|
|
Prezentace židovské kultury v Třebíči v kontextu evropských židovských muzeí: analýza a návrh naučné stezky
Smolík, Tobiáš ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Bakalářská práce kriticky posuzuje zpřístupňování židovské kultury v Třebíči. Zřetel je kladen zejména na expozice spojené s židovskou tématikou, které provozuje Městské kulturní středisko Třebíč, ale i na další tematicky spojenou kulturně vzdělávací činnost této instituce. Vybrané aspekty prezentační strategie řešitel analyzuje ve světle současných trendů evropských židovských muzeích, s využitím analytické reflexe těchto institucí v odborných periodikách. Teoretickou část doplňuje praktická, ve které autor práce předkládá návrh možného rozšíření vzdělávací činnosti zkoumané instituce, skrze naučnou stezku po třebíčském židovském hřbitově. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Internetový humor jako ničitel politické autority
Vykoukalová, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
1 Cílem bakalářské práce je dokumentace, analýza a interpretace projevů internetového humoru zaměřeného na negativně vnímané historické i současné politické postavy. Zvláštní důraz bude kladen na fenomén soudobých internetových memů s centrem pozornosti na asymetrickou dvojici kvantitativně nejvýrazněji využívaných postav Adolfa Hitlera (jako historického politika) a Kim Čong-una (jako současného politika). Pozornost bude ale věnována i dalším podobně satirizovaným postavám stejně jako specifikům tohoto svébytného druhu kolektivního zvýznamňování obecně známých mediálních faktů. Práce se bude opírat o teoretická východiska digitální folkloristiky, doplněných o přístupy psychologických teorií humoru.
|
|
| |
|
|
Village Lysolaje
Čonka, Ján ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Bakalářská práce analyzuje etnickou identitu hospodářských statků v obci Lysolají. Práce je rozdělena do tří části. První část badání lidového stavitelství od roku 1952 do roku 1953 tzv. "soupisného výzkumu" lidové kultury 50. let minulého století, Národopisná společnost Českoslovanská. Druha část materiál představuje historicky vývoj obce od vzniku. Popisuje statky, robotu, staré cesty, administrativu ruzyňské rychty, novodobá statistika a zajímavostí Lysolají. Archivní pramen z Národního památkového ústavu, stavební pasportizace z roku 1952 a také z 80. letech minulého století pro Lysolaje. Popis historické části metropolita pražské kapituly pro donace Lysolaje. Část třetí metodika argumentuje statky v terénu s archivním pramenem Městského Úřadů Lysolaje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv tabu na vyslovení jména v českém slovesném folkloru
Adámková, Adéla ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Luffer, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem tabuizovaného jména v české prozaické folklorní tradici. Cílem práce je ucelený popis motivu a jeho jednotlivých variant v českém folkloru a jeho zasazení do kontextu folkloru evropského. K tomu využívá především folkloristických katalogů a konkrétních sbírek pohádek a pověstí. Práce se skládá z pěti částí. První část popisuje fenomén tabuizovaného jména tak, jak byl zaznamenaný a konceptualizovaný v antropologických výzkumech prováděných u společností z celého světa. Část druhá prezentuje, jakým způsobem pracují s motivem tabuizovaného jména mezinárodní folkloristické katalogy. Třetí část představuje úvod do problematiky tabuizovaných slov v českém prostředí. Čtvrtá a nejrozsáhlejší část práce se zabývá konkrétními postavami vystupujícími ve folklorních vyprávěních, u nichž se zákaz vyslovení jména vyskytuje. Tyto bytosti dělí do čtyř kategorií - démonické postavy, zvířata, lidé a Bůh. Poslední část, závěr, shrnuje nasbírané informace o problematice, poukazuje na podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými variantami motivu a také mezi samotnými postavami a jejich projevy.
|
|
|
Problematika současného českého trampingu v osadách a campech
Jozová, Markéta ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) problematik fenoménu trampingu je vztah ke krajině, přírodě a její uchopení ve vlastním svébytném obrazu. Základní podstatou této činnosti je především trávení času v přírodě, v lesích, mimo město. Toto trávení volného času přírodě probíhá v táboření, někdy nazývané stanaření, druhou rovinu pak tvoří osadničení (pobývání na trampské osadě) . Tyto dvě roviny trampingu jsou dnes stále aktuální a velmi oblíbené. Každá z těchto pomyslných cest však prošla svým kulturně dnešní době má již každá tato cesta svou svébytnou povahu. Stejně jako trampové, kteří se přiklání buď rovině divokého táboření, nebo jsou obyvateli stálých je přiblížit situaci v současných trampských tábořištích (campech) a osadách. Osadou může být nazvána i jedna chata, případně parta trampů
|
|
|
Slovácký verbuňk mezi folklorem a folklorismem
Jagošová, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komplexním uchopením tématu lidového mužského sólového tance slovácký verbuňk. Práce si klade za cíl zmapovat současnou i historickou podobu tance, včetně popsání jeho původních podob a funkcí. Hlavním tématem je aktuální podoba tance a její funkce prezentované v rámci novodobého fenoménu Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku pořádané v rámci MFF Strážnice. Věnuje se historickému vývoji této soutěže od jejího vzniku do současnosti, včetně jejích dílčích aspektů, jako jsou regionální kola nebo samostatná příprava účastníků. Jako zdroj práce využívá písemných a audiovizuálních pramenů a především rozhovorů s aktéry - tanečníky verbuňku a porotci soutěže. Pozornost je věnována i zapsání verbuňku do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Záměrem této bakalářské práce je popis fenoménu slovácký verbuňk jak v jeho původní formě, tak především v podobě, která je prezentována při soutěži a od původní se výrazně liší. Klíčová slova: autenticita, folklor, folklorismus, lidový tanec, mužský sólový projev, verbuňk, soutěž ve verbuňku, Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Moravské Slovácko, Morava, Česká republika.
