|
|
Shluková analýza jako nástroj klasifikace objektů
Vanišová, Adéla ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Cílem této diplomové práce je prověření schopnosti vybraných metod shlukové analýzy správně segmentovat datový soubor složený pouze z kvantitativních proměnných. Základním kritériem pro datové soubory je předpoklad, že musí být znám počet tříd a příslušnost jednotlivých objektů do těchto tříd. Na základě znalosti o počtu tříd byla provedena shluková analýza. Přiřazení objektů k jednotlivým shlukům bylo následně porovnáno se skutečnou příslušností objektů do původních tříd. Výstupem je relativní úspěšnost vybraných metod na zkoumaných datech. Metody shlukové analýzy samy o sobě nejsou schopné určit, jaký má být optimální počet shluků, proto byly v druhém kroku pro každý zkoumaný datový soubor určeny hodnoty vybraných kritérií odhadujících optimální počet shluků. Na základě tohoto výstupu byla zkoumána schopnost vybraných kritérií správně rozpoznat původní počet tříd. Hlavním přínosem této diplomové práce je validace schopnosti vybraných metod shlukové analýzy identifikovat podobnost objektů a ověření schopnosti vybraných kritérií odhadnout počet shluků, který odpovídá skutečnému rozdělení souboru. Zároveň tato práce nabízí strukturovaný přehled základních metod shlukové analýzy a ukazatelů pro odhad optimálního počtu shluků.
|
|
|
Hodnocení výsledků metod shlukové analýzy
Löster, Tomáš ; Řezanková, Hana (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent) ; Dohnal, Gejza (oponent)
Shluková analýza zahrnuje řadu metod a postupů, které slouží především ke klasifikaci objektů. Zastává významnou roli v mnoha odvětvích. Vzhledem k tomu, že se výsledná rozdělení objektů do shluků mohou lišit v závislosti na zvolených metodách a dílčích specifikacích, je vhodné získané výsledky hodnotit. Jedním z cílů této disertační práce bylo vytvořit strukturovaný přehled existujících koeficientů a postupů určených pro hodnocení výsledků shlukování, a to jednak v závislosti na použitých metodách, jednak v závislosti na počtu shluků. Hlavním cílem pak bylo navržení nových, resp. modifikace existujících koeficientů pro hodnocení těchto výsledků v situaci, kdy jsou objekty charakterizované kvalitativními proměnnými, resp. proměnnými různých typů. Nově navržené koeficienty jsou založeny na zjišťování variability, která je současně využívána i pro stanovení odlišnosti objektů i shluků. Variabilita v případě nominálních proměnných je zjišťována buď na základě variačního poměru, nebo pomocí entropie, či Giniho koeficientu, v případě ordinálních proměnných pak na základě koeficientu dorvar; v případě kombinace s kvantitativními proměnnými jde o kombinaci s využitím rozptylu. Vhodnost použití vybraných koeficientů je zkoumána na reálných datech, u kterých je buď známé, nebo neznámé zařazení objektů do shluků. Analyzované datové soubory jsou různého rozsahu, obsahují různé typy a počty proměnných. V daných situacích je zjišťována možnost aplikace vybraných koeficientů pro stanovení optimálního počtu shluků. Cíle práce je tedy možné považovat za splněné. Přínosem této disertační práce je navržení nových způsobů měření podobnosti objektů a shluků v případech, jsou-li objekty charakterizovány jinými než pouze kvantitativními proměnnými. Dalším přínosem je klasifikace existujících hodnotících koeficientů. Stěžejním přínosem je navržení nových koeficientů pro případ kvalitativních proměnných, resp. proměnných různých typů. Na základě provedených analýz byl identifikován koeficient, pomocí něhož bylo možné správně určit optimální počet shluků (na rozdíl od dosud používaného koeficientu).
