných z fluidních inkluzí
Drahota, Jakub ; Žák, Karel (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
Zlatonosné mineralizace a ložiska zlata v Českém masivu jsou vázané především na středočeskou metalogenetickou zónu. V této diplomové práci byla zkoumána křemenná žilovina z ložisek Mokrsko, Kašperské hory, Jílové u Prahy a Kasejovice, která vznikala z H2O-CO2±CH4±N2 fluid za teplot cca 500-300 řC. Křemen byl mechanicky i chemicky přečištěn a ve vakuové aparatuře pro termální dekrepitaci fluidních inkluzí bylo kryogenně separováno CO2 k následnému stanovení izotopového složení uhlíku. Naměřené hodnoty δ13 C-CO2 leží v rozmezí od -15,7 do -6,5 ‰ PDB. Takto rozsáhlé variace vylučují pouze jediný zdroj uhlíku a pro většinu lokalit lze uvažovat uhlíku ze dvou zdrojů a o jejich mísení. Jako nejpravděpodobnější zdroj se jeví uhlík homogenizované svrchní kůry a uhlík organického původu mobilizovaný při metamorfních procesech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.