|
| |
|
| |
|
|
Druhová diverzita ryb přítoků říčky Hané
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Koubková, B. ; Gelnar, M.
V předloženém příspěvku jsou uvedeny základní ekologické parametry společenstva ryb Brodeckého potoka (BP) a Rostěnického potoka (RP). V BP se vyskytovalo 18 druhů ryb, v RP 11 druhů ryb a v celém systému říčky Hané 30 druhů ryb. Index druhové diverzity ryb (H´) v BP kolísal v rozmezí od 0,3358 do 1,7161, abundance byla 14359-66818 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 51,6-576,6 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) se vyskytovala v RP pouze na lokalitách, kde se nenacházely dravé druhy ryb (štika obecná Esox lucius, candát obecný Sander lucioperca a okoun říční Perca fluviatilis). Dominance mřenky mramorované byla na jednotlivých lokalitách 3,72-94,06% a biomasa byla 18,84-53,1 6 kg.ha-1. Index druhové diverzity ryb v RP kolísal od 0,7496 do 1,7268, abundance byla 4490-14578 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 72,1-961,1 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná se vyskytovala pouze v místě vyústění RP do říčky Hané v dominanci 3,79% a biomase 3,9 kg.ha-1.
|
|
|
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem velkým v šesti přehradních nádržích (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno a Mušov. V období tzv. říční periody revíru Dyje 7 (1953-1975) byly průměrné roční úlovky sumce velkého 7,9 jedinců (0,13 jedinců.ha-1) a 31,9 kg (0,53 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 5,18 kg. V období tzv přehradní periody (1982-2003) byly úlovky významně vyšší: 88 jedinců (0,17 jedinců.ha-1) a 1342,6 kg (2,58 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 11,62 kg. Z hlediska kvantity úlovků došlo k nástupu tzv. sumčí fáze vývoje nádrže až v 17. roce jejího provozu. Při analýze hospodaření se sumcem velkým v šesti různých nádržích byl prokázán pozitivní vliv velikosti nádrže na hodnoty exploatace, naopak vliv stáří nádrže a nadmořské výšky prokázan nebyl.
|
|
|
Minulost a současnost "rybářského ráje" (revír MRS Dyje 7)
Baruš, Vlastimil ; Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan
Komparace rybářských úlovků v revíru MRS Dyje 7 v období říčním (1953-1978) a přehradním (1981-2003) vykazuje diference v druhovém složení společenstva ryb a kvantitě úlovků. V důsledku rybářského managementu (vysazování násad) se v úlovcích významněji uplatnily druhy kapr obecný, cejn velký, okoun říční, candát obecný, bolen dravý a sumec velký. Rybářský revír patří k nejproduktivnějším revírům MRS s průměrným ročním úlovkem téměř 50 t ryb (95,8 kg.ha-1).
|
|
|
Růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v podmínkách rybníkářství Pohořelice
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Němec, R.
V letech 2003 a 2004 byly zjištěny a následně analyzovány parametry růstu jesetera malého (Acipenser ruthenus), chovaného v Rybníkářství Pohořelice. Během časového období od 28. července do 2. září 2003 byl u jesetera malého (věk 1+ a 4+ až 5+) realizován potravní experiment, v rámci kterého byly dosaženy velmi dobré růstové parametry: u věkové kategorie 1+ (počáteční průměrná hmotnost 99,5; 71,2 a 53,8 g) při DFR 1,6; 1,7; 2,1% byla SWGR 1,02; 1,36; 0,91 %.d-1 a FCR 1,45; 1,10; 2,38. U věkové kategorie 4+, 5+ (počáteční hmotnost 316,9; 375,0 a 478,85 g) při DFR 1,3; 1,1; 0,9% byla SWGR 0,88, 0,73; 0,59 %.d-1 a FCR 1,35; 1,39; 1,42. Na základě těchto výsledků může být jeseter malý využit pro intenzívní akvakulturu a jako původní druh ČR také pro vysazování do tekoucích vod ČR. Původ pohořelických jeseteřích násad ze slovenského úseku Dunaje byl doporučen.
|
|
|
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Němec, M.
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z přirozené diety na umělou dietu pomocí polovlhkého krmiva (varianta A) a pstružího suchého krmiva (Dan-Ex 1352 - varianta B). Průměrná celková délky (TL) importovaných ryb byla 44,3 mm a průměrná individuální hmotnost (w) 0,606 g. V každé nádrži bylo 255 jedinců. Počáteční hustota obsádky byla 2,34 g.l-1 (3,86 ks. l-1). Teplota vody během experimentu kolísala v intervalech 21-23 0C. Dne 14. července 2004 byla u 96 chovaných jedinců ve variantě A průměrná individuální hmotnost 1,51 g (přežití 37%) a u 61 jedinců ve variantě B průměrná individuální hmotnost 1,26 g (přežití 24%). Dne 30.10. 2004 byla průměrná individuální hmotnost ryb 13,34 g. Náš jednoduchý experiment prokázal možnost exploatace plůdku candáta obecného pro intenzívní chov násadového materiálu.
|
|
|
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.
|
|
|
Raný vývoj jelce jesena (Leuciscus idus): druhové determinační parametry
Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Hamáčková, J. ; Lepič, P. ; Kozák, P. ; Policar, T.
U jelce jesena byly v období rané ontogeneze popsány hlavní druhové determinační znaky, které byly následně srovnány s obdobnými znaky uvedenými v literatuře u jelce tlouště a jelce proudníka. Jednalo se o morfologickou a morfometrickou charakteristiku jiker, volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Byly srovnány průměry jiker, délky zárodků v době vylíhnutí, délky larev v době přechodu na exogenní výživu, délky juvenilních jedinců v době zakládání šupin, počty tělních a ocasních segmentů, počty ploutevních paprsků, počty šupin, postavení úst, hloubka vykrojení ocasní ploutve, zbarvení ploutví, pigmentace a další znaky. Jelec jesen je morfologicky velmi podobný jelci tloušti a jelci proudníkovi. Druhová determinace tohoto druhu v období rané ontogeneze je tak obtížná.
|
|
| |
host ::
RSS.