|
|
Brno - Compact City among the old and the new railway stations
Tóth, Miroslav ; Tušer,, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urban planning and architectural study of a new section between the current and future railway station in Brno. The aim is to create a spatial concept of the urban environment as an alternative to the view, based on land-use plan. Plays an important role in building urban roller coaster as the main connecting element of the old and the new station. The solutions are used by the principles of making compact buildings. Optimal use of the area is provided by stacking functions. The concept is focused on the quality of housing is closely linked with the central character of public spaces. The main objective of this work is to extend the core of the city, supplementing the missing values of the old town (parking, green areas, transport structure) The basic concept of this work is to create a new district with high quality, but especially attractive housing. Unalterable feature of urban roller coaster, play a very important role in shaping the urban environment. The territory is held by the exposed area with quiet residential neighborhoods. The creation of pedestrian zones in the entire passage supports pedestrian and bicycle transportation in the city. Cars are restricted blind residential streets and reducing speed in residential zónach.Na other hand, ensured the flow of network communications reception. Svratky the river promenade is the nature of urban-type facilities for the sport. Character and location point of the amphitheater will open as landartový facility for leisure and outdoor activities, possibly the layout of interesting events with the use of the water surface.
|
|
|
Management postindustriálního vývoje
Pokorný, Filip ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tématem této práce je “Management postindustriálního vývoje”. Cílem práce je nalezení podpůrných prostředků pro rozvoj postindustriálního území v ČR. Tyto podpůrné prostředky byly hledány v zemích EU, které mají bohaté zkušenosti s regenerací postindustriálního území. Jako nejvhodnější byla vybrána Spolková republika Německo s koncentrací na oblast kolem města Lipska a Spojené Království Velké Británii a Severního Irska, kde jako stěžejní oblast byla zvolena oblast kolem Manchesteru. Následně byl analyzován jak legislativní rámec prostorového plánování, tak konkrétní nástroje podpory regenerace území v těchto zemích a v neposlední řadě také konkrétní postupy v regeneraci konkrétních měst. Jako další nástroje podpory byly prozkoumány certifikační nástroje hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje a jejich možný podpůrný vliv na regeneraci postindustriálního území. Výše uvedené bylo dáno do souvislosti se čtyřmi konkrétními příklady deprivovaného postindustriálního území v ČR. Tyto čtyři příklady pokrývají širokou škálu typických příkladů českých deprivovaných postindustriálních území a jejich typické problémy při jejich regeneraci. Na základě těchto příkladů jsou doporučeny k přebrání vytipované vhodné zahraniční nástroje podpory regenerace území.
|
|
|
Konvergence krajů České republiky pod vlivem ekonomické krize
Koutný, Jan
Diplomová práce zkoumá vliv ekonomické krize z let 2008-2009 na konvergenci regionů České republiky vymezených na úrovni NUTS 3. Trendy v konvergenci (divergenci) regionů jsou identifikovány na základě provedené analýzy beta konvergence a sigma konvergence při využití panelových dat z let 2002-2015. Následně jsou diskutovány příčiny pozorovaných rozdílů a důsledky nestejného ekonomického vývoje v regionech pro soukromé firmy, které v regionech sídlí nebo podnikají.
