|
|
Human body and its image in the mediaval and contemporary culture (excursion in to the landscape of science and film)
Hrdinová, Veronika ; Matějů, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Cílem mé práce bylo poukázat svébytným způsobem na problematiku lidské tělesnosti v historickém i současném kontextu. Její "nadčasovou" pohnutkou bylo uchopit kulturně proměnlivou senzitivitu lidského těla, jež se v mém pohledu jeví jako následek více či méně komplikované koexistence mezi světem přírody a světem kultury ve smyslu prostoru podmíněného lidským vykročením z přirozeného rámce jeho bytí. Jako pozadí pro pohled do minulosti jsem si zvolila středověkou kulturu, neboť v jejím rámci se lidské tělo jeví jako neobyčejně křehké a pestré pole. Ústřední póly středověké tělesnosti jsem uchopila prostřednictvím její oscilace mezi základními rámci, v nichž se nacházela. Nejvýraznější křivku tohoto pohybu pro mě ztvárnil dualismus mezí tělem a duší středověkého člověka. Existence napětí mezi fYzickou podstatou lidstva a jeho nitrem, pokřtěná a živená oficiální teologií dané doby, se vyjevila jako síla, jež rozštěpila středověkého člověka v jeho bytostné podstatě. Další oblasti, v nichž lidské tělo ve středověké kultuře oscilovalo, v mém textu promluvily v relacích asketického mnišství, zatracovaného ženství, hříšné sexuality, podezřelého snu, zranitelného dětství i stáří, rituálů a významů spojených s tělem nemocného a mrtvého a v neposlední řadě i živelného venkova. Ve všech těchto rámcích jsem se pokusila...
|
|
|
Possibilities of cousemparary metropolitan cities
Kozel, Petr ; Czumalo, Vladimír (referee) ; Ortová, Jitka (advisor)
V následujfci práci se budeme zabývat vztahem člověka a jeho prostředi. Teoretický rámec zde bude tvořen převážně urbánnf ekologii a zároveň teorii architektury a urbanismu. Právě dvě posledně jmenované disciplfny, architektura a urbanismus, jsou dle našeho názoru zcela zásadni pro existenciálni rámec lidského bytí. Vycházime z konstatováni, že většina lidstva žije a hlavně bude žit v urbanizovaném prostředí. Člověk v současném světě masové komunikace, fragmentované společnosti, nejasnosti vlastni identity a dalšfch problémů je konfrontován s prostředim, v němž se nedokáže plně orientovat. Jedna ze základnfch lidských potřeb je však právě potřeba porozuměni okolnimu světu, touha po pochopeni vztahů mezi člověkem a jeho okolfm (srov. Ortová, 1999). 5 Člověk si vytváří prostředí, ve kterém existuje, města a architekturu, z pochopitelných utilitárnfch důvodů, jako je přístřeší, prostor pro práci, soužití s ostatními lidmi atd. Ačkoli jsou samy o sobě tyto důvody utilitární, jejich vymezení, strukturace, je uchopitelná pouze v rámci celku lidského života a kultury. Potřeba střechy nad hlavou je univerzální a vychází z fyziologické konstituce člověka. Každá historická epocha ovšem vytváří střechu nad hlavou jinak, protože se mění představa o pojmu bydlení a o jeho formě, významu a smyslu. Jakým způsobem se...
|
|
|
Comedy in the musical-dramatic sphere
Albrechtová, Luisa ; Borecký, Vladimír (advisor) ; Czumalo, Vladimír (referee)
Hudební tvorba scénická uchvacuje naše smysly již po staletí. Je světem, který spoluutváří naše kulturní vědomí, náš estetický, citově harmonický vnitřní život. Je organismem stále živým, ve kterém se spojuje zvláštní souhrou hudba, scénika a poezie. Znamená tedy v oblasti umění médium svého druhu, médium s vlastní historií a specifikou. Každá věc žije a trvá z vnitřní nutnosti své podstaty, z potřeby své přirozenosti. A bylo tedy v přirozenosti hudby, aby se vyvinula ve schopnost nejrozmanitějšího a nejurčitějšího výrazu, jíž by, i když taková potřeba v ní byla, nikdy nebyla dosáhla, kdyby nebyla bývala zatlačena do takového postavení vi'Iči básnictví, v němž se cítila nucena snažit se vyhovět požadavkům na svou nejvyšší mohoucnost, byť i tyto požadavky byly zaměřeny na věci pro ni nemožné. Jakákoli podstata se může vyjádřit pouze ve své formě: hudba vděčila za své formy tanci a písni. Pouhému básníku slova, chtěl-li pro zvýšení výrazu, jejž měl pohotově pro drama, použít hudby, se hudba objevovala pouze v oné omezené taneční a písňové formě, v níž mu naprosto nemohla ukázat plnost výrazu, které přece byla doopravdy schopna. Řečeno spolu s Richardem Wagnerem: Kdyby hudba jednou provždy setrvala vůči básníku v tom postavení, jaké on později vůči ní zaujal v následném hudebně dramatickém tvoření, pak by ji...
