|
|
Král cizinec, král diplomat či poslední rytíř a koruna rytířstva?
Štichová, Kateřina ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala životem českého krále Jana Lucemburského, kterého zkoumala v odlišném pojetí dvou beletristů Oldřicha Daňka a Jana Šmída. Záměrem práce bylo pro lepší orientaci v analyzovaných historických románech představit život Jana Lucemburského, zjistit, kým pro tyto romanopisce tento král byl, zda králem cizincem, králem diplomatem či posledním rytířem-korunou rytířstva. V první části byl rozebírán historický román, byla zde vymezena hlediska určující historickou prózu. Další kapitola byla členěna do tří podkapitol a věnovala se životu Jana Lucemburského a dalším událostem souvisejícím s jeho životem, tzv. historickému kontextu doby. Třetí kapitola nazvaná Hodnocení a hodnoty, charakterizovala obecně hodnocení, seznamovala s modely hodnocení a konkrétním hodnocení literatury, nakonec popisovala aktuální hodnocení Jana Lucemburského. Do této práce byly včleněny dvě kapitoly zabývající se životem a tvorbou autorů analyzovaných románů. Za hlavní kapitoly lze považovat dvě - pojmenované po rozebíraných dílech - Král utíká z boje a Ve znamení Lva, které byly orientované na poetiku románů. Celá práce směřovala k závěrečné komparaci, kde byl kladen důraz na osobnost hlavního hrdiny tak, aby na jejím základě bylo možno odpovědět na otázky, které byly stanoveny v úvodu práce. Závěr se...
|
|
|
Jiří Langer - Pokus o monografii
Vlková, Eva ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Tato práce má za úkol představit život a dílo jednoho z nejpozoruhodnějších autorů, českého židovského spisovatele Jiřího Langera (1894 Praha - 1943 Tel Aviv). Kromě češtiny se Langer umělecky vyjadřoval především hebrejsky a německy, přesto jsem si ho dovolila označit jako spisovatele českého, jehož především pražské prostředí formovalo. Druhým prvkem vytváření jeho osobnosti i díla byla chasidská zkušenost. Jiří Langer vstoupil do literatury knihou Erotika kabbaly (1923) a dalšími odbornými judaistickými statěmi, v prvním období ovlivněn Freudem. Vrcholné dílo, které publikoval česky roku 1937, bylo Devět bran - pozoruhodná sbírka chasidských legend, která dodnes nemá v literárním světě obdoby. Roku 1938 ještě stihnul vydat odbornou publikaci Talmud. Ukázky a dějiny. - a to především jako příručku pro české úředníky v Haliči. Své překladatelské i básnické umění prokázal při sestavování antologie hebrejského básnictví 1 0 . - 1 9 . století, které příznačně nazval Zpěvy zavržených (1938). Poslední dvě knihy, které vydal, byly hebrejsky psané básnické sbírky. První publikoval ještě v Praze pod jménem Pijutim ve sire jedidut (1929) - Básně a písně přátelství a druhou v Palestině, Meat cori (1943) - Troška balšámu. V okruhu jeho přátel byli: Franz Kafka, Max Brod či Dov Sadan. Avšak byl to bratr František,...
|
|
|
Pohádková tvorba Jana Drdy a její filmové adaptace
Winter, Roman ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Tvorbu spisovatele Jana Drdy propojuje umělecký styl, vytvářený autorovým specifickým způsobem vyprávění, jazykovým projevem a fantazijním světem, který je spontánním propojením reality s prvky kouzelného (nadpřirozeného) světa. Tento svět vzniká stylizací autorova přístupu k světu a jeho vidění. Svým stylem navazuje Drda na lidovou slovesnost, a proto i jeho pohádková tvorba, jejíž hlavním záměrem je aktualizace tradičních pohádkových okruhů, organicky zapadá do jeho díla a navazuje na něj. V pohádkovém dramatu Hrátky s čertem (1946) se Drda poprvé přihlašuje k pohádce jako k jednomu ze zdrojů své inspirace. Aktualizace v této komedii měla protifašistický smysl. V pohádkové práci pokračuje Drda souborem autorských pohádek České pohádky (1958). V nich se aktualizace týká především dobových společenských problémů. Tyto pohádky mají výrazné rysy plebejskosti. Nejsou ale jen aktualizací. Drda jimi navazuje na svůj způsob uměleckého vyjadřování inspirovaného lidovou slovesností. O Drdovu pohádkovou tvorbu jeví soustavný zájem filmoví tvůrci. Už v době těsně po vzniku Českých pohádek se různil přístup filmařů k zpracovávaným předlohám. Někteří svým filmovým ztvárněním podtrhovali aktualizované motivy, jiní se snažili vyzdvihnout spíše styl a poetiku Drdových pohádek. Druhý zmíněný přístup filmařů je dokladem, že...
