|
|
Číslo e ve školské matematice
Píšová, Vendula ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bečvář, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce představuje různé zajímavé případy, kde se číslo e objevuje ve školské matematice. Ukazuje logaritmus jako početní nástroj, věnuje se logaritmickým tabulkám i významu přirozeného logaritmu. Odhaluje také souvislost mezi hyperbolou a přirozeným logaritmem. Dále jsou v práci popsány různé způsoby zavedení čísla e a jeho aproximace (např. pomocí součtu řady nebo řetězového zlomku). Uvedeno je několik úloh, které ilustrují význam e pro různé okruhy školské matematiky. V neposlední řadě jsou odvozeny některé důležité vlastnosti čísla e. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Platonská a Archimédovská tělesa a jejich vlastnosti ve výuce matematiky na středních školách
Dohnalová, Eva ; Robová, Jarmila (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Název práce: Platónská a archimédovská tělesa a jejich vlastnosti ve výuce matematiky na středních školách Autor: Eva Dohnalová Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jarmila Robová, CSc. Abstrakt: Tato diplomová práce vznikla jako rozšíření mé bakalářské práce a je určena pro všechny zájemce o geometrii pravidelných a polopravidelných mnohostěnů. Jedná se o ucelený text shrnující stručnou historii, popis a klasifikaci těles pravidelných a polopravidelných. Obsahuje také důkaz Descartovy a Eulerovy věty a důkazy o počtu pravidelných a polopravidelných mnohostěnů. Lze ji také použít jako pomůcku při seznamování studentů s pravidelnými a polopravidelnými mnohostěny na středních školách. Text je doplněn obrázky z převážné části vytvořenými v modelovacích softwarech GeoGebra a Cabri3D. Klíčová slova: Pravidelné mnohostěny, platónská tělesa, Platón, polopravidelné mnohostěny, archimédovská tělesa, Archimédés, dualismus, Descartova věta, Eulerova věta.
|
|
|
Počátky teorie pravděpodobnosti
Marcinčín, Martin ; Staněk, Jakub (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí historického vývoje základních myšlenek teorie pravděpodobnosti spolu s jejich vysvětlením. Popisuje rané systematické úvahy, vznik klasické Laplaceovy, geometrické a statistické definice pravděpodobnosti spolu s rozvojem příslušné teorie, nezávislost, podmíněnou pravděpodobnost a Bayesovu větu. Dále jsou předkládány první zmínky o některých náhodných funkcích spolu s centrální limitní větou. Ukázána jsou alternativní, rovnoměrné diskrétní, binomické, Poissonovo, rovnoměrné spojité, normální a exponenciální rozdělení a historické souvislosti jejich objevu. Teorie je doplněna dobovými a ilustračními příklady. Práce sleduje vývoj základů jednotlivých částí pravděpodobnosti do publikování Kolmogorovy definice v roce 1933. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Objem jehlanu
Vaňkát, Milan ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bečvář, Jindřich (oponent)
Název práce: Objem jehlanu Autor: Bc. Milan Vaňkát Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zdeněk Halas, DiS., Ph.D. Abstrakt: Předmětem práce je třetí Hilbertův problém. V první kapitole prozkoumáme jeho kořeny v Eukleidových Základech. Zejména se zaměříme na tvrzení, že jehlany se stejnou výškou a s trojúhelníkovými podsta- vami jsou ve stejném poměru jako jejich podstavy. Rozebereme také analogické věty o trojúhelnících, rovnoběžnících a rovnoběžnostěnech. Ukážeme, jakým způ- sobem přistupovala řecká matematika k otázkám obsahu a objemu geometrických útvarů. V druhé kapitole představíme historické souvislosti třetího Hilbertova problému. Načrtneme, jak se vyvíjely způsoby jeho řešení - od prvního Dehnova řešení v ro- ce 1901 po abstraktní definici Dehnových invariantů jako lineárních funkcionálů na grupě mnohostěnů s hodnotami v R ⊗Z Rπ, kterou formuloval B. Jessen v roce 1968. Dehnovy invarianty následně sestrojíme a uvedeme podrobné řešení tře- tího Hilbertova problému. Na závěr nastíníme, jak se témata spojená s tímto problémem vyvíjela v druhé polovině 20. století. V příloze je připojen názorný příklad, jak dokázat vzorec pro objem jehlanu na střední škole pomocí Eudoxovy exhaustivní metody. Klíčová slova: jehlan, objem, Eukleidés, Dehnovy invarianty, 3. Hilbertův problém 1
|
|
|
The mathematical theory of juggling
Zamboj, Michal ; Slavík, Antonín (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Název práce: Matematická teorie žonglování Autor: Bc. Michal Zamboj Katedra / Ústav: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: RNDr. Antonín Slavík, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce je rozšířením stejnojmenné bakalářské práce. Věnuje se grafickému zobrazení žonglovací posloupnosti pomocí cyklického diagramu. Užitím Burnsideovy věty a cyklických diagramů je nalezen počet všech generátorů žonglo- vacích posloupností. Dále je popsán vztah žonglování a teorie vrkočů. Z empiric- kého zkoumání trajektorií míčků je vytvořen matematický model vnitřních a vnějších hodů. Na reálnem modelu žebříku jsou vytvořené vrkoče žonglovacích posloupností a zkoumané jejich vlastnosti. Rovněž je načrtnut důkaz věty o žonglovatelnosti libo- volného vrkoče.
