|
|
Normalizace vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a USA
Čiháková, Barbara ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá normalizací vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy americkými, ke které došlo v 70. letech 20. století, jejími příčinami a dopady. Normalizace umožnila sblížení obou zemí a rozvoj vzájemné spolupráce. Text si dále klade za cíl prozkoumat vývoj vztahů mezi oběma velikány komplexněji. Zaměřuje se na odhalení příčin dlouhého trvání jejich vývoje a na motivy, které obě země k navázání styků vedly. Rovnováha sil v tomto velice podstatném mezistátním vztahu se mění, proto tedy autorka shledává důležitým prozkoumat jeho základy. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První část pojednává o historii vzájemných vztahů, druhá se zabývá mezinárodními a vnitřními předpoklady normalizace. Ta samotná je pak mapována ve třetí kapitole, její vliv a dopady jsou rozebrány v poslední kapitole.
|
|
|
Americko-čínské vztahy v post-bipolárním světě (1989-2010)
Šrámek, Petr ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Ve své práci jsem analyzoval zahraniční politiku administrativ George H. W. Bushe, Billa Clintona, George W. Bushe a Baracka Obamy v letech 1989-2010. Komparací jejich přístupů k Číně jsem došel k závěru, že přístup Spojených států k Číně je nekonzistentní, a to zejména kvůli měnící se struktuře moci ve vzájemných vztazích, střetu odlišných hodnotových systémů a rostoucí důležitosti obchodních zájmů.
|
|
|
Vyrovnávání se Německa s minulostí (s aplikací na německo-české vztahy)
Macálková, Eva ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se snaží postihnout odraz druhé světové války v postojích současných německých generací, které válku bezprostředně neprožily. Cílem je odpovědět na otázku, zda v nich přetrvává vědomí "kolektivní viny" za činy spáchané vůči ostatním národům, zejména národu českému. Práce proto definuje koncept viny a sleduje veřejnou diskuzi a interpretaci dějin v Německu dnes i v poválečném období, a to na úrovni oficiální německé politiky, aktivit občanské společnosti, odborné i laické veřejnosti a prostřednictvím médií, literatury a kulturních a vzdělávacích aktivit. Analyzovány jsou také historické reálie vývoje německých států i vzájemných vztahů Němců a Čechoslováků/Čechů a jejich vliv na současný německý výklad dějin.
|
|
|
Activities of the OSCE in Kosovo
Hriciková, Eva ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Problematika Kosova je dnes poměrne diskutovanou témou. V této práci jsem se zaměřila na analýzu činnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Kosově. Součastí je taky popis spolupráce s jiními mezinárodními organizacemi. Jak se OBSE v Kosove daří formovat kosovskou společnost, je cílem této práce.
|
|
| |
|
|
Zahraniční politika Kanady a Spojené státy
Zázvorka, Jiří ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá zahraniční politikou Kanady vůči USA a mapuje její historický vývoj od počátků až po současnost. Důraz je kladen především na posledních 30 let vzájemných vztahů. Práce je rozdělena na tři části. Vlastním vztahem Kanada-USA se zabývá třetí část. Širší souvislosti kanadské zahraniční politiky osvětlují první dvě kapitoly. Vnitřní kontext zahraniční politiky jako např. geografické, demografické, institucionální a ekonomické podmínky jsou předmětem první kapitoly. Kanada jako bývalá britská kolonie si stůj statut mezinárodního aktéra vydobyla postupně, tento proces nastiňuje druhá kapitola.
|
|
|
John F. Kennedy a Karibská krize
Smrčinová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje roli J.F. Kennedyho v kubánské raketové krizi v říjnu 1962. Právě nukleární zbraně, kterými disponovaly jak SSSR, tak i USA, učinily eskalující krizi v Karibiku tolik nebezpečnou. Cílem této bakalářské práce je ukázat, zda americký prezident rozhodoval racionálně, zda zvažoval všechny možné důsledky a zda si přál zachovat americkou prestiž supervelmoci. Také budu analyzovat způsob, jakým se rozhodl vyřešit krizi, která se ukázala býti nejnebezpečnější krizí po skončení druhé světové války.
|
|
|
Česko-kubánské vztahy a problematika lidských práv
Staňková, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem vztahů mezi Českou republikou a Kubou. Zaměřuje se zejména na vztah v období bipolarity a v současných vztazích bere ohled na problematiku lidských práv, která je zásadním determinantem vzájemných vztahů. Jedna z kapitol je věnována vztahům Evropské unie a Kuby. Cílem práce je analyzovat, jak může Česká republika ovlivnit dění na Kubě a její možný přechod k demokracii.
|
|
|
Americká zahraniční politika v období Madeleine K. Albrightové
Koblihová, Romana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na Madeleine K. Albrightovou jakožto na významnou osobu mezinárodních vztahů. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky a to jakou roli hrála Albrightová v rámci dvou Clintonových administrativ a jak její osobní životní zkušenosti ovlivnily její vnímání světa a názory na mezinárodní politiku. Práce je rozdělena do tří kapitol - první se věnuje aktérům americké zahraniční politiky, konkrétně prezidentovi, ministerstvu zahraničí a NSC, druhá se věnuje faktorům v životě MKA a třetí mapuje její počínání na poli americké zahraniční politiky.
|
|
|
Srovnání strategie EU a USA v boji s mezinárodním terorismem na počátku 21. století
Janatka, Květoslav ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá transnacionálním (mezinárodním) islamistickým terorismem a bojem Evropské unie (EU) a Spojených států (USA) proti němu, přičemž se snaží prokázat, že protiteroristická politika EU je ve světle vývoje hrozby relevantnější. V úvodní části je analyzován samotný transnacionální islamistický terorismus se zvláštním zřetelem na základní příčiny terorismu, jeho ideologické aspekty a organizační formy. Druhá kapitola se zabývá protiteroristickou politikou Evropské unie - nejprve z pohledu institucionálního, vzhledem k faktu, že institucionální uspořádání je specifickým a důležitým faktorem ovlivňujícím formulaci i implementaci protiteroristické politiky. Je analyzováno unijní vnímání terorismu a doktrinární principy politiky, přičemž vybraná konkrétní opatření Unie v boji proti terorismu jsou pojednána podrobněji. Obdobně je strukturována kapitola věnovaná protiteroristické politice Spojených států, s tím, že institucionální aspekty zde pojednány nejsou, ze zřejmých důvodů absence unijních specifik. Ve čtvrté kapitole jsou pak přístupy Unie a USA srovnány a v závěru je zhodnoceno naplnění pracovní hypotézy práce. Je konstatováno, že protiteroristickou politika Unie je možné považovat za relevantnější.
|
host ::
RSS.