|
|
Flétnové koncerty 20. století
Havel, Daniel ; Pivoda, Radomír (vedoucí práce) ; Válek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vývoji formy flétnového koncertu před a v průběhu 20. století. Pro přiblížení této problematiky přináší bližší pohled na šest vybraných koncertů, napsaných v tomto období. Jedná se o koncerty J. Iberta, C. Nielsena, A. Joliveta, J. Felda, J. Rodriga a L. Liebermanna. V dalších kapitolách je uveden seznam převážně zahraničních skladatelů a jejich koncertů. Ty jsou určeny pro nejrůznější nástrojová obsazení a jsou v nich použity klasické i moderní kompoziční techniky a postupy, stejně tak jako nové zvukové a akustické možnosti moderní flétny.
|
|
|
Moderní techniky flétnové hry, literatura pro flétnu 2. poloviny 20. století
Lukášová, Jana ; Válek, Jiří (vedoucí práce) ; Pivoda, Radomír (oponent)
Práce se zaměřuje na technické možnosti flétnové hry v druhé polovině 20. století. Popisuje rozdílné druhy notací, které se objevily v průběhu tohoto století, jednotlivé efekty flétnové techniky (mikrointervaly, flažolety, alternativní prstoklady, zabarvující trylky, efekty s hlasem, multifonika, glissando, údery klapek, pizzicato, tongue ram, frulato, pískavé tóny, jet whistle, vzdušné zvuky, cirkulované dýchání), jejich notaci a uvádí konkrétní příklady skladeb. Dále přináší informace o několika vybraných skladatelích 20. století. Jsou to Toru Takemitsu, Luciano Berio, Isang Yun, Robert Dick, Ivo Medek a Vlastislav Matoušek.
|
|
| |
|
|
The flute in Bohuslav Martinu´s chamber music works
Zemková, Martina ; Pivoda, Radomír (vedoucí práce) ; Válek, Jiří (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá komornými skladbami Bohuslava Martinů, v ktorých je obsadená flauta. Jedna podkapitola je síce venovaná Koncertu pre flautu, husle a orchester, ale zaradila som ho tam z dôvodu úzkej prepojenosti s komornými skladbami pre toto nástrojové obsadenie. Kapitola o živote B. Martinů je stručná a zachytáva len najdôležitejšie informácie z tejto oblasti. V druhej kapitole sú spomenuté sonáty, triá, sextet, nonety, atď. Všetkým skladbám je venovaný historicko- estetický komentár, údaje o vzniku, rukopisoch, vydaniach atď. Vybraným skladbám (Sonáta pre flautu, husle a klavír, Sonáta pre flautu a klavír, Promenády, Sextet) venujem podrobnejšiu analýzu, formový a harmonický rozbor. Tak isto sa zaoberám interpretačnými problémami a vyjadrujem aj svoj názor na tieto skladby a ich interpretáciu.
|
|
|
Historie flétny v komorním obsazení
Chmelová, Lenka ; Válek, Jiří (vedoucí práce) ; Pivoda, Radomír (oponent)
V této práci najdete jak historii flétny, tak i částečný výběr skladatelů komponujících pro různorodá komorní obsazení a jejich skladby. Pro mě osobně byly zajímavé první kapitoly, které se zabývají tou nejstarší doloženou historií flétny. Při psaní této práce jsem objevila spoustu nových informací, které možná zaujmou i vás. Nenajdete zde možná odpovědi na všechny vaše otázky, ale věřím, že tato práce vám přece jen přinese nová poznání.
|
|
|
Flétna ve spojení s kytarou
Mochanová, Helena ; Pivoda, Radomír (vedoucí práce) ; Válek, Jiří (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je "Flétna ve spojení s kytarou", které jsem doplnila podtitulem "Histoire du Tango Astora Piazzolly". Práce je zaměřena na problematiku komorního dua flétna a kytara, přičemž se v jednotlivých kapitolách zabývám jeho historií, uvádím nejznámější autory a literaturu a snažím se osvětlit interpretační problémy. V tomto směru čerpám především z vlastních zkušeností. V druhé části práce se pak soustřeďuji na hudební osobnost Astora Piazzollu, jeho biografii, dílo a přínos. V poslední kapitole pak píšu o jeho skladbě "Histoire du Tango". Tam se zaměřuji především na obsahovou část a původ díla a také na nejrůznější způsoby interpretace.