|
|
| |
|
|
Pravidelné mnohostěny a jejich vlastnosti
Pavlovičová, Eva ; Robová, Jarmila (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Tato práce je určena pro všechny zájemce z řad široké veřejnosti, zvláště pro zájemce o geometrii pravidelných mnohostěnů. Lze ji samozřejmě použít i jako pomůcku při výuce pravidelných mnohostěnů. Jedná se o ucelený text shrnující popis, historii, klasifikaci každého z pěti pravidelných těles. Dále jsou uvedeny jejich vlastnosti a výskyt. Součástí práce jsou nejen základní výpočty povrchů a objemů těchto pěti těles, ale také poloměrů kulových ploch jim opsaných a vepsaných. Text je doplněn názornými obrázky vytvořenými v aplikacích GeoGebra a Cabri3D. Některé kapitoly jsou doplněny fotografiemi.
|
|
|
Kombinatorické úlohy o pokrývání
Dvořáková, Tereza ; Slavík, Antonín (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce představuje soubor řešených úloh o pokrývání rovinných ob- razců (nejčastěji obdélníků s celočíselnými stranami) pomocí dlaždic známých pod názvem polyomina (např. domina, tromina, tetromina, atd.). Ve většině úloh jde o nalezení pokrytí nebo o důkaz, že takové pokrytí neexistuje. V náročnějších úlohách je cílem odvodit kritéria, jež musí obdélník splňovat, aby bylo zaručeno, že jej lze pokrýt zadanými polyominy. Po- slední kapitola je věnována určení počtu všech možných pokrytí zadaného obdélníku.
|
|
|
Goniometry in Ptolemy's Almagest
Kušnír, Martin ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bečvář, Jindřich (oponent)
Táto práca sa venuje začiatkom goniometrie v antickom Grécku, ako ich máme dochované v diele Klaudia Ptolemaia Almagest. V prvej časti popisujeme predchodcu goniometrickej funkcie - dĺžku tetivy a akým spôsobom Ptolemaios vypočítal tabuľku jej hodnôt. Takisto ukazujeme analógiu medzi dĺžkou tetivy a modernou goniometrickou funkciou sínus. V práci sú dodržiavané pôvodné postupy výpočtu, ktoré sú preložené do moderného matematického jazyka. Neskôr sa venujeme aj presnosti tabuľky dĺžok tetív a popisu Hérónovho algoritmu na výpočet odmocniny. Druhá časť práce slúži k obzrejmeniu, ako Ptolemaios použil tabuľku dĺžok tetív pri astronomických výpočtoch. Vychádzame pritom z jeho predstavy o slnečnej sústave a pohyboch nebeských telies v nej. Kľúčové slová: goniometria, Ptolemaios, Almagest, tetiva, sínus
|
|
|
Teorie čísel ve starém Řecku
Smrčka, Zdeněk ; Bečvář, Jindřich (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Název práce: Teorie čísel ve starém Řecku Autor: Bc. Zdeněk Smrčka Katedra: Katedra didaktiky matematiky (KDM) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc. (KDM) Abstrakt: Cílem této práce je přehledně a srozumitelně sepsat číselně teoretická bádání a jeho výsledky ve starém Řecku (zhruba od 6. století př. Kr. do 4. století po Kr.). V této práci se snažíme uvést příklady použití řecké matematiky ve výuce pro zlepšení výuky a k lepšímu porozumění abstraktního myšlení v matematice. Chceme, aby studenti pochopili schopnosti a myšlenky řeckých matematiků. Srovnáváme zde také středoškolský pohled na hledání největšího společného dělitele a Eukleidův algoritmus. Uvádíme důležité řecké poznatky, jako je Eratosthenovo síto, Diofantova aritmetika a další. Některé z řeckých poznatků, jako Eukleidův algoritmus, Eratosthenovo síto atd., jsou dodnes používány. Klíčová slova: Matematika ve starém Řecku, figurální číslo, teorie čísel, řetězové zlomky, Eukleidův algoritmus
|
host ::
RSS.