|
|
Práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů
Pipková, Markéta ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Ve své práci se zabývám především právy výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. K výběru tohoto tématu mě vedl zejména můj osobní zájem v oblasti hudby a v neposlední řadě také stále aktivní celospolečenská debata nad ochranou práv těchto výrobců v souvislosti s rozvojem internetu a s tím souvisejícím přenosem digitálních dat. První část diplomové práce je věnována autorskému právu obecně, včetně jeho ukotvení v právním řádu. Autorský zákon je komplexní a v celosvětovém měřítku moderní úpravou práva autorského a práv s autorským právem souvisejících. Na první část navazuje stručný popis jednotlivých, pro práci stěžejních pojmů, za které lze považovat zvukový záznam a jeho výrobce a zvukově obrazový záznam a jeho výrobce. V třetí části se zabývám historickým vývojem autorského práva a práv s ním souvisejících. Ačkoli ochrana duševního vlastnictví má dlouhou tradici, se začleněním práv příbuzných s právem autorským do českého právního řádu se setkáváme poprvé v roce 1953. Po historickém exkurzu do práva autorského a práv s ním souvisejících se věnuji jejich úpravě z pohledu práva mezinárodního a komunitárního, která oblast práv výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů upravuje zejména s přihlédnutím k faktu, jak jednoduché je v dnešní informační společnosti jejich celosvětového šíření...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sport a právo duševního vlastnictví-zejména autorskoprávní aspekty
Zikl, Jan ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Sport a právo duševního vlastnictví - zejména autorskoprávní aspekty Duševní vlastnictví ovlivňuje s větší či menší intensitou téměř všechny oblasti lidského života v moderní společnosti, sport nevyjímaje. Vynálezy nových technologií umožňují sportovcům a sportovkyním dosahovat lepších výsledků či soutěžit ve zcela nových sportovních disciplínách. Dopady vysílacích práv a "branding" sportovních týmů, sportovců a jejich sponzorů byly a jsou rozhodujícím faktorem finančního rozmachu sportu a umožnily jeho přetvoření v quasi náboženství mnoha lidí po celém světě. Diváci/obecenstvo se sportovních klání účastní pro potřeby duševního uspokojení a jiné důvody obdobné těm pro které lidé navštěvují divadla. V antickém Řecku soutěžili na olympijských hrách sportovci s básníky, řečníky a jinými umělci. Diplomová práce se zaměřuje zejména na autorskoprávní aspekty "sportu samotného" (termín "sport" je v práci užíván ve smyslu zahrnujícím jednotlivé sportovní pohyby, kombinace pohybů (sportovní komponenty) i celá sportovní klání či zápasy (sportovní události). V Části 1 - "Úvod" je nejprve podrobněji diskutována role duševního vlastnictví ve sportu a posléze role sportu v moderní společnosti. Část 1 obsahuje též definice některých pojmů užívaných dále v této práci. Část 2 - "Sport - autorské dílo?" nejprve...
|
|
|
Užití software třetích stran v komerčních aplikacích
Panáček, Jan ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Prvotním cílem mé práce bylo podrobně zmapovat autorskoprávní problematiku užití cizího software při vývoji vlastních aplikací se zaměřením na komerční prostředí a mezinárodně právní aspekty. S vědomím, že vzhledem k rozsahu práce musely zůstat stranou jak stěžejní témata předeslaná v kapitole 5. (užití komerčního software a užití cizího software jako vývojového nástroje), tak i další zajímavé právní problémy související například s problematikou zaměstnaneckého díla a díla na objednávku při přeshraničním výkonu autorských práv, či problematika práv oprávněného uživatele, se domnívám, že tento cíl se mi podařilo splnit. V některých místech práce přesahuje do problematiky průmyslově právní (patentové), především v oblasti výkladu o jednotlivých opensourcových licencích. Domnívám se však, že v tomto případě není možné oddělit jednotlivé složky právní ochrany obsažené v jedné licenci. Pro pochopení účelu licence a jejich jednotlivých ustanovení je naopak souvislý výklad stěžejní, neboť především v oblasti právní ochrany počítačových programů platí, že (tam kde končí autorskoprávní ochrana, patentová ochrana začíná) autorskoprávní a patentová ochrana tvoří jeden celek a navzájem se doplňují. V obecné části práce shrnující vývoj právní ochrany počítačových programů jsem dospěl ke dvěma závěrům stěžejním pro...
|
|
| |
|
|
Autorskoprávní ochrana počítačových programů
Vajbarová, Radka ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nabídnout základní souhrnné pojednání o v současnosti dle mého názoru nejzajímavějších tématech souvisejících s autorskoprávní ochranou počítačových programů. Problematika chápání počítačových programů a jejich právní úpravy do současné doby prošla již značným vývojem, a to i přes to, že se jedná o relativně mladou oblast lidské činnosti. V současné době je ovšem zřejmé, že tento vývoj ještě není zdaleka u konce. Neustále probíhající diskuze o povaze ochrany, kterou je možné počítačovému programu přiznat a rovněž o povaze počítačového programu samotného to jenom dokazují. Současné řešení, jímž je podřazení počítačových programů pod ochranu autorskoprávní se v minulosti zdálo být řešením nejpřijatelnějším a ať bylo jakkoli účelové, bude tomu tak zřejmě i nadále, neboť lepší způsob ochrany zatím, jak se zdá, objeven nebyl. Rovněž vytvoření nového typu ochrany prostřednictvím práva sui genesis se v nejbližší době s největší pravděpodobností nedá předpokládat. Ačkoli se tato diplomová práce zabývá ochranou počítačových programů zejména z hlediska autorského práva, pokusila jsem se uvést i nejčastější argumenty pro a proti ochraně patentoprávní. I přes to, že v poměrně nedávné době, konkrétně 6. července 2005, Evropský parlament ukončil diskusi nad návrhem Směrnice o...