|
|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi demografickými ukazateli
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a vývoj demografických ukazatelů v rámci světových regionů a států. Zkoumá vztahy mezi demografickými ukazateli a nachází souvislosti mezi ekonomickým, politickým a demografickým vývojem. První část práce definuje demografické ukazatele a zobrazuje jejich vývoj od roku 1960 až 2008. Důraz je kladen především na zobrazení vývoje v České republice a v zemích, ve kterých došlo k nejvýraznějším změnám. Druhá část práce je zaměřena na zkoumání ekonomických a zdravotnických faktorů, které ovlivňují demografické ukazatele. Cílem je tento vliv kvantifikovat a změřit jeho intenzitu. K tomu jsou použity metody regresní analýzy a analýzy rozptylu. K nejvýraznějšímu poklesu obecné míry úmrtnosti došlo ve sledovaném období v Jemenu, naopak na Ukrajině došlo k navýšení. Nejnižší hodnoty kojenecké úmrtnosti jsou dlouhodobě měřeny ve státech skandinávského poloostrova, což také pozitivně ovlivňuje střední délku života při narození v těchto zemích. Ve státech jižní Evropy a Egyptě klesl kvocient kojenecké úmrtnosti nejvíce, zatímco v Zimbabwe a Demokratické republice Kongo došlo pouze k nevýraznému snížení. Vývoj těchto ukazatelů značně ovlivnil střední délku života při narození v jednotlivých zemích. Mezi hlavní faktory, ovlivňující střední délku života při narození, patří HDP na obyvatele v PPS, počet doktorů, výdaje ve zdravotnictví, spotřeba alkoholu či rozšíření očkování.
|
|
|
Možnosti grafické analýzy kategoriálních dat
Rytíř, Michal ; Pecáková, Iva (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Cílem mé práce bylo vylíčit možnosti grafické analýzy kategoriálních dat. První část se věnuje objasnění pojmu kategoriální data a pravidlům tvorby grafů. Druhá část se zabývá sloupcovým a výsečovým, které se používají nejčastěji. Třetí část pojednává o grafických zobrazeních, jež mají často rozmanité vlastnosti a nebývají součástí běžných komerčních statistických programů. Mohou sloužit například ke grafickému testování hypotézy o nezávislosti. Jedná se o čtyřpolní zobrazení, síťový graf, tříčárový graf a mozaikový graf.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vazby mezi vybranými demografickými ukazateli v ČR
Hejnová, Barbora ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Vltavská, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1979 -- 2009. Také jsou zmíněny hrubé míry sňatečnosti a rozvodovosti pro vybrané státy EU. První část práce definuje demografické pojmy a statistické metody, které jsou pro analyzování sňatečnosti a rozvodovosti použity. Hlavní část práce zkoumá vývoj těchto ukazatelů v České republice z hlediska času, ale i vývoj v návaznosti na jiné demografické a společenské jevy. Těmito jevy jsou například věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav apod. Ve sledovaném období značně klesl počet sňatků, což má nepřímý dopad na pokles porodnosti a plodnosti v ČR. Snížení sňatečnosti je možno přisuzovat změnám ve společnosti. Je kladen větší důraz na prosazování jedince a individualismus. Rozvodovost ve sledovaném období, i přes pokles sňatečnosti, nepatrně stoupá. Ve sledovaném období nedošlo k velkým změnám ve vývoji rozvodovosti.
|
|
|
Srovnání vybraných softwarů pro analýzu demografických dat
Tůmová, Pavla ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cílem práce je poukázat na možnosti zpracování demografických dat v různých statistických softwarech. Záměrně byly vybrány programy s rozdílným přístupem k zpracování dat a jejich analýze. Práce je rozdělená do tří částí. První část je teoretická, jsou v ní objasněny použité pojmy a metody, a dále seznámení se softwary Microsoft Office Excel, SAS a Matlab. Druhá část mapuje zdroje demografických dat, věnuje se také formátu dat, objasňuje jejich použití a případné výhody. V třetí části jsou uvedeny vybrané úlohy, s kterými je možné se v demografii setkat, úlohy jsou vybrány tak aby prověřily programy z různých hledisek (přehlednost, rozsah výběru statistických funkcí, schopnost vytvářet grafické výstupy a další). U každé úlohy je uvedený obecný postup, výpočet, komentáře výstupu a doplnění vlastního kódu (v případě, že funkce nejsou integrovány). Ve své práci jsem se zaměřila především na otázku správné volby softwaru, při analýze demografických dat.
