|
|
Harfa a její uplatnění v komorní hudbě
Ulehlová, Kateřina ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Rak, Štěpán (oponent)
Hlavní myšlenka této práce je založena na podtržení několika faktů z historie harfy v kontextu s její rolí v komorní hudbě. Hudební svět kolem harfy způsobil nemalý vliv v životě tohoto nástroje a dnes si můžeme říci, že počínaje nedávnou historií posledních stolezí, dostává svět evropské kultury mnoho nazpět. Další část této práce je rovněž zaměřena na několik témat týkajících se běžných aspektů harfové praxe v komorní hře.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kytarová osobnost Štěpán Urban
Střížková, Helena ; Rak, Štěpán (vedoucí práce) ; Rak, Štěpán (vedoucí práce) ; Zelenka, Milan (oponent) ; Kodadová, Renata (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje jedné z našich nejvýznamnějších osobností kytarového světa Štěpánu Urbanovi, kgerý je znám především jako skladatel a pedagog. Jelikož byla v roce 2003 vydána kniha ( J. Urbanová a Š. Rak - Kytara má láska) , která je pojednáním o životě a osobnosti, seznámíte se v první části této práce s jejím obsahem. V další části práce jsou struktuovány osobní postoje a ideje Štěpána Urbana se zaměřením na tvůrčí a pedagogickou činnost. Posledním tématem této práce je rozbor skladby Miniatury, která je jedním ze skladatelových nejúspěšnějších a nejznámnějších děl.
|
|
| |
|
|
Harfa v operách Leoše Janáčka
Bartoníková, Pavla ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Zelenka, Milan (oponent) ; Rak, Štěpán (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím harfy v operách Leoše Janáčka. Práce je rozf´dělena do jedenácti kapitol. Po úvodní kapitole následují jednotlivé Janáčkovy opery v pořadí, ve kterém vznikaly. Nejprve se zabývám okolnostmi vzniku opery a jejím dějem, poté úlohou harfy v dané opeře, a to zejména z pohledu orchestrálního hráče. V závěrečné kapitole shrnuji celkové využití harfy ve všech Janáčkových operách.
|
|
|
Postavení harfy v hudbě do roku 1720
Šebesta, Pavel ; Boušková, Jana (vedoucí práce) ; Boušková, Jana (vedoucí práce) ; Rak, Štěpán (oponent) ; Zelenka, Milan (oponent)
Tématem této práce je postavení harfy v evropské hudbě do roku 1720. kdy se objevila první pedálová mechanika. Výraz "hearpe" použil v 6. století n.l. biskukp Venantius Fortunatus ve svých spisech. Středověké latinské názvosloví je nejednoznačné. Ma stejný typ nástroje byly používány názvy : lyra, harfa, cithara, kytharis, a podobně. V roce 1511 vydal Sebastian Virdung organologickou učebnici, jež se stala základem pro další vývoj nejen nástrojové teorie, ale i praxe. Hráči na harfu jsou raně novověkou ikonografií zobrazení v královských komorách, salónech, banketových scénách a průvodech, jako sólisté nebo jako součástí souborů. Harfa spoluúčinkovala při zpěvu balad, při přednesu poezie, ale i při náboženských obřadech. Zatímco starověké spisy informují, že na herfu hrály spíše ženy, středověká ikonografie vkládá tento nástroj více do rukou mužům, při biblických námětech pak andělům.
|
|
| |
host ::
RSS.