|
|
Neurony exprimující kalcium-vážící proteiny v neokortexu u nemocných s epilepsií a v perirhinální kůře potkana
Barinka, Filip ; Druga, Rastislav (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Paleček, Jiří (oponent)
Kortikální inhibiční interneurony jsou významnou komponentou neuronálních okruhů v mozkové kůře a jejích postižení pravděpodobně hraje důležitou roli v etiopatogenezi epilepsií. V první části své práce jsem se zabýval popisem změn jedné populace korových interneuronů - calretinin-exprimujících (CR+) interneuronů v neokortexu, konkrétně v temporálním neokortexu u pacientů s hipokampální sklerózou (nHSTN) a ve fokálních kortikálních dyspláziích (FCD). FCD jsou častou příčinou farmakorezistentní epilepsie. Cílem bylo popsat změny CR+ interneuronů v nHSTN a v různých typech FCD a porovnat je s již známými změnami parvalbumin exprimujících (PV+) interneuronů. Použito bylo imunohistochemické barvení na průkaz CR. Vyhodnocovány byly vzorky od 24 pacientů s farkmakorezistentní epilepsií, kteří podstoupili resekční epileptochirurgický zákrok, a dále kontrolní, post-mortem získané vzorky od devíti pacientů. Hodnocena byla denzita CR+ neuronů v jednotlivých typech vzorků. Zjistili jsme, že denzita CR+ interneuronů se nemění v nHSTN, v jednotlivých typech FCD dochází ale k jejich úbytku: na přibližně 70 % z normálních hodnot v FCD typu I a na přibližně 50 % v FCD typu II. V porovnání s dříve popsaným úbytkem PV+ neuronů je úbytek CR+ neuronů v obou typech FCD méně výrazný. Vedle nepoměru mezi korovou excitací a...
|
|
|
Sickness behaviour in the early adjuvant arthritis (role of neuroinflamation and oxidative stress?)
Škurlová, Martina ; Jurčovičová, Jana (vedoucí práce) ; Šterzl, Ivan (oponent) ; Paleček, Jiří (oponent)
SOUHRN Úvod: Revmatoidní artritida je inflamační autoimunitní polyartritida. I když toto onemocnění primárně nepostihuje mozek, poruchy funkcí CNS patří mezi její projevy. Neuropsychiatrické poruchy v artritidě se liší svojí závažností od těžkých forem psychóz až k poruchám paměti. Etiologie behaviorálních změn v artritidě není objasněna. Cíle: Předkládána práce zkoumá incidenci behaviorálních změn v rané fázi adjuvantní artritidy. Rovněž zkoumá, zdali změny chování v rané artritidě souvisí s neuroinflamací a oxidačním stresem v hippokampu. Metodika: Experimentální artritida byla vyvolána jednorázovým podáním cFA potkanům kmene Lewis ve věku sedm týdnů. Byly zkoumány první čtyři dny rané artritidy. Parametry jako tělesná hmotnost a příjem potravy byly měřené denně. Testy bolesti, chování a biochemické analýzy byly provedeny ve dvou intervalech rané experimentální artritidy (den 2 a 4). Reakce na bolest byla hodnocena v plantar testu, a zvlášť zkoumána na předních a zvlášť na zadních končetinách a na ocase. Prostorové učení jako i navigace v prostoru byly testovány v Morrisově vodním bludišti. Úzkostné chování bylo hodnoceno za pomocí testů zvýšeného kříže a otevřeného pole. V hippokampu byly zkoumány genové exprese mRNA IL-1β, IL-6, iNOS, NADPH oxidáz, CRH a BDNF. vi Výsledky: U artitických potkanů ve všech...
|
|
|
The role of angiotensin receptors in neuropathic pain
Kalynovska, Nataliia ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Neuropatická bolest je jednou z chorob významně poškozujících pacienty. V současnosti dostupná léčba neuropatické bolesti je stále neúspěšná, neboť má pouze omezený léčebný efekt a pacienti trpí nežádoucími vedlejšími účinky. Zdá se, že vyšší účinnost by mohly vykazovat léčebné postupy založené na mechanismech vzniku neuropatické bolesti. Objasněním patologických mechanismů neuropatické bolesti se proto zabývá řada studií. Jedním z mechanismů, které mohou způsobovat neuropatickou bolest, je neuroinflamace. Nedávné studie naznačují, že angiotensin II (hlavní efektorová molekula renin- angiotensinového systému) může být zapojen v procesu neuroinflamace prostřednictvím svých receptorů v centrální nervové soustavě. Cílem této práce bylo za použití animálního modelu zjistit úlohu angiotensinových receptorů typu 1 na rozvoj a průběh neuropatické bolesti. Jako model periferní neuropatie jsme použili podvázání míšního nervu (SNL, L5). Naše výsledky prokázaly, že aplikace losartanu, působícího jako blokátor AT1R, výrazně snížila tepelnou hyperalgezii a omezila zvýšenou sensitivitu vůči mechanickým podnětům u SNL-operovaných potkanů. To naznačuje možnou úlohu AT1 receptorů v rozvoji neuropatické bolesti, pravděpodobně díky snížení neuroinflamace v nervovém systému po poškození nervu. Tyto poznatky a další studie...