|
|
|
Srovnání a vzájemné vztahy mezi demografickými ukazateli v ČR
Skalička, Radek ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání a vztahy mezi vybranými demografickými ukazateli pro Českou republiku. První část práce je zaměřena na charakteristiku základních demografických ukazatelů, dále na popis použitých analýz a také na stručný popis zkoumaných krajů ČR. Druhá část, analytická, se zaměřuje na konkrétní prozkoumání demografických vztahů, jejich vzájemné vazby a srovnání pomocí analýzy rozptylu (ANOVA) a regresní analýzy (lineární a vícenásobné). Pomocí těchto analýz byly prokázány některé velmi silné vztahy (statisticky významné závislosti) mezi demografickými ukazateli, jako například mezi počtem rozvodů a mírou nezaměstnanosti, kdy nezaměstnanost velmi výrazně ovlivňuje počet rozvodů.
|
|
|
Srovnání vybraných demografických a ekonomických ukazatelů České republiky a Švédska
Veselý, Václav ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce popisuje rozdíly a shody v demografickém chování obyvatel České republiky a Švédska. Nejprve se zaměřuje na systémy rodinné politiky v obou zemích. V České republice je za hlavní nástroj rodinné politiky považováno finanční zvýhodnění rodin s dětmi. Ve Švédsku je největší důraz kladen na podporu skloubení pracovního a rodinného života matek. V další části je zaznamenán vývoj různých demografických ukazatelů v posledních 20 letech. V České republice dochází ke zřetelnému stárnutí populace, zatímco ve Švédsku tento jev není tak výrazný. Za posledních 20 let v obou zemích nejprve hodnota úhrnné plodnosti poklesla, aby později opět vzrůstala. V obou zemích také ženy odkládají porody do pozdějšího věku. Po provedení standardizace je patrné, že ve Švédsku je úmrtnost výrazně nižší než v České republice. Naděje dožití se v obou zemích prodlužuje. Obě země patří na světovou špičku v ukazatelích kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. Díky poklesu počtu sňatků v devadesátých letech Česká republika vyrovnala sňatečnost na podobnou úroveň jako Švédsko. Saldo migrace je v posledních letech poměrně proměnlivé, avšak obě země vykazují stabilně kladné hodnoty, a tedy přírůstek stěhováním. Dále je provedeno srovnání obou zemí z pohledu podílu výdajů státu na rodinnou politiku na HDP nebo podle celkové výše zdanění. Švédsko se řadí podle obou ukazatelů na přední příčky v rámci Evropy. Závěr práce je zaměřen na souvislosti mezi sociální politikou a vývojem demografických ukazatelů, zvláště porodnosti. Mezi doporučení pro Českou republiku patří rozšíření počtu mateřských škol a podpora zaměstnávání na částečné úvazky.
|
|
|
Systém zdravotního pojištění v ČR a okolních zemích
Pinkeová, Jana ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce seznamuje se systémem zdravotního pojištění v České republice a okolních zemích. Aktuálně je zdravotní pojištění a samotné zdravotnictví velmi diskutovaným tématem, a proto je vhodné analyzovat celkové výdaje na zdravotnictví a samotné příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven.Pomocí časových řad a proložení vhodnou trendovou funkcí jsou odhadnuty jednotlivé výdaje a příjmy na rok 2010, které dosud nebyly zveřejněny. V poslední části srovnáme Českou republiku se sousedními zeměmi, kolik ony samy odvádějí na zdravotní pojištění, což je znázorněno na jednoduchém příkladu, a kolik musí platit u lékaře.
|
|
|
Genderová statistika - vzdělání, práce a mzdy
Matějka, Martin ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání rozdílů mezi muži a ženami ve vybraných oblastech genderové statistiky -- vzdělání, práce a mezd. Pomocí veřejně dostupných údajů z Českého statistického úřadu je získán podklad pro toto šetření, které je obohaceno vlastním dotazníkem. Zkoumání je provedeno různými statistickými metodami a ukazateli. Práce je rozdělena do tří částí. První část definuje základní pojmy a popisuje obecně použité statistické metody. V druhé části je postupně zkoumán vývoj vzdělanostní struktury obyvatelstva od roku 1950, se zaměřením na detailnější vývoj osob v terciárním vzdělávání. Poslední část je zaměřena na oblast práce a mezd, kde je obyvatelstvo analyzováno z různých pohledů v návaznosti na výši dosahovaných hrubých měsíčních mezd a v závislosti na nejvyšším dokončeném vzdělání. Obě části jsou doplněny o analýzu dat z dotazníku včetně induktivních úsudků na populaci Prahy a Středočeského kraje.
|
host ::
RSS.