|
| |
|
| |
|
|
Indikátor polohy místa za zdí
Pecha, Václav ; Marcoň, Petr (oponent) ; Szabó, Zoltán (vedoucí práce)
Práce shrnuje základní principy měření pro různé typy vyhledávacích přístrojů. Zabývá se měřením pomocí rezonance. Objasňuje jev rezonance a měřicí techniky, jimiž lze tohoto jevu využít, a to zejména k řešení problému určování polohy vyzařovacího obvodu. Práce obsahuje návrh vlastního indikátoru polohy místa za zdí s konkrétním zapojením, schématy a popisem přijímací i vyzařovací části obvodu.
|
|
|
Chytrá zásuvka
Šebesta, Ondřej ; Szabó, Zoltán (oponent) ; Marcoň, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem chytré zásuvky. Teoretická část je zaměřena na rozbor jednotlivých bloků a funkcí chytré zásuvky a nastiňuje možnosti její realizace. Praktická část se soustředí na výběr vhodných komponent a kompletní návrh hardwaru a softwaru chytré zásuvky, včetně obslužného serveru pro její ovládání. Praktická část také popisuje kalibraci měřicí části a srovnává naměřené hodnoty s hodnotami z jiného měřicího přístroje.
|
|
|
Snímání hmotnosti včelích úlů s dlouhodobou stabilitou
Vozdecký, Martin ; Marcoň, Petr (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá návrhem stabilního systému měření hmotnosti včelího úlu. Práce vyhodnocuje vhodné typy hmotnostních snímačů a jejich vliv na stabilitu měření. Hlavní část práce je vlastní návrh elektronické části snímající váhu včelího úlu a telemetrický přenos dat k uživateli. Výsledná koncepce zapojení umožňuje stabilní měření hmotnostního zatížení v nezávislosti na okolní teplotě.
|
|
|
Použití metod hlubokého učení v úlohách zpracování obrazu
Polášková, Lenka ; Marcoň, Petr (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
Učení rozpoznávání objektů pomocí neuronové sítě spočívá v napodobení chování živočišné neuronové sítě. Přestože nejsou ani zdaleka známy detaily fungování mozku, týmy složené z vědců z různých oborů medicíny a techniky se snaží po těchto detailech pátrat. Díky velikánům jako je Geoffrey Hinton věda v tomto oboru velice pokročila. Konvoluční neuronové sítě, které se vycházejí z živočišného modelu optického systému, lze s výhodou použít pro segmentování obrazu, a proto byly vybrány pro segmentaci nádorů a edémů z obrazů magnetické resonance. Modely neuronové sítě, použité v této práci, dosáhly úspěšnosti 41\% procent v segmentaci edémů a 79\% v segmentaci nádorů z mozkové tkáně.
|
|
|
Analýza vybraných artefaktů v difuzních magneticko-rezonančních měřeních
Marcoň, Petr ; Král, Bohumil (oponent) ; Frollo, Ivan (oponent) ; Bartušek, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce pojednává o artefaktech vyskytujících se v difuzně vážených obrazech. V medicínské praxi mohou artefakty způsobovat problémy při diagnostice patologických tkání, proto je cílem jejich eliminace. V práci je nejprve provedena analýza nejčastěji se vyskytujících artefaktů v difuzně vážených obrazech, jsou popsány známé metody eliminace jednotlivých artefaktů. Pro omezení artefaktů způsobených nehomogenitou statického magnetického pole a vlivem vířivých proudů je popsána nově navržená metoda tří měření. Metoda nalezne praktické uplatnění zejména při měření difuzního koeficientu izotropních materiálů. Mezi významné a velmi často se vyskytující artefakty řadíme také magnetickou susceptibilitu. Vlivem rozdílných hodnot magnetické susceptibility na rozhraní dvou materiálů může dojít k nehomogenitám magnetického pole a dokonce až k úplné ztrátě signálu. Proto byla navržena nová metoda měření magnetické susceptibility vzorků magneticky nekompatibilních materiálů, a tedy nevytvářejících MR signál. Navržená metoda měření magnetické susceptibility byla experimentálně ověřena na vzorcích různých tvarů a také různých diamagnetických a paramagnetických materiálů. Dále jsou v práci popsány artefakty jako šum, pohybové artefakty, hardwarová omezení, chemický posuv a závislost difuzního koeficientu na teplotě. Pro přesné měření difuzního koeficientu byl doporučen teplotní systém. Experimentálně bylo zjištěno, že při požadavku na přesné měření s chybou nepřesahující 5 %, by se teplota neměla změnit více než o 0,1 °C. Závěrem práce jsou uvedeny praktické aplikace, při kterých byly uplatněny navržené metody.
|
|
| |
|
|
Zpracování difuzně vážených obrazů
Petrek, Tomáš ; Bartušek, Karel (oponent) ; Marcoň, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práca skúma možnosť využitia difúzne vážených obrazov v medicíne. V práci je uvedený stručný fyzikálny princíp fungovania magnetickej rezonancie ako nástroja pre nedeštruktívne zobrazovanie vnútornej štruktúry látok, princíp zobrazovania jednotlivých kontrastov ako sú T1, T2 a difúzne vážené obrazy, priebehy sekvencií určené na získavanie obrazov s rôznym kontrastom. Medicína sa stretáva s problémom klasifikácie patologického tkaniva v mozgu. Kontrast difúzne vážených obrazov neumožňuje opticky určiť tvar patologického tkaniva v podobe tumoru alebo edému. Pomocou T1 a T2 vážených obrazov boli vypočítané masky, zodpovedajúce tumoru a edému, ktoré boli aplikované na difúzne vážené obrazy. Obrazy tumoru a edému boli podrobené meraniam difuzivity a štatistickému vyhodnoteniu za účelom klasifikácie druhu tumoru. Skúmaných bolo sedem gliómových nálezov a päť metastázových nálezov. Výskum bol zameraný na klasifikáciu patologického tkaniva.
|
|
|
Optimalizace metody měření magnetické susceptibility
Jeništa, Petr ; Marcoň, Petr (oponent) ; Bartušek, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je proměřit vzorky umístěných do pole MR tomografu, naměřená data zpracovat a vyhodnotit chyby měření. Teoretická část je zaměřena na popis základních veličin magnetického pole, uvedení některých starších metod měření a návrhu metody měření pro vzorky nevydávající MR signál. Je zde provedeno modelování pro navrhovanou metodu a to pro 1D, 2D a 3D za pomoci prostředí Comsol Multiphysics. V praktické části je provedeno měření vybraných vzorků v tomografu Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Změřená data jsou zpracovány v programech Marevisi a Matlab. V prostředí Matlab je napsán program pro zpracování, analýzu a vyhodnocení dat, po kterém je možné určení hodnoty magnetické susceptibility vybraného vzorku. V závěru práce je vyhodnocení přesnosti měření.
|
host ::
RSS.