|
|
Food allergy to wheat flour proteins
Šotkovský, Petr ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Panzner, Petr (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
SOUHRN V ČEŠTINĚ Potravinová alergie je jedním z nejčastějších onemocnění a postihuje jak dětskou, tak dospělou populaci. Její výskyt neustále roste, v posledních dvaceti letech se zdvojnásobil. Ačkoliv pšenice patří mezi hlavní potravinové alergeny a je základní složkou většiny jídel, naše znalosti pšeničných proteinů způsobujících IgE hypersensitivní reakci je nedostatečná. Diagnostika potravinové alergie na pšenici se vyznačuje vysokou sensitivitou, ale nízkou specificitou. Ta může být spojena s nedostatečnou čistotou používaných extraktů anebo absencí hlavních alergenů v těchto extraktech. V prvním kroku jsme charakterizovali 19 potenciálních alergenů rozpoznávaných IgE protilátkami ze sér pacientů. Díky proteomickým metodám (1-DE, 2-DE, MALDI-TOF, QTOF a LCQDECA nLC-MS/MS iontová past) jsme identifikovali např. tyto IgE vázající molekuly: inhibitory α-amylázy, β-amyláza, profilin, serpin, β-D-glukan exohydroláza a 27K protein. Pro kvantifikaci IgE protilátek jsme vyvinuli metodu ELISA, ve které byl použit jak pšeničný extrakt, tak komerčně dostupné inhibitory α-amylázy. V dalším kroku jsme vyvinuli metodu postupné izolace pšeničných alergenů z přírodních zdrojů, která využívá zařízení Rotofor a HPLC. Tímto přístupem bylo identifikováno 27 potenciálních alergenů, z nichž 7 bylo nově popsáno u...
|
|
|
Dentální materiály a imunitní reakce
Chrástová, Iveta ; Bártová, Jiřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Nežádoucí reakce na kovy je poměrně častá u senzitivních jedinců a může vést k vývoji různých onemocnění, jako například lichen planus a lichenoidní reakce a popsán byl také vliv amalgámu na patologii autoimunitních onemocnění. U senzitivních pacientů s kovovými dentálními materiály může dojít k atrofii sliznice dutiny ústní a pacienti udávají také nepříjemné pocity v dutině ústní (pálení, řezání, nadměrná salivace). Reakce na kovy obsažené v dentálních materiálech je popisována jako alergická reakce IV. typu oddálené přecitlivělosti, dochází k narušení obranyschopnosti organismu, zvýšené cévní permeabilitě, tkáně jsou často poškozeny chronickým zánětem a v místě reakce se aktivuje také antigenně nespecifická složka imunity. Pro reakce oddálené přecitlivělosti je důležitá kooperace buněk prezentujích antigen (makrofágy a dendritické buňky) a T buněk. Monocyty jsou klíčové buňky imunitního systému, které se jako buňky prezentující antigen, zejména po přeměně v tkáních v makrofágy, přímo podílejí na aktivaci imunitní odpovědi a jejich stimulace je tedy zásadním faktorem při rozvoji nežádoucí reakce na dentální materiály. V diplomové práci byla proto měřena produkce cytokinů po stimulaci monocytů solemi kovů přítomných v dentálních materiálech. Ke zjištění rozsahu imunitní odpovědi pacientů na kovy...
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
Funkce slizniční bariéry střeva: metodiky a možnosti ovlivnění.
Hornová, Michaela ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Funkce slizniční bariéry střeva: metodiky a možnosti ovlivnění Správné fungování střevní bariéry je esenciální pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí organismu a zároveň plní funkci mechanické izolace před průnikem makromolekulárních substancí a mikrobů ze zevního prostředí. Poškozená sliznice střeva tedy dostatečně nebrání průchodu infekčních mikroorganismů, antigenů ze stravy, bakterií, virů a xenobiotik do subepiteliálních vrstev střeva jako to zvládá zdravá slizniční bariéra. Nadměrná interakce mezi pohlcenými antigeny z lumen střeva a imunitním systémem může vést k imunologicky mediovanému poškození organismu. Porušená bariéra střeva hraje významnou roli v patogenezi zánětlivých a autoimunitních onemocnění, kterými jsou například idiopatické střevní záněty, diabetes, celiakie nebo revmatiodní artritida. Cílem práce bylo zavést metody pro měření střevní propustnosti, které vypovídají o poškozené bariéře střeva. Měřením střevní propustnosti pomocí podávání 4,4 kDa FITC- dextranu jsme stanovili míru poškození způsobenou indomethacinem (nesteroidní antiflogistikum), alkoholem a bakteriálním LPS. Dále jsme hodnotili změny v kvantitativní expresi genů pro proteiny těsných spojů, IL-6 a iNOS u myší po intraperitoneálním podání LPS, který vyvolal septický šokový stav. Dalším cílem bylo zjistit...
|
|
|
The Role of Gut Microbiota and Lipopolysachaide Content of the Diet in the Development, Maturation and Function of the Immune System
Hrnčíř, Tomáš ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Macela, Aleš (oponent)
Savci se rodí bezmikrobní, avšak rychle po porodu jsou jejich epitelové povrchy osídleny obrovským množstvím baktérií. Nejrozsáhlejší společenství mikrobů se nachází v distálním střevě. Střevní mikroorganismy svým počtem desetkrát převyšují naše somatické a zárodečné buňky. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismy se vyvinul tak, že obě strany z něj profitují. Studie na bezmikrobních myších prokázaly, že střevní mikroorganismy jsou nezbytné pro řádný vývoj imunitního systému. Klíčový význam přirozené imunity při komplexních a dynamických interakcích hostitele a mikroorganismů je stále patrnější. Hlavními cíli této studie bylo: zaprvé, zjistit, zda sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu může podpořit vývoj imunitního systému u bezmikrobních myší, zadruhé, objasnit, zda střevní mikroorganismy a dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu ovlivňují citlivost k endotoxinovému šoku, a konečně, zhodnotit roli adaptivní imunity při jeho patogenezi. Provedené experimenty jasně dokazují, že jak živé střevní mikroorganismy, tak také sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu zvyšují citlivost k endotoxinovému šoku. Též bylo prokázáno, že imunodeficitní SCID myši, které postrádají zralé B a T lymfocyty, jsou citlivější k endotoxinovému šoku než imunokompetentní Balb/c myši. Tato studie potvrzuje naši...