|
|
|
Monografie Evy Kantůrkové
Bronská, Lucie ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce je syntetickou studií, která přináší ucelený pohled na život a dílo spisovatelky Evy Kantůrkové (*1930) a která doposud v odborné literatuře chybí. Nejprve se zabývá životopisem spisovatelky a vývojem jejích politických názorů, aby tím přiblížila pozadí vzniku literárních děl a ukázala možné vlivy rodiny, prostředí a společenské a politické situace. Poté se věnuje beletristické tvorbě Evy Kantůrkové. Přehled literární děl spisovatelky je rozdělen do tří období, která jsou vymezena společenskou situací a možností vydávat doma oficiálně díla, ovlivňující jednak témata knih a jednak dostupnost děl čtenáři. Přehled je doplněn interpretacemi následujících děl: Smuteční slavnost. Po potopě. Pozůstalost pana Ábela, Černá hvězda. Pán věže. Přítelkyně z domu smutku, Jan Hus: Příspěvek k národní identitě. Zahrada dětství jménem Eden. Tyto knihy jsou vybrány, jelikož zastupují tvorbu spisovatelky od 60. do 90.1et, jejich literární kvality jsou nesporné a i s odstupem let zůstávají čtenářsky zajímavé. Práci završuje kapitola věnovaná charakteristickým rysům v tvorbě Evy Kantůrkové, která zobecňuje a propojuje poznatky z jednotlivých interpretací a vytváří tak náhled na literární postupy, témata a linie její tvorby.
|
|
|
Klostermannova Šumava. Obraz Šumavy v povídkách a románech Karla Klostermanna
Kofroňová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je obraz Šumavy a jejích obyvatel v dílech Karla Klostermanna. Předmětem analýzy se staly autorovy romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři a soubory povídek V srdci šumavských hvozdů a Odysea soudního sluhy. Cílem bylo sledovat obraz Šumavy jako celku, jejích proměn v proudu času a jejích svérázných obyvatel. Jednotlivá díla jsou analyzována z žánrového hlediska. Pozornost je věnována též autorovým literárním začátkům a jeho uměleckému vývoji a postupnému zrání. V povídkové tvorbě se zaměřuji především na postavy, které představují různé typy šumavských obyvatel, v případě románu je předmětem zkoumání hlavně obraz šumavské krajiny a její vliv na obyvatele, kteří zde žijí. Nejvýznamnější romány tvořící tzv. šumavskou trilogii jsou zpracovány jako samostatné kapitoly, které tvoří jádro diplomové práce. V závěrečných kapitolách stručně charakterizuji autorovu tvorbu jako celek a pokouším se o srovnání Klostermannova obrazu Šumavy s obrazy jiných spisovatelů, např. Josefa Ranka, Adalberta Stiftera aj., a snažím se vymezit význam a přínos Klostermannových próz pro českou literaturu.
|
|
|
Židovská otázka jako téma české literatury
Pavlíková, Radka ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Základní údaje Autor: Název práce: Počet stran: ANOTACE Radka Pavlíková Židovská otázka jako téma české literatury 147 Tématem diplomové práce Židovská otázka jako téma české literatury je analýza a zhodnocení vybraných klíčových děl autorů židovského původu a autorů původu nežidovského. Díla jsou analyzována z hlediska tématu, děje, kompozice, časoprostoru a postav, jejichž charakteristika je pro práci stěžejní. Pozornost je zejména věnována dvojímu odlišnému pohledu a způsobu zpracování židovské problematiky v české literatuře, jež se po druhé světové válce stala velmi rozšířeným tématem, a to u autorů obou skupin. Autenticitu a osobní zkušenost představují díla židovských spisovatelů, kteří se ve svých příbězích snaží vyrovnat s minulostí a se skutečností, že právě oni přežili. Oproti tomu druhá skupina spisovatelů tvoří svá díla na základě zprostředkovaných informací. Židovská tematika jim pomáhá vyrovnat se s vlastní válečnou zkušeností lidí z "bezpečného zázemí" a zároveň jim dává prostor pro odhalení absurdity rasových teorií. Úvodní část práce seznamuje s českou okupační literaturou, jejími dvěma hlavními proudy a jejich nejvýznamnějšími představiteli. Zároveň se ve stručnosti dotýká postavení židovských obyvatel v dějinách českých zemí. Diplomová práce se v rámci práce s díly obou autorů zmíněných...
