|
| |
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent) ; Ložek, Vojen (oponent)
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
|
|
|
Proměnlivost mikromorfologie křemenných zrn glacifluviálních akumulací
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Problematika mikromorfologie křemenných zrn glacifluviálních sedimentů byla nastíněna Mahaneym et al. (2001). Tato práce se zabývá diagnostickými mikrotexturami glacifluviálních sedimentů a změnou frekvence výskytu mikrotextur s rostoucí délkou fluviálního transportu. Vzorky byly odebrány Mgr. Peterem Midou a Mgr. Martinem Hanáčkem na Svalbardu v srpnu 2012. Dva glaciální vzorky a šest glacifluviálních vzorků bylo odebráno v přilehlých oblastech ledovce Bertilbreen a jeden glaciální vzorek a sedm glacifluviálních vzorků bylo odebráno v přilehlých oblastech ledovce Hørbyebreen. Vzorky byly zkoumány elektronovým mikroskopem. Ke zjištění diagnostických mikrotextur glacifluviálních vzorků byla použita korelační analýza a diskriminační analýza. Podobnost jednotlivých glaciálních a glacifluviálních vzorků byla testována jednocestnou analýzou rozptylu ANOVA. Zvyšující se frekvence výskytu V-jamek, zaoblených zrn, klikatých hřbítků a mikrobloků je charakteristickým znakem glacifluviálních křemenných zrn, která byla postižena delším fluviálním transportem. Křemenná zrna postižená výhradně glaciálním transportem měla vyšší zastoupení polozaoblených zrn, rovných stupňů, rovných a obloukových brázd, přilnavých částic, tečkování a vyleptaných orientovaných jamek. Klíčová slova: exoskopie, mikromorfologie...
|
|
|
Exoskopické charakteristiky fluviálních sedimentů
Dolejšová, Michaela ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá mikroreliéfem křemenných zrn fluviálních sedimentů. V každém prostředí působí fyzicko-geografičtí činitelé, kteří podmiňují vznik určitých znaků na povrchu sedimentárních zrn, a proto je možné určit, jak sediment vznikal. Ve fluviálním prostředí lze takto odlišit i více stupňů vývoje v závislosti na energetickém potenciálu toku, resp. délce transportu. Pro srovnání s výzkumy, které byly na toto téma dosud provedeny, byly odebrány vzorky horních (Klínový potok), středních (Volyňka, Labe) a dolních toků řek (Vltava, Knovízský potok) a následně vyhodnoceny.
|
|
|
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
|
host ::
RSS.