|
|
Informovanost žen o významu pupečníkové krve
Grézlová, Lucie ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Formánková, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá všeobecnou informovanost žen o významu pupečníkové krve. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda ženy ve věku 18 - 35 let vědí o dárcovství pupečníkové krve a jejím možném využití. Práce je dělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části je uvedeno několik anatomických faktů, které slouží pro lepší pochopení a orientaci v daném tématu. Podrobně je popisován způsob odběru, zpracování a možnost uchování pupečníkové krve. Dále následují nejčastější varianty upotřebení získaného štěpu a to v podobě transplantace. Nechybí ani výčet častých komplikací spolu s jejich případnou léčbou. Empirická část byla uskutečněna za pomoci dotazníkové metody. Nejprve byly stanoveny nezbytné cíle průzkumu a z nich vyplývající hypotézy. Poté následně sestaven dotazník a vybrán vhodný průzkumný vzorek. Více než polovinu této práce tvoří rozbor jednotlivých odpovědí zpracovaných převážně do tabulek a grafů pro lepší orientaci. Na závěr jsou zhodnoceny získané informace a celý průběh průzkumu spolu s návrhy na možnosti zlepšení informovanosti žen v této oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Postoj žáků SZŠ a studentů VOŠZ k umírání a smrti
Bartáková, Pavlína ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou závěru lidského života pohledem žáků posledních ročníků středních zdravotnických škol, oboru Všeobecná sestra a studentů absolvujících vyšší odbornou školu zdravotnickou v oboru Diplomovaná všeobecná sestra. Teoretická část nahlíží problematiku z historického i současného hlediska, zahrnuje základní pojmy, fáze umírání, reakci člověka na nemoc a blížící se smrt, paliativní péči, hospicové hnutí, potřeby umírajících a jejich doprovázení. Popisuje adolescenci jako významnou ontogenetickou fázi života a zabývá se přípravou budoucích zdravotníků v oblasti péče o umírající. Výzkumná část zjišťuje postoje žáků a studentů k umírání a smrti, znalost potřeb umírajících dle zásad paliativní péče a jejich subjektivní připravenost na péči o nevyléčitelně nemocné.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sester pracujících v ambulantních provozech
Šedivá, Petra ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na výskyt a intenzit syndromu vyhoření u sester pracujících v ambulantních provozech. Je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část práce pojednává o syndromu vyhoření jako pojmu, jeho příznacích, rizikových faktorech, prevenci a léčbě, dále pak na zvýraznění specifik náplně práce sestry v ambulantním provozu. Ve výzkumné části je zjišťován vliv jednotlivých faktorů na stupeň vyhoření u zdravotních sester v ambulancích praktických lékařů a ve specializovaných ambulancích. K výzkumnému šetření jsou použity dva typy dotazníků - dotazník vlastní konstrukce a oficiální dotazník Maslach Burnout Inventory (MBI). Cílem dotazníku vlastní konstrukce je sledovat rizikové faktory syndromu vyhoření. Pomocí dotazníku MBI je zjišťována míra syndromu vyhoření ve třech oblastech: citové vyčerpání, odosobnění a snížení pracovního výkonu. Hlavní část výzkumu doplňuje řízený rozhovor.
|
|
|
Názory rodičů a učitelů na odměny a tresty při výchově žáků SZŠ
Kuchařová, Markéta ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výchovy, výchovných prostředků a období adolescence. Teoretická část vymezuje pojem výchova, popisuje základní výchovné cíle a styly, roli rodičů a učitelů při výchově adolescentů, často používané výchovné prostředky a vývojové změny, kterými jedinec prochází v období dospívání. Výzkumná část zjišťuje, které výchovné prostředky používají rodiče a učitelé při výchově žáků SZŠ nejčastěji a zároveň sleduje názory žáků na uvedenou problematiku. K výzkumnému šetření byl použit dotazník vlastní konstrukce pro rodiče a učitele a řízený rozhovor se žáky. Vlastní výzkum byl realizován na SZŠ v Berouně, VOŠZ a SZŠ Jana Evangelisty Purkyně v Mostě, SZŠ a VOŠZ v Plzni a SZŠ Ruská v Praze 10. Z výsledků výzkumu je patrné, že rodiče i učitelé se snaží zachovávat partnerský vztah s dospívajícími dětmi a výchovu spíše zakládat na motivaci, odměňování a respektování domluvených pravidel.
|
|
|
Zvyky a životní styl současných Romů
Dostálová, Barbora ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
Transkulturní ošetřovatelství se v dnešní době dostává do popředí zájmu. V praxi zdravotníci stále častěji ošetřují příslušníky jiného etnika. V těchto případech musí být často uplatňovány specifické přístupy odlišné od způsobu ošetřování člena většinové kultury. Tato práce zkoumá metodami kvalitativního výzkumu příslušníky romského etnika ve vybraných regionech České republiky. Výzkum byl zaměřen na zjištění hodnotového žebříčku Romů, životního stylu, dodržování tradic, způsobu péče o zdraví a zkušenost Romů s pobytem v nemocnici. V závěru je doporučeno, jak by se výsledky výzkumu měly odrazit v ošetřovatelské praxi.
|
|
|
Stres žáků a studentů zdravotnických škol při praktické výuce ve zdravotnických zařízeních
Muknšnáblová, Martina ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stresem žáků a studentů zdravotnických škol při praktickém vyučování ve zdravotnickém zařízení. Jejím hlavním cílem je identifikovat nejčastější a nejzávažnější stresové faktory působící na žáky a studenty při odborné praxi. Teoretická část je věnována pojmu stres, období adolescence, pojetí odborné praxe, typům zdravotnických škol, osobnosti odborné učitelky a školní přípravě žáků či studentů na stresové situace. V empirické části jsou popsány zjištěné stresory, které jsou dále hierarchicky seřazeny dle četnosti odpovědí. Výsledky jsou porovnány u sledovaných zdravotnických škol mimopražských a pražských, alternativních a státních, středních a vyšších. K výzkumu byl použit dotazník vlastní konstrukce. Výzkumný vzorek tvořilo 334 respondentů z 13 zdravotnických škol. Z 5 stanovených hypotéz byly 2 potvrzeny zcela, 2 částečně a 1 nepotvrzena. Žáci a studenti považují za své největší stresové činitele odbornou učitelku, personál oddělení, časový tlak při práci, nedostatek vlastních znalostí či zkušeností a v neposlední řadě zodpovědnost. Žáci a studenti jednotlivých typů zdravotnických škol uvedli většinou odlišnou intenzitu stresu při praktickém vyučování i pořadí největších stresových faktorů.
|
|
| |
host ::
RSS.