|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Práce se zabývá modifikací profesionálních mikroskopovacích metod pro potřeby školní výuky. Je zde laboratorně zpracován vzorek miocenního stáří s mikrofosiliemi z mořského prostředí karpatské předhlubně. Byla vytvořena příručka pro učitele, kde je poskytnut detailní návod od vyhledání vhodné lokality, přes odběr vzorku, po jeho zpracování a následné pozorování. Jednotlivé nalezené skupiny mikrofosilií jsou stručně charakterizovány. Postup je vhodně upraven pro uskutečnění laboratorního cvičení s prvky badatelsky orientované výuky ve školním prostředí. Zároveň je toto téma začleněno do Rámcových vzdělávacích programů a do vybraného vzorku učebnic. Klíčová slova: laboratorní práce, mikrofosilie, miocén, baden, karpatská předhlubeň, příručka pro učitele, badatelsky orientovaná výuka
|
|
|
Odraz klimatických změn po středně miocénním klimatickém optimu v mořském prostředí karpatské předhlubně
Suchánek, Vladimír ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do třech větších kapitol, které se věnují problematice bouřkových sedimentů a jejich přítomnosti v sedimentárním záznamu vrtu HR-1. Jedna z kapitol je věnována foraminiferovým schránkám, jakožto tafonomickým indikátorům, které mají stratigrafický a paleoekologický význam. V rámci této diplomové práce bylo na foraminifery nahlíženo více sedimentologicky nežli paleontologicky, respektive samotné schránky foraminifer byly považovány za specifické částice, které se na mořském dně nebo ve vodním sloupci pohybovaly podobně jako třeba zrnka písků. Za klíčové parametry byly zvoleny velikost schránky, mechanické opracování a způsob života (bentické formy žijící při dně a planktonické formy žijící v rámci celého nebo jen v některých částech vodního sloupce). Druhá kapitola teoretické části je věnována samotným tempestitům, obzvláště podmínkách jejich vzniku, problematice identifikace a záměnností za uloženiny turbiditních proudů, hřbítkovému zvrstvení a spojitosti tempestitů se změnou klimatu či obsahem CO2 v atmosféře. Poslední teoretická kapitola je věnována geologickému přehledu vzniku karpatské předhlubně a jejímu vývoji během neogénu. Tato část je také doplněna o popis lokality a vrtu včetně charakteristiky litofacií sedimentárního záznamu (Nehyba - ústní sdělení...
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá začleněním mikrofosilií do výuky. Jejím cílem bylo vytvořit příručku pro středoškolské učitele, podle níž budou moci připravit žákům exkurzi. Práce se dělí na didaktickou a praktickou část, přičemž didaktická část práce se zabývá začleněním tématu do výuky, konkrétně do RVP ZV, RVP G a učebnicemi přínosnými pro danou problematiku. Praktická část již konkretizuje tvorbu příručky pro učitele. Práce je také doplněny o analýzu dotazníkového šetření, které mapuje postoj respondentů k přírodopisu, biologii a geologii. Klíčová slova: badatelské vyučování, baden, exkurze, miocén, neogén, karpatská předhlubeň, mikroorganismy, projektová výuka
|
|
| |
|
|
Carbon and Oxygen Stable Isotope Ratio from Foraminiferal Tests as a Key to the Paleoenvironmental Interpretations in the Middle Miocene of the Carpathian Foredeep (Central Paratethys)
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent)
Vrt Lomnice 1 (LOM-1) reprezentoval prostředí vnějšího šelfu až horního batyálu ve středním bádenu (dle Hohenegger et al. (2014)) karpatské předhlubně. Vrt Lomnice 1 je bohatý na fosilní materiál s dobrým stupněm zachování. Studovaný interval může být korelován s intervalem od 14,6 milionů let (na základě prvního výskytu rodu Orbulina spp.) do 13,42 milionů let (poslední výskyt druhu Sphenolithus heteromorphus), což koresponduje s počátkem středně miocénních změn označovaných jako "Middle Miocene Climate Transition". Foraminifery pro analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku byly vybrány z frakce 0.063-2 mm. Vhodnost jednotlivých vzorků pro izotopické analýzy byla pečlivě zvážena na základě studia zachování vnitřní struktury schránky. Bylo analyzováno patnáct vzorků s celkem 373 jednotlivými schránkami, přičemž každá schránka reprezentuje právě jednu analýzu. Devět taxonů foraminifer vybraných na izotopické analýzy (Globigerina bulloides; Orbulina universa, Praeorbulina glomerosa; Globigerinoides spp.; Uvigerina spp.; Heterolepa dutemplei; Cibicidoides spp.; Gyroidinoides spp. a Melonis pompilioides) dokumentuje na základě odlišných biotopů izotopický signál povrchových, tak spodních vod. Výsledné izotopické analýzy byly použity k ověření interpretací paleoprostředí navrhovaných Holcovou et al....
|
|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
|
|
Náučná stezka oborou Hvězda
Prajzlerová, Dominika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá charakteristikou pražské obory Hvězda. První část je kompilační práce shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem z hlediska geologického, biologického a historického. Je doplněna o vlastní fotografie pořízené v oboře a v depozitáři paleontologických sbírek Národního muzea. Text by měl sloužit především ostatní veřejnosti k doplnění informací k navrhované naučné stezce pro děti, které se věnuje závěr práce. Mnou navrhovaná naučná stezka slouží jako rozšíření stávající naučné stezky, která obsahuje dlouhé a složité texty, které nevyhovují zájmu dětí. K práci jsou přiložené návrhy dvou tabulí, jako ukázka celkové ideje stezky. Důraz je kladen především na grafické zpracování blízké dětem, stručnost a výstižnost textů doplněných o ilustrace a fotografie. Klíčová slova: naučná stezka, obora Hvězda, Praha, geologie
|
|
|
Jurský vápnitý nanoplanktón severních Čech
Martincová, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hrbek, Jan (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o jurském vápnitém nanoplanktonu v souvislosti s oblastí severních Čech formou literární rešerše. Charakterizuje vápnitý nanoplankton z hlediska životního cyklu, ekologie a poukazuje na jeho značný význam pro biostratigrafii. Dále práce popisuje jurské sedimenty Českého masivu a vývoj společenstev vápnitého nanoplanktonu v juře. Součástí práce je shrnutí rozšíření jurského vápnitého nanoplanktonu v Evropě a vytvoření jeho přehledu formou tabulky. Dále práce naznačuje možnost využití vápnitého nanoplanktonu pro upřesnění biostratigrafie severních Čech.
|
|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
|
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos
Rajdlová, Hana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos Cílem navrhované diplomové práce bylo popsat druhové složení rozsivkových společenstev křemelinového štítu NPR Soos a porovnat tyto výsledky se staršími publikacemi. Dalším cílem bylo ze sedimentárního záznamu (profil 3,4 m) rekonstruovat historický vývoj pánve pomocí rozsivkové analýzy. V rámci práce bylo také testováno, zda rozsivková společenstva skutečně odpovídají jednotlivým typům křemeliny. Klíčová slova: subfosilní rozsivky, NPR Soos, paleolimnologie, pozdní glaciál, holocén
|
host ::
RSS.