|
|
| |
|
|
Cytokinový profil pupečníkové krve u novorozenců v riziku rozvoje T1D - monitoring buněčné autoreaktivity s využitím protein microarray
Böhmová, Kristýna ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Diabetes 1. typu (Tl D) je orgánově specifické Th 1 autoimunitní onemocnění s celosvětově významně narůstajícím počtem nových případů. Také v České republice pozorujeme významný vzestup incidence ID, a to zejména v nejmladší věkové skupině (0-4 roky). Hlavní úloha v rozvoji TIO je přisuzována T lymfocytům a jimi produkovaným cytokinům. Zatím neumíme rozpoznat ča né známky buněčné autoreaktivity vedoucí k poškození pankreatických beta buněk a v současné době tak nelze tuto chorobu úspěšně vyléčit ani předejít jejímu vzniku. Naivní imunitIÚ systém novorozence, dosud nevystavený vlivům zevních faktorů, by mohl být využit jako důležitý model pro studium TID patogeneze. Vyšetřovali jsme pupečníkovou krev 22 novorozenclt s rodičem trpícím diabetem (TIDR) a 15 novorozenců s negativní rodinnou anamnézou. Pomocí proteinové microarray jsme v pupečníkové krvi stanovili produkci 23 cytokinů - před a po stimulaci diabetogenními autoantigeny. V Tl DR skupině jsme pozorovali nízkou bazální sekreci všech detekovaných cytokinů: GM-CSF (p=0,025), GRO (P=0,002), GROalfa (p=0,027), ILI -alfa (p=0,051 ), IL-3 (p=0,008), JL-7 (p=0,027), IL-8 (p=0,042), MCP-3 (p=0,022), MIG (p=0,034) a RANTES (P=0,004). V porovnání s bazálrúmi hodnotami jsme II kontrol po stimulaci pozorovali pouze nižší hodnoty G-CSF (p=0,030) a GROalfa...
|
|
| |
|
|
Charakterizace a identifikace pšeničných alergénů z potravin obsahujících pšenici
Goliáš, Jaroslav ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce)
Běžně přijímaná potrava může za specifických podmínek u některých lidí vyvolat nežádoucí klinické příznaky způsobené přecitlivělostí na určitou složku potravy. Tato nežádoucí reakce na přijatou potravu se nazývá potravinová alergie a v posledních letech má ve světové populaci stoupající tendenci, přičemž postihuje zejména děti, ale i dospělé. Významnou úlohu v potravinové alergii má pšenice a potraviny, které obsahují pšeničné složky. Pšeničné alergeny z mouky už jsou docela dobře známi, avšak člověk přijímá pšenici v potravě v upravené podobě (tepelně upravené potraviny), čím se může alergenicita alergenů vytratit nebo také zvýšit. Kromě toho, enzymy v trávicí soustavě člověka mohou mít také vliv na alergenicitu pšeničných alergenů. Cílem této práce je charakterizovat pšeničné alergeny přítomné v tepelně upravených potravinách a jejich změny po působení enzymů přítomných v trávicí soustavě člověka. Charakterizace těchto pozměněných a nově alergenů může napomoct k nalezení lepších diagnostických přístupů, zvýšit specificitu detekce IgE protilátek, umožnit cílenou léčbu pacientů.
|
|
|
Imunitní odpověď respiračního traktu myší na imunizaci chřipkovým virem
Berková, Veronika ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce)
Imunitní odpověď myší po slizniční imunizaci chřipkovým virem typu A ve spojení s bakteriálním adjuvans Bacillus firmus Imunizace myší inaktivovaným chřipkovým virem cestou respiračního traktu navozuje dobrou slizniční i systémovou imunitní odpověď, pokud je použita adjuvantní stimulace G+ delipidovanou formou nepatogenní bakterie Bacillus firmus (DBF). Myši BALB/c byly imunizovány intratracheálně (IT) nebo intranasálně (IN) inaktivovaným chřipkovým virem A/PR/8/34 v kombinaci s adjuvans DBF (50, 100, 200 a 500μg na imunizační dávku). Metodou ELISA jsme testovali produkci protilátek proti homolognímu viru i křížově reagujících protilátek proti virům subtypů H3N2, H6N2, H9N2 v séru a ve slizničních sekretech nosu, plic a střeva. Již po imunizaci myší samotným virem dochází k produkci protilátek proti homolognímu viru a k nižší produkci křížově reagujících protilátek proti heterologním subtypům. Imunostimulační působení adjuvans (optimálně v dávce 100μg DBF) zlepšuje systémovou i slizniční protilátkovou produkci proti homolognímu viru (H1N1) a zvláště výrazně proti heterologním subtypům (H3N2, H6N2, H9N2), a to hlavně po IT imunizaci myší. Pro posouzení buněčné imunity jsme sledovali testem blastické transformace proliferační aktivitu slezinných buněk imunizovaných myší a metodou ELISA množství produkovaných...
|
host ::
RSS.