|
|
Obsah fosfátů v potravinách a jejich vliv na osteoporózu
Šobáň, Jan ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Obsah fosfátů v potravinách a jejich vliv na osteoporózu Fosfáty jsou soli kyseliny fosforečné. Jsou obsaženy v přírodních potravinách jako jsou ořechy, luštěniny, obilniny, vnitřnosti a maso. Průmyslově se přidávají do potravin jako aditiva pro své chemické vlastnosti. Ze všech existujících aditiv asi 16 obsahuje fosfáty a tím významně zvyšují přívod fosforu do organismu. Obvyklý denní příjem fosforu je asi 1g. Zvýšený přívod fosforu do organismu tvoří kyselé prostředí v ledvinách a kalcio-fosfátové komplexy a tím dochází k odstraňování kalcia z těla a tím k demineralizaci kostí. "Éčka" s obsahem fosfátu jsou nejčastěji obsažena v masných výrobcích, tavených sýrech, cukrovinkách, pekárenských výrobcích, kolových nápojích, mražených a instantních potravinách. Nejčastěj užívané aditivum je E 338 - kyselina fosforečná. Osteporóza je systémovým onemocněním skeletu charakterizované malým množství kostní hmoty a zhoršení mikroarchitektury kostní tkáně s výsledným zvýšením lomivosti a rizika zlomenin. V Česku se udává na 600 000 pacientů léčených pro osteoporózu.
|
|
|
Probiotika a prebiotika ve výživě
Šrámková, Kateřina ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce)
Slova probiotika a prebiotika (odvozena z řeckého "bios", což znamená život) byla donedávna témě ř neznámá. Dnes však jde o pojmy stále častěji skloňované, jak odborníky, tak laickou veřejností. Probiotika i prebiotika mají totiž široké pole působnosti a jejich využití v medicíně roste. Jejich velkou předností je, že jde o tzv. "látky tělu vlastní", jsou tedy přirozenou součástí zdravého lidského organismu. V poslední době je stále více pozornosti věnováno fyziologické střevní mikroflóře. Snaha spočívá především v ovlivnění jejího optimálního složení. První pokusy se datují již od počátku 20.století, kdy v roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov zveřejnil teorii, že konzumace kysaných mléčných potravin, obsahujících laktobacily, přispívá k dlouhověkosti. Termín "probiotic" byl poprvé použit v roce 1965, jako slovo opačného významu k termínu "antibiotic". V čem spočívá probiotický účinek těchto bakterií? Přínosů lze najít velké množství. Obecně lze říci, že probiotika podporují růst fyziologické střevní mikroflóry *a zabraňují růstu flóry pro organismus patogenní. V s o učasné době probíhá celá řada klinických studií, které zkoumají možnosti terapeutického využití probiotik v klinické praxi. Spolu s prebiotiky je lze úspěš ně použít v terapii nespecifických střevních zánětů,...
|
|
| |
|
|
Zdroje a význam přírodních antioxidantů pro zdraví člověka
Frühaufová, Lenka ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce)
Existence volných radikálů jako účastníků biologických pochodů vědci předpokládali již na počátku 20. století. Vzhledem k vlastnostem těchto látek, jejich labilitě a velmi krátkému biologickému poločasu bylo ovšem jejich zkoumání náročné až nemožné, a proto k hlubšímu poznávání docházelo až s rozvojem příslušných výzkumných metod. Ruku v ruce s odkrýváním tajemství a zákonitostí oxidačního poškození biologických makromolekul docházelo k soustředění pozornosti také na systém, který je schopen tomuto působení zabránit a udržovat v buňce rovnováhu, systém antioxidační. Ten je tvořen rozmanitou skupinou látek od enzymů katalyzujících oxidoredukční reakce přes plasmatické bílkoviny až po látky, které si lidské tělo není schopné samo vyprodukovat a musí je přijímat s potravou. Předmětem výzkumu jsou nyní interakce obou těchto systémů a především aplikace nabytých poznatků do praxe. Jakou roli hrají volné radikály v patogenezi chorobných stavů jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo zhoubné bujení? Jak se účastní prenatálního poškození plodu? Podílejí se na procesu stárnutí? Společně se získáváním odpovědí na tyto a mnohé jiné otázky se logicky objevuje další: můžeme použít látky s antioxidačními účinky v prevenci či léčbě těchto stavů? V první části této práce jsem se soustředila na obecný úvod do tématiky...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zdravotně-nutriční stav starých lidí
Maxová, Petra ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce)
Bakalářská práce si klade za cíl zjištění úrovně zdravotně nutričního stavu starých lidí, rizikových faktorů pro vznik malnutrice ve vybraném vzorku populace z Domova pro seniory v Praze 10 Malešicích. Teoretická část se věnuje gerontologii a geriatrii, vědě o stáří, teoriím stárnutí, charakteristice výživy, doporučeným dávkám pro seniory, nemocem v této fázi života a také problematice malnutrice. Svou početností v populaci a změnami ve stáří tvoří senioři rizikovou skupinu z hlediska malnutrice, setkáváme se však u nich i s opačným jevem, obezita dnes nepostihuje nejen střední populaci a děti. Praktická část využívá výsledků z průzkumného šetření formou dotazníku Mini-Nutritional Assessment (MNA), zhodnocující výživový stav vybraných obyvatel, a laboratorních parametrů krve. Získané skóre z dotazníku rozdělilo soubor seniorů na 3,8% v malnutrici, 30,8% v riziku malnutrice a 65,4% v dobrém nutričním stavu. Za statisticky významný pro vznik malnutrice byl prokázán stav psychiky, úroveň mobility a soběstačnost při jídle. Dosažené skóre z dotazníku pozitivně koreluje se sérovými bílkovinami, albuminem a prealbuminem. Správná výživa, dostatek pravidelného a vhodného pohybu, kontakt s okolím výrazně zlepšuje a prodlužuje život.
|
|
| |
|
|
Doplňky stravy a proces jejich notifikace v České republice
Brettschneiderová, Klára ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce)
V bakalářské práci je uveden stručný přehled nejvýznamnějších složek doplňků stravy - vitamínů a minerálních látek a popis procesu registrace doplňků stravy vyplývající z požadavků platných právních předpisů. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá rozdělením vitamínů a minerálních látek, uvedením jejich zdrojů a funkcí. Druhá část pojednává o doplňcích stravy jako takových a jejich procesu notifikace.
|
host ::
RSS.