|
|
|
The theory and methodology of culturologic research of public space
Krykorková, Zuzana ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Matějů, Martin (referee)
Zejména v současnosti, která je charakterizována krizí socializace, absencí hodnot, vyvázaností z prostředí ve kterém žijeme, je zájem o problematiku a revitalizaci veřejných prostranství, která mohou částečně přispět k uchování či probuzení řady kulturně sociálních jevů, opodstatněný a na místě. Prací bychom rádi poukázali na důležitost a nenahraditelnost veřejných prostranství a zpracování tohoto tématu chápeme jako výzvu pro další studium. Předložená práce o veřejném prostranství má dvě části, teoretickou a empirickou, obě tyto části tvoří neoddělitelný a navzájem propojený celek, jehož ústřední myšlenkou bylo rozpracování nástrojů, na jejichž základě můžeme veřejné prostranství komplexně popsat a hodnotit jako životaschopné. Abychom se k tomuto cíli alespoň částečně přiblížili, bylo zapotřebí definovat pojem veřejné prostranství. Pro naše pojetí veřejného prostranství byla použita definice M. Petříčka, kterou jsme se v průběhu celé práce snažili dále zpřesňovat. Vzhledem k tomu, že dostupné teorie veřejného prostranství v sobě dostatečně nezahrnují dimenzi životaschopnosti, čerpali jsme z relevantní tuzemské a zahraniční literatury, jejichž předmětem není přímo veřejné prostranství, ale k prostředí se vztahující pojmy jako prostor, místo, ruka. Integrovali jsme tedy poznatky rozličných vědních...
|
|
|
Regional culture and the role of elites
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Matějů, Martin (referee)
Předmětem této rigorózní práce byl vztah lokálních elit a regionu, k němuž přísluší, nahlížený s ohledem na jejich specifické vlastnosti - v tomto případě demonstrovaný na příkladu chodského regionu a jeho duchovního vudce Jindřicha Šimona Baara. V teoretické části práce jsme se pokusili zasadit ruzné aspekty života a díla této významné osobnosti, přesahující rámec lokálního významu, do souvislostí s historickým a kulturním vývojem chodského regionu. Duraz byl kladen také na rozbor jednotlivých odvětví chodské lidové kultury, jako jsou lidové tradice a zvyky, nářečí, kroje či hudba a tanec; pozornost věnujeme i popisu současného stavu folklóru v regionu. Teoretickou část doplňuje empirické šetření, které má za úkol prokázat životnost odkazu osobnosti Baarova formátu v rámCi regionální kultury a poodhalit některé detaily každodenního života v místě. Srovnávací výzkum, prováděný v Praze, zdurazňuje specifičnost vztahu obyvatel vybraného regionu k nejvýraznějšímu zástupci lokální elity. Tato práce si neklade za cíl detailně analyzovat veškeré aspekty života konkrétního "duchovního vudce" či podat vyčerpávající přehled folklóru a lidové kultury regionu. Její snahou je najít souvislosti mezi vlivem regionálně významné osobnosti Baarova formátu a prožíváním vnitřní identity a integrity obyvatel zkoumaného...