|
|
|
F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"
Svitáková, Eva ; Pivoda, Radomír (vedoucí práce) ; Hlaváč, Jiří (oponent) ; Válek, Jiří (oponent)
Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
|
|
|
Carl Nielsen a jeho flétnový koncert
Oplová, Nikola ; Válek, Jiří (vedoucí práce) ; Pivoda, Radomír (oponent)
Tato práce pojednává o méně známém autorovi Carlu Nielsenovi (1965 -1931), který zanechal svou širokou tvorbou nemalý odkaz. Nejdříve je čtenářům přiblížen nejen jako skladatel. Životopis popisuje průběh jeho celého života a to i osobního. Ukazuje, jak všestranná a široká je jeho tvorba. Dále se práce zaměřuje na flétnový koncert (1926), který patří k jeho pozdním a vrcholným dílům. Je i formálně rozebrán. Zmiňovány jsou okolnosti vzniku, jeho interpreti atd. Pro větší přesnost byla pro rozbor použita orchestrální partitura, nikoliv jen klavírní výtah. Cílem práce byl zvýšit zájem o Nielsenovu osobnost a její přiblížení ostatním čtenářům.
|
|
|
Theobald Boehm- reformer of flute
Bandúrová, Zuzana ; Pivoda, Radomír (vedoucí práce) ; -, (vedoucí práce) ; Válek, Jiří (oponent)
Práca popisuje všestrannú osobnosť Theobalda Boehma ako vynálezcu a konštruktéra dnešného typu priečnej flauty v 19. storočí. V kontexte historických udalostí, ktoré jeho život a tvorbu predchádzali zachytáva Boehmovu kariéru virtuóza, putovanie nástrojára, prácu v oblasti fyziky i hutníckeho inžinierstva v pozadí celoživotného vývoja a zdokonaľovania flauty. Významná časť je venovaná vývoju tohoto nástroja s uvedením základných technických údajov. Spomenutý je aj následný rozvoj flautovej literatúry a pedagogiky, o ktorý sa pričinil Theobald Boehm ako propagátor svojho nástroja, hudobný skladateľ a výborný pedagóg. Text je doplnený o obrazové ukážky portrétov, nástrojov a Boehmovej schémy. V prílohe je tiež ukážka skladateľskej tvorby a nástrojov z Boehmovej dielne.
|
|
|
French flute literature of the 20. century
Pingitzerová, Simona ; Válek, Jiří (vedoucí práce) ; Pivoda, Radomír (oponent)
Úvod práce sa zaoberá spoločenskou situáciou a dianím hudobného života
v Paríži začiatkom 20. storočia.
Prvá kapitola opisuje eleganciu impresionistickej hudby a nahliada do tvorby C.
Debussyho a iných, rovnako kvalitných skladateľov tohto obdobia.
Druhá kapitola zachytáva tvorbu a význam Parížskej šestky s detailným
nahliadnutím Poulencovej sonáty pre flautu. Do tretej kapitoly patria skladatelia najvýznamnejších a najväčších koncertov francúzskej literatúry 20.storočia ako J. Ibert a A. Jolivet. Ibertovému koncertu som venovala najväčší priestor, obsahuje aj formálny rozbor. Do tejto stati patria, samozrejme, skladatelia najznámejších sonát a sólových skladieb pre flautu, ktoré ovplyvnili flautovú hru nielen vo Francúzsku. Posledná časť tejto kapitoly pojednáva o tvorbe skladateľov mladšej generácie, ktorá sa odkláňa od lahodnosti a jemnosti francúzskej estetiky a využíva nové vyjadrovacie spôsoby a nové techniky hry na flautu.
|
host ::
RSS.