|
|
| |
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Pagáč, Martin ; Plášil, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit dostavbu ke stávajícímu Besednímu domu ve Vyškově. Návrh řeší prostor v místě proluky vzniklé v průběhu 20. století a zatraktivnění vstupu do centra města v této části městské památkové zóny. Návrh v tomto místě upřednostňuje průchod pro pěší s parkovacími místy pouze pro zaměstnance okolních objektů, zaměstnance a divadelníky pro besední dům a případně pro rezidenty. Parkoviště je přesunuto za objekt bývalé fary (dům s č.p. 2). Navržená budova respektuje návaznost na výšku podlaží a výškové dělení fasády sousedního objektu besedního domu. Ve stávajícím besedním domě dochází ke kontaktu několika druhů funkcí a to je pro tento stávající objekt v nynějším stavu vysoká zátěž. Dostavba doplňuje besední dům o nový sál s foyer, zázemím pro zaměstnance a členy divadelního spolku a také funguje jako víceúčelový objekt. Návrh je rozdělen do 3 etap. První etapa řeší dopravní situaci v ulici Kostelní a řeší návaznost nejen nové dostavby besedy, ale také okolních objektů, včetně obchodního domu a obytné zástavby v tomto místě. Ve druhé etapě dochází k samotné realizaci dostavby vyškovské besedy s co nejmenším narušením provozu stávající besedy. Třetí etapa řeší blízké okolí a úpravu ploch v těsné blízkosti dostavby a umožňuje vytvořit dostatečný předprostor pro rozptylové plochy před vstupem do nově navržené dostavby. Třetí fáze je spojena s úpravami ve stávajícím besedním domě – přesun hygienických zařízení do novostavby a zvětšení foyeru.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Leidorfová, Lenka ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh úpravy a dostavby částí zahrady nazývané Holandská a Pomerančová zahrada, bezprostředně přiléhající k formální části barokní Květné zahrady v Kroměříži (památka na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO). Řešení SE SNAŽÍ BRÁT ohled na skutečnost, že jde o návrh novostavby v historickém prostředí nadnárodního významu. Jedná se o návrh nového návštěvnického centra v koncové části pomerančové zahrady s novým vedlejším vstupem, které nabídne možnost získání základních i rozšířených informací o památce v podobě krátkodobých výstav, včetně prostor pro edukační činnost, prostor kavárny a nezbytné zázemí. Řeší i samotnou Pomerančovou a Holandskou. Ty jsou esteticky utvářené pomocí terénu, kdy uprostřed nejvíce vyvýšených míst jsou dva zařezané ,,světy“ v podobě světa vod a světa země. Uprostřed těchto dvou světů jsou vodní kašny se sochami bohů Neptuna a bohyně země Gaii. Dále řeší způsob využití stávajících objektů- jmenovitě studeného skleníku v podobě občasných kulturních a vzdělávacích akcí, možností občerstvit se v kavárně a v zimním období pro zazimování rostlin. Tropický skleník je využitý pro tropické rostliny a nově i pro tropická akvária. Řeší také vstupní objekt sloužící jako hlavní vstup s prodejem lístků, suvenýrů a informacemi, nově je využitý pro knihovnu, studovnu a bookshop v dalším nadzemním podlaží a občasné bydlení a kanceláře v podkroví. Koncepčně návrh řeší i prostory zahradnictví, reprezentativního skleníku pro prodej rostlin a výuku práce s nimi, pěstebních skleníků, podobu prostoru králičího kopečku a využití historické voliéry.
|
|
|
Prázdná veřejná prostranství a jejich potenciál v novodobé struktuře evropského města
Kuznetcova, Evgeniia ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem této práce je výzkum proměny veřejných prostranství v novodobé struktuře evropského města. Moderní život se mění, ale vidíme více a více příkladů, že městská prostranství odpovídají měnícímu se pro-středí a požadavkům moderních obyvatel jen částečně. Důsledkem je evidentní „vyprázdnění“ některých veřej-ných prostranství, což charakterizuje absenci různorodosti a bohatství fyzické a sociální náplně prostranství a následnou ztrátu jejich smyslu. Tato práce si klade za cíl popsat vznikající „prázdná“ veřejná prostranství, vytvořit jejich definice a klasifikace. V práci se obecně zkoumá současný stav veřejných prostranství a popisují se faktory, které vyvolávají jejich proměny. Práce také prezentuje analýzu problémů nově vznikajících prázd-ných prostranství a zdůrazňuje jejich možný potenciál. Nakonec se zde popisují současné trendy v oblasti revitalizace prázdných veřejných prostranství, která jsou ukázkou využití jejich potenciálu.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
Revitalizace a prostorové řešení pivovaru v Miroticích
Švarcová, Marie ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urbanistická a architektonická studie prostoru bývalého pivovaru v centrální části města Mirotice. Studie je zaměřena na transformaci a prostorovou kultivaci lokality bývalého pivovaru a jeho okolí se zřetelem k revitalizaci bývalého pivovaru. Cílem návrhu je přispět formou šetrné přestavby ke zhodnocení prostoru bývalého pivovaru a navazujícího centrálního prostoru města při respektování historických hodnot.
|
host ::
RSS.