|
|
| |
|
|
Nomads of the modern age
Kropáčková, Linda ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Matějů, Martin (referee)
The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English
|
|
|
The city between myth and media
Krušinová, Zuzana ; Ortová, Jitka (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Předkládám k obhajobě diplomovou práci věnovanou tématu města, urbanizace či fenoménům urbánního, úžeji problematice architektury a urbanistiky. Celkový náhled, kterým tato rozlehlá témata spojuji, chce být především kulturologický. Spočívá méně v evidenci či chronologii reálií, více v pokusu o shrnutí interpretačních hledisek, definicí sociokulturních jevů, dlouhodobých procesů, až k postižení souvisejících obecných rysů kultury, resp. kultury ve vztahu k civilizaci. Město je pro nás reprezentací kulturní a civilizační. V rozponu mezi nimi se volně pohybuje i tato práce. V prvním plánu, který se kryje s rozsáhlejší úvodní kapitolou, vymezujeme tematické pole práce s námi sledovanými pojmy, kategoriemi a problémy. Jsou jimi pojem existenciálního prostoru, fenomén místa, prostor a čas, kategorie historicity a moderny, veřejný prostor, vztah urbán1l1no k tradiční rurální kultuře i "kyber-kultuře sítě". V tomto zaměření nelze odhlédnout od diskursu těchto témat - a ten je i v textech teorie architektury filosofický. Vedeni kulturní ekologií, jak naše témata akcentovala, dále v inspiraci NorbergSchulzovou fenomenologií architektury, a tedy Heideggerovou ontologií, až k "ontologii každodennosti". Subjektivní vnímání světa skrze fenomény - tedy takto vymezený "přirozený svět" - tvoří prvotní existenciální...
|
|
|
Jindřich Šimon Baar and the culture of region Chodsko
Sternová, Marie ; Matějů, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Chodský region je bezesporu jedním z nejosobitějších regionu České republiky, který si přese všechny dějinné a politické zvraty zachoval svoji kulturněhistorickou svébytnost a jedinečnost. Stalo se tak díky specifickým geografickým podmínkám a jistým zvláštním aspektům povahy chodského obyvatelstva. Neméně důležitou a podle mého názoru klíčovou funkci pro upevňování a rozvíjení identity a vztahu k vlastnímu regionu má ovšem postava místního duchovního vůdce, člověka, který představuje zosobnění hodnot a idejí dané lokální společnosti. V chodském regionu je takovouto osobností spisovatel a sběratel folklóru Jindřich Šimon Baar. Cílem této diplomové práce je zpracovat kulturologickou syntézu, která bude spojením monografie Jindřicha Šimona Baara a interpretace empirického šetření v chodském regionu. V teoretické části práce se věnuji životu a dílu této významné lokální osobnosti v kontextu kulturněhistorického vývoje chodského regionu, zvláštní pozornost je také věnována fenoménu chodského folklóru a jeho otiskům v každodenním kulturním životě obyvatel. Aplikační část diplomové práce pak tvoří empirické šetření v regionu, které zkoumá životnost Baarova odkazu a prožívání lokální identity obyvatel Chodska. Šetření je doplněno srovnávacím výzkumem provedeným mimo region, který má ukázat předpokládané rozdíly ve...
|
|
|
Graffiti and city, return of emotion into urban space
Levý, Martin ; Matějů, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Předmětem diplomové práce je teoretická analýza sociokulturního projevu graffiti. Pokoušíme se zde složit obraz zkoumaného jevu blízký kubistickému náhledu na svět, kde jednotlivé fasety na obraze zobrazují předmět v různých polohách a náhledech zároveň. Motivem k napsání této práce byla snaha alespoň částečného porozumění důvodů výskytu graffiti v dnešní společnosti a prostředí a zároveň zasazení jevu do širšího rámce moderní doby. Naše práce se opírá o interdisciplinární přístup a zdůrazňuje holistický pohled ke zkoumanému jevu. Uvedený projev se snažíme nahlížet a analyzovat z více pohledů. Práci tvoří trojice relativně nezávislých částí, ve kterých se z různých úhlů pohledu zabýváme jevem graffiti. V první části analyzujeme jev především v kontextu města. Analýza je zaměřena zejména na urbánní prostředí a velkoměsto epochy moderní a jeho vnímání. Domníváme se totiž, že graffiti je s velkoměstským prostředím úzce propojeno. Z něho totiž vychází, čerpá svou sílu, na ně reaguje. Bez kontextu velkoměsta epochy moderní lze podle našeho názoru uvedený projev těžko charakterizovat. V druhé části se zabýváme graffiti z hlediska uměleckého diskursu epochy pozdně moderní. Rozebíráme v ní úlohu vizuality graffiti v umění a její možný přesah do sféry oficiálního umění. Pokoušíme se zde analyzovat, jak dalece lze...
|
guest ::
RSS feed.