|
|
|
Zobrazení problémového dětství v příběhové próze devadesátých let 20.století (Příspěvek k tematické inovaci literatury pro děti)
Kopecká, Lenka ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává zobrazení problematiky outsiderství, handicapu a rodinných těžkostí v próze s dětským hrdinou. Zaměřuje se na díla předních autorů literatury pro děti a mládež napsaná v 90.letech 20.století. Úvodní kapitola se věnuje zachycení teorie přirozených lidských potřeb sestavenou Abrahamem Maslowem. Ta je spolu s další odbornou literaturou často odrazovým můstkem autorů literatury pro děti a mládež, neboť pomáhá pochopit dětské i obecně lidské jednání, a díky tomu jej reálněji přiblížit. Následující kapitoly jsou věnovány komparaci knih, v nichž se hlavní hrdina či jeho blízké okolí potýkají s řadou nepříznivých okolností. Sledovány byly způsoby, jimiž jsou dané problematiky čtenářům předkládány - jednotlivé kompoziční postupy, užité druhy vypravěče či charakteristik, jazykové prostředky apod.
|
|
|
Obrazy z historie v tvorbě Aleny Ježkové
Němečková, Monika ; Hník, Ondřej (oponent) ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce)
Diplomová práce má monografický charakter. Je zaměřena na dílo Aleny Ježkové, současné spisovatelky knih s historickou tematikou pro děti. Vychází z vybraných děl, u nichž provádí analýzu a interpretaci. Současně se zabývá i ilustrační složkou pověstí v knihách této autorky. První kapitola popisuje život Aleny Ježkové a její pracovní aktivity, s přihlédnutím k její tvorbě. Nezapomíná ani na ocenění jednotlivých děl a jejich překlady. Druhá kapitola přináší základní charakteristiku, význam, rozdělení a vývoj pověsti. Přibližuje odlišnosti tohoto žánru např. od legendy a pohádky. Připomíná nejznámější adaptátory od 19. století do současnosti. Třetí kapitola pojednává o tom, jak si Alena Ježková vyrábí své náměty, proč píše právě o historii a co vše předchází tomu, než začne svůj námět realizovat do knižní podoby. Ve čtvrté kapitole jsou analyzována jednotlivá díla (pověsti historické a místní). Na závěr jsou zařazeny ještě další tři publikace, které mají své specifické zpracování, a tudíž jsou rozebírané zvlášť. Analýze a interpretaci předchází stručná charakteristika jednotlivých oddílů.. Pátá kapitola předkládá příklady knih s historickou tematikou, ze kterých čerpala inspiraci samotná Alena Ježková. Šestá kapitola se zabývá významem a zpracováním ilustrační složky v knihách Aleny Ježkové. Přibližuje tři...
|
|
|
Lidé a válka (Ohlas 1. světové války v literatuře)
Hajznerová, Eva ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce Lidé a válka se zabývá tím, co o válečné společnosti vypovídají literární díla vzniklá v letech 1916 - 1935. Pokusila se zachytit, porovnat a odlišit pohledy postav vybraných děl na válku. K tomuto účelu byla vybrána dvě díla světová a čtyři díla česká. Práce se odklání od tradičního zpracování meziválečné literatury. Do centra pozorování klade postavy příběhů. Chápe postavy jako reprezentanty lidské společnosti dané doby. Předmětem sledování byl osobnostní otřes postav, postoj k válce a smysl války. Práce bere v úvahu historickou skutečnost sledovaných zemí. Posoudila historický kontext. Stejně tak nastínila autobiografické rysy. Obojí se v dílech odráží. Nakonec došlo k pojmenování odlišných pohledů na problematiku války. Například zklamání, materiální problém, mocenské soupeření o přerozdělení světa, nevratný otřes. V souladu s předpokladem se tyto rysy nejlépe sledovaly a vymezovaly u generačních románů.
|
|
| |
host ::
RSS.