|
|
|
Phenomenon of "bespoke bonnet ceremony" in contemporary Slovakia. Recontextualisation and commodification of folk tradition.
Dvoekonko, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V súčasnej dobe sledujeme na Slovensku zvýšený záujem o folklórne tradície a snahu opäť ich v reinterpretovanej podobe zaradzovať do rôznych sfér každodenného života. Takéto "revitalizačné" snahy môžeme vidieť napríklad na svadobnom obrade. Práca si bude klásť za cieľ zmapovať takúto tendenciu v súčasných svadbách na Slovensku, s dôrazom na vrchol celého svadobného obradu - snímanie vienka a začepčenie nevesty. V súčasnosti je na Slovensku veľmi rozšírené na tento akt objednávať folklórne súbory. Tento fenomén "čepčení na mieru" sa dá považovať za novodobú tradíciu, ktorá je ukotvená na určitých väzbách s minulosťou, ale zároveň pri takejto "revitalizácii" dochádza k určitým významovým posunom, zmene funkcií a samotný obrad tým nadobúda iný rozmer. V práci sa budem venovať posunom, ako je napríklad zmena funkcie ľudového odevu, dekontextualizačný posun od rituálu k teatralizácii, posun významu pre priamych aktérov aj zúčastnených, komodifikácia a komercializácia obradu. V teoretickej rovine sa budem zaoberať vzťahom folklóru a folklorizmu, otázkou "autentického" a štylizovaného folklóru, predstavám ľudí o tradícii a súčasnej sociálnej a kultúrnej funkcii týchto predstáv. Kľúčové slová Čepčenie, svadba, rituál, folklórny súbor, scénický folklór, autentický folklór, folklorizmus, tradícia, Slovensko.
|
|
|
Salašnictví v Beskydech se zvláštním zřetelem na oblast Frýdecko-Místecka
Šmíra, Pavel ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na historii a vývoj salašnictví v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Hlavní pozornost je věnována lokaci jednotlivých doposud neurčených salaší v daném regionu, a to konkrétně v oblasti hory Ondřejník v okrese Frýdek-Místek a na územním celku Moravskoslezských Beskyd, počínaje na východě územím Frenštátským a západním Jablůnkovskem konče. Cílem je určit přesné mapové souřadnice nejen salaší, ale i bývalých kolib. Pozornost je věnována také salašnickým stavbám, způsobu hospodaření, vybavení salaší, produktům ze salaší a také salašnickému folklóru. Klíčová slova salaše, lokace, Moravskoslezské Beskydy, život na salaši, historie
|
|
|
Současné myslivecké zvyky a obyčeje jako sociální kontrola myslivosti na příkladu středočeských a jihočeských mysliveckých komunit a jejich společných lovů
Sztymonová, Klára ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o současné podobě mysliveckých zvyklostí a jejich dodržování v praxi. Prezentuje snahy mysliveckých spolků, uživatelů honiteb i samotných myslivců o zachování zvyklostí a obyčejů české myslivosti. Cílem práce je představit rozličné myslivecké zvyklosti a ceremoniály, a také zhodnotit jejich provádění v dnešní době. Práce se snaží zjistit, zda a jakým způsobem probíhá v dnešní české myslivosti pomocí mysliveckých zvyků a obyčejů sociální kontrola ve vztahu k základním hodnotám společenství, tedy úctě k přírodě a ke zvěři. Na ideální podobu mysliveckých obyčejů, prezentovanou mysliveckým řádem a odbornou literaturou, je zaměřena teoretická část diplomové práce. Součástí teoretické části je také legislativní rámec myslivosti. Výzkum formou otevřeného zúčastněného pozorování probíhal během dvou sezón společných lovů v letech 2015 a 2016 v několika mysliveckých spolcích a soukromých honitbách. Na jeho základě bude zpracována komparace myslivecké teorie s praxí.
|
host ::
RSS.