|
|
|
Autorskoprávní ochrana v hudebním průmyslu
Cittová, Gabriela ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Ve své práci se zabývám autorskoprávní ochranou v hudebním průmyslu. Zaměřuji se především na popis autorských práv, práv souvisejících s právem autorským, kolektivní správu a ochranu těchto práv. Nejdříve uvádím vnitrostátní, mezinárodní a evropské prameny autorského práva a vysvětluji pojmy autorské právo, autorské dílo (včetně díla hudebního a díla zpracovaného) a autorství. Dále se zabývám autorským právem z hlediska jeho vzniku, obsahu a omezení. Autorské právo je založeno na kvazidualistické koncepci, což zjednodušeně znamená, že se rozlišují práva osobnostní a majetkové povahy. Ve své práci se zabývám vysvětlením obsahu všech těchto jednotlivých práv. Věnuji se úpravě licenční smlouvy, kterou autor opravňuje jinou osobu k výkonu práva užít jeho dílo. Zaměřuji se i na případy tzv. mimosmluvního užití děl, což znamená, že uživatel smí dílo užít bez souhlasu autora a bezplatně. Dále se věnuji vymezení pojmů a obsahu práv výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu a rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání. Dále se zaměřuji na činnost kolektivních správců a v závěru se věnuji soukromoprávní a veřejnoprávní ochraně poskytované autorským právům a právům souvisejícím s právem autorským.
|
|
|
Autorské právo v architektuře
Žižková, Šárka ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
92 Abstrakt Hlavní záměr, jež sleduji mou prací, je poskytnout komplexní přehled o problematice autorského práva v architektuře. Jde o tématiku velmi složitou a orientace v ní přináším mnohé obtíže nejen laické veřejnosti. Jak vyplynulo z mé práce, soudních sporů týkajících se této problematiky je jen velmi málo, což však neznamená, že neexistují. Architekti či architektonické ateliéry však nemají zájem pouštět se do dlouhotrvajících prostředků a tak velká většina těchto sporů končí mimosoudním urovnáním. Tento způsob je pochopitelný, jelikož tvorba architektonických děl je architektovou obživou a raději poleví ze svého stanoviska, nežli by podstupoval ekonomicky i časově nevýhodný souboj s investorem. Má diplomová práce se skládá z šesti kapitol, z nichž každá rozebírá architektonické dílo z různého pohledu. Účelem úvodní kapitoly je poskytnout objasnění mimoprávního pojmu architektury a lidové architektury, jíž se autorský zákon dotýká jen velmi letmo. Stěžejními prvky druhé kapitoly jsou charakteristiky architektonického díla, včetně díla urbanistického a pojmové znaky, které musí dílo naplnit, aby mu byla poskytnuta ochrana dle autorského práva. Mimo tyto pojmy jsem se zaměřila i na autorství, spoluautorství či problematiku zaměstnaneckého díla. Ve třetí kapitole rozebírám možné střety zájmů mezi...
|
|
|
Smluvní právo autorské
Vlasák, Tomáš ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
- SMLUVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ Diplomová práce se zabývá smluvními závazky v oblasti autorského práva. Jejím účelem je popis právní úpravy nejfrekventovanějších smluvních typů v autorském právu. Cílem práce je porovnání právní úpravy smluvního práva autorského před rekodifikací soukromého práva v české republice, která byla provedena novým občanským zákoníkem, a po ní a upozornění na nejdůležitější koncepční změny nového kodexu ve vztahu k smluvnímu právu autorskému. Práce se skládá z osmi kapitol. Kapitola první obsahuje stručný přehled vnitrostátní právní úpravy smluvního práva autorského. Druhá kapitola vysvětluje nejdůležitější koncepty autorského práva s vazbou na právo smluvní - pojem subjektivního práva autorského a zákazu jeho převoditelnosti, pojem licence a souhlasu v autorském právu. Zařazeno je sem též pojednání o novém pojetí právního pojmu věci a na něj navazujícího pojmu vlastnického práva v novém občanském zákoníku ve vztahu k autorskému dílu a licenci. Kapitoly třetí až osmá obsahují popis úpravy nejčastějších smluvních typů autorského práva. Stěžejní je kapitola třetí, která podrobně rozebírá licenční smlouvu. Je zde upozorněno na specifika kontraktačního procesu při uzavírání licenčních smluv a na některé již tradičně sporné otázky, zejména v oblasti rozsahu licenčního oprávnění,...
|
host ::
RSS.