|
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
| |
|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
3 transient induced by control dorsal root stimulation. Using this model together with transgenic labeling of specific neuronal populations could be useful in the future, especially for pharmacological testing of new analgesic drugs. SOUHRN PRÁCE Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky Ca imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního míšního rohu. Analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco druhý typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci...
|
|
|
Modulace synaptického přenosu, studium na míšních řezech in vitro
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci, zejména za patologických bolestivých stavů. Cílem naší práce bylo rozvinout metodu calcium imagingu na míšních řezech in vitro. Tato metoda umožňuje sledovat změny intracelulární koncentrace volných vápenatých iontů (iCa2+ ), které jsou hlavním mediátorem neuronální plasticity. V naší práci jsme se soustředili na použití této metody na konvenčním fluorescenčním mikroskopu a na studium vlivu aplikace látek ovlivňujících synaptický přenos. V experimentech byly snímány koncentrační změny iCa2+ v 744 neuronech zadních rohů míšních (lamina I a II) po elektrické stimulaci zadních kořenů. V první sérii experimentů byly použity stimulační protokoly preferenčně aktivující A a A+C vlákna zadních kořenů a ověřena dlouhodobá stabilita vápníkových odpovědí. Stimulace zadního kořene vyvolala ve sledovaných neuronech rychlý a pozdní typ vápníkové odpovědi. Aplikace antagonistů glutamátových receptorů AMPA a NMDA typu, CNQX (50µM) a MK801 (45µM) snížila podle očekávání amplitudu vápníkové odpovědi oproti kontrolním hodnotám a potvrdila jejich jednoznačný význam pro synaptickou aktivaci. V několika pokusech jsme zkoumali účinek kapsaicinu, známého agonisty TRPV1 receptorů. Aplikace i nízké koncentrace kapsaicinu...
|
|
|
The role of TRPV1 receptors in nociceptive signalling at spinal cord level
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v rozvoji a udržování zejména patologických a chronických bolestivých stavů. Důležitou roli v tomto procesu hrají vaniloidní receptory typu 1 (TRPV1), které jsou přítomny na presynaptických zakončeních primárních aferentních neuronů v superficiálních oblastech zadního rohu míšního. Změny v aktivitě míšních TRPV1 receptorů mají velký dopad na nociceptivní přenos. Existuje celá řada procesů, jejichž účinek na nociceptivní přenos je zprostředkován TRPV1 receptory a které ovlivňují jejich funkci. Tato práce se zaměřila zejména na úlohu proteázou aktivovaných receptorů typu 2 (PAR2), chemokinu CCL2 a chemoterapeutika paclitaxelu, spojeného s aktivací TLR4 receptorů. PAR2 patří do rodiny receptorů spojených s G proteiny a jsou aktivovány proteázami. Role PAR2 receptorů při vnímání bolesti je úzce spjata s jejich přítomností v populaci neuronů míšních ganglii kde jsou často exprimovány s TRPV1 receptory. Tato práce se proto soustředila na modulaci nociceptivní signalizace po aktivaci míšních PAR2 receptorů. Chemokin CCL2 se ukázal být důležitým faktorem v rozvoji neuropatické bolesti po poranění nervu. V provedených experimentech byl účinek aplikace CCL2 studován hlavně vzhledem k aktivaci míšních TRPV1 receptorů....
|
|
| |
|
|
Mechanismy vzniku patologických bolestivých stavů a úloha vaniloidních TRPV1 receptorů
Pospíšilová, Eva ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Tkáňové poranění vede v důsledku působení mechanismů periferní senzitizace primárních nociceptorů a centrální senzitizace neuronů v zadních rozích míchy ke zvýšení citlivosti organismu na bolestivé i nebolestivé podněty. V těchto procesech hraje klíčovou úlohu subpopulace kapsaicin - senzitivních senzorických neuronů. Kapsaicin-senzitivní neurony exprimují na svých periferních i centrálních zakončeních kapsaicinové TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) receptory, lokální aplikace vysoké dávky kapsaicinu může způsobit regionální destrukci těchto zakončení. TRPV1 receptory se rozhodujícím způsobem podílí na neurálním přenosu nociceptivní informace a na jeho modulaci. Cílem studie bylo ověřit úlohu kapsaicin - senzitivních primárních aferentních vláken a roli periferních i centrálních TRPV1 receptorů v rozvoji hypersenzitivity vznikající po poranění chirurgickým zákrokem, otestovat účinek vysoké dávky kapsaicinu a specifického TRPV1 antagonisty na pooperační bolest a blíže objasnit funkci centrálních TRPV1 receptorů v mechanismech nocicepce. Na zvířecím modelu plantární incise byly behaviorálními metodami testovány odpovědi zvířat na mechanické (pomocí Von Freyových vláken) a tepelné podněty (pomocí tepelného zdroje) před provedením a v několika časových intervalech po provedení chirurgického...
|
host ::
RSS.