|
| |
|
| |
|
|
Prozaik Vilém Mrštík
Malá, Dominika ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Vilém Mrštík patřil k nejvýznamnějším autorům 90.let 19. století. Byl průkopníkem nového směru v literatuře - naturalismu. Zabýval se překladatelskou činností, prózou, dramatem, ale i poezií. Do povědomí veřejnosti se zapsal románem Pohádka máje a v neposlední řadě dramatem Maryša, na kterém spolupracoval i jeho bratr Alois Mrštík. Cíl: Cílem bylo zdůraznit přínos Viléma Mrštíka k vývoji české moderní prózy, zároveň také seznámit se s jeho životem, důvěrnými přáteli a s jeho literární tvorbou.
|
|
|
Jiří Langer - Pokus o monografii
Vlková, Eva ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol představit život a dílo jednoho z nejpozoruhodnějších autorů, českého židovského spisovatele Jiřího Langera (1894 Praha - 1943 Tel Aviv). Kromě češtiny se Langer umělecky vyjadřoval především hebrejsky a německy, přesto jsem si ho dovolila označit jako spisovatele českého, jehož především pražské prostředí formovalo. Druhým prvkem vytváření jeho osobnosti i díla byla chasidská zkušenost. Jiří Langer vstoupil do literatury knihou Erotika kabbaly (1923) a dalšími odbornými judaistickými statěmi, v prvním období ovlivněn Freudem. Vrcholné dílo, které publikoval česky roku 1937, bylo Devět bran - pozoruhodná sbírka chasidských legend, která dodnes nemá v literárním světě obdoby. Roku 1938 ještě stihnul vydat odbornou publikaci Talmud. Ukázky a dějiny. - a to především jako příručku pro české úředníky v Haliči. Své překladatelské i básnické umění prokázal při sestavování antologie hebrejského básnictví 1 0 . - 1 9 . století, které příznačně nazval Zpěvy zavržených (1938). Poslední dvě knihy, které vydal, byly hebrejsky psané básnické sbírky. První publikoval ještě v Praze pod jménem Pijutim ve sire jedidut (1929) - Básně a písně přátelství a druhou v Palestině, Meat cori (1943) - Troška balšámu. V okruhu jeho přátel byli: Franz Kafka, Max Brod či Dov Sadan. Avšak byl to bratr František,...
|
|
|
Počátky psychologické prózy u Václava Řezáče
Hladišová, Kateřina ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
V diplomové práci Počátky psychologické prózy u Václava Řezáče sleduji vývoj psychologických motivů a témat u významného českého prozaika. Soustředím se také na postupy typické pro psychologickou prózu. Tyto jevy nesleduji v celém Řezáčově díle. Zabývám se pouze obdobím mezi lety 1928 až 1940. Toto období Řezáčovy tvorby je velmi různorodé. Na jeho počátku se objevují první povídky začínajícího autora, spadá sem Řezáčův první román Větrná setba, publikovaný roku 1935, próza Slepá ulička (1935) a předně autorův první psychologický román Černé světlo (1940), jenž zajistil Řezáčovi přední místo v oblasti české psychologické prózy. Výsledky z jednotlivých fází tohoto období následně srovnávám a prezentuji závěrem této práce.
|
|
|
Postavy a prostředí vybraných próz Karla Nového
Černochová, Hana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá postupy při charakterizaci postav ve vybraných prózách Karla Nového. Ukazuje Karla Nového jako bystrého pozorovatele života a lidí kolem sebe, schopného výsledky svého pozorování zúročit v literární tvorbě. Práce akcentuje různorodost a pestrost postupů při zobrazování postav a prostředí. Pokud jde o prostředí, zabývá se práce jednak toposem, jednak sociálním prostředím^, z něhož postavy pocházejí nebo tam patří. Ústřední
|
|
| |
|
|
Karel Červinka - básník
Černá, Ludmila ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Resumé S tvorbou Karla Červinky jsem se seznámila v roce 2002 na literárním semináři. Jeho poezie sice nepatří mezi závažná a klíčová díla české literatury, aleje rozhodně svědeckou výpovědí o poetice konce 19. století. Stanovila jsem si čtyři cíle. Přiblížit dnešnímu čtenáři dílo téměř zapomenutého autora, sestavit životopis Karla Červinky, vyjádřit názory tehdejší kritiky a najít kořeny tvorby autora. Připravila jsem výbor z celého období básnické tvorby Karla Červinky. Volila jsem texty vypovídající o autorském stylu s charakteristickými znaky poezie konce 19. století. Podařilo se mi sestavit výbor příjemné poezie přelomu století. Životopis Karla Červinky jsem sestavovala s poukazem na faktory, které ho při cestě k poezii nejvíce ovlivňovaly. Studovala jsem dobový tisk, zprávy a kritiky, které vycházely paralelně s jednotlivými životními etapami autora. Seznámila jsem se s informacemi o místě jeho narození, o studiu a zaměstnání. Popsala jsem spisovatelovu kariéru v oblasti advokacie a soudnictví, jeho největší pracovní úspěchy. V několika případech jsem odhalila inspirace k tvorbě poezie. Nadále však zůstává otevřena kapitola z jeho ryze soukromého života. Zde se mi nepodařilo zjistit vyčerpávající informace jednak o jeho rodičích a pak i o Červinkově vlastní rodině. Hlavním důvodem mého neúspěchu byl...
|
|
|
Pohádkové romány Michaela Endeho a jejich recepce v českém a německém prostředí
Nováková, Zuzana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
V této práci se zabývám knihami pro děti, které napsal německý autor Michael Ende, a to především dvěma jeho základními počiny - knihami "Děvčátko Momo a ukradený čas" a "Nekonečný příběh". Pozornost věnuji hlavně dvěma oblastem - interpretaci a recepci jeho děl v německém a českém prostředí. Část interpretační vychází především z teoretických podkladů získaných studiem sekundární literatury, která je dostupná až na výjimky jen v německém jazyce. V Endeho dílech se setkáváme s mnoha intertextuálními odkazy. K jeho nejdůležitějším pramenům patřily antická mytologie, romantismus a filozofické systémy Dálného východu. Dále se Ende inspiroval výtvarným uměním a jinými literárními díly - jednak z oblasti literatury pro děti a mládež, jednak z oblasti literatury pro dospělé (zde dominuje žánr fantasy). V první části jsou tedy charakterizovány Endeho knihy jako celek na základě nejdůležitějších aspektů a principů, se kterými Ende pracoval. Podle toho jsou členěny i jednotlivé kapitoly. Druhá polovina práce se týká recepce a stojí z velké části na rozboru konkrétních článků a recenzí, které k tomuto tématu vycházely v německých a českých periodikách. Opírá se samozřejmě i o poznatky získané v první části práce. Byla potvrzena hypotéza, že ohlas v Německu byl mnohem silnější než u českých recipientů, což bylo...
|
|
|
Karel Dewetetr - příklad autora regionální literatury
Fáberová, Jana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Spisovatel Karel Dewetter je jedním ze opomíjených autorů české literatury. Narodil se v roce 1882 v Dobřejovicích u Prahy a zemřel v roce 1962 v Praze. Civilním povoláním byl ministerským úředníkem, ale přes 40 let svého života věnoval literatuře regionálního charakteru. V ní upozornil na nevelké jihočeské město Týn nad Vltavou, které se v jeho díle objevuje pod jménem Vltavín. Najdeme jej jak v Dewetterových verších, tak na stránkách jeho prozaických děl pro dospělé i pro děti. Knihy pro děti, jako například trilogie Neuvěřitelná dobrodružství Davida Damiána, patří podle některých názorů k nej lepším dílům určeným dobovému dětskému čtenáři a zároveň k jeho dílům nejhodnotnějším. V básnické Dewetterově tvorbě najdeme sbírky lyrické, zastoupené například sbírkou Zpěvy duše, epické sbírky Balady či Věnec bájí a pověstí i soubory lyrickoepické, reprezentované skladbou Jihočeská elegie, doprovázenou souborem básní Vzpomínky. Z prozaických děl je třeba zmínit rozsáhlejší romány Mrtví žijí či Román Richarda Loma. Téměř v každém Dewetterově díle se setkáváme se zmíněným městem Vltavín, kde autor prožil své dětství, a tudíž se k němu ve vzpomínkách vrací. Stále se takřka pravidelně setkáváme se zelenou bání kostela, vltavínskými zvony, domkem u arcibiskupského zámku a mnoha dalšími motivy, které jsou pro...
|
host ::
RSS.