|
| |
|
| |
|
|
Ostrakodi vybraných stratigrafických úrovní ordoviku pražské pánve
Lajblová, Karolína ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje průvodní komentář a soubor čtyř publikací se zaměřením na revizi ordovických ostrakodů pražské pánve, jejichž výzkum byl v minulosti zcela nedostačující vzhledem k rozmanitosti a hojnosti ostrakodového materiálu této oblasti. Úvodní část disertační práce se zaměřuje na základní charakteristiku studované skupiny s důrazem na morfologii, ekologii a historii výzkumů. V dalších kapitolách je pozornost věnována ostrakodům spodního, středního a svrchního ordoviku pražské pánve a jejich srovnání s faunou ostatních paleoregionů. Publikované studie jsou zaměřeny na komplexní revizi ostrakodů klabavského, šáreckého a králodvorského souvrství. Výsledkem jsou systematické monografie rozšířené o studii ontogeneze rozšířeného šáreckého druhu Conchoprimitia osekensis (Přibyl, 1979). V rámci těchto publikací je diskutována taxonomie, paleogeografie a celková diverzita studovaných ordovických druhů.
|
|
|
Planktonní ekosystémy svrchní jury a křídy (vápnitý nanoplankton, kalpionely)
Svobodová, Andrea ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru čtyř publikací. Jednotícím tématem je studium planktonních společenstev svrchní jury a křídy, konkrétně vápnitého nanoplanktonu a kalpionel. V úvodní části disertační práce jsou popsány hlavní charakteristiky studovaných skupin s důrazem na morfologii, ekologii, evoluční vývoj a postavení v systému. V rámci kapitoly o vápnitém nanoplanktonu je zvláštní pozornost věnována biostratigraficky významnému rodu Nannoconus Kamptner 1931. Dále je popsána metodika laboratorního zpracování sedimentů a geologická stavba studovaných území. Práce je zaměřena na dvě oblasti. První z nich jsou vybrané lokality české křídové pánve, jmenovitě svrchního turonu a svrchního coniaku. Obecně je ve svrchnokřídových platformních sedimentech středoevropských pánví fosilní vápnitý nanoplankton hojně zastoupen a má významný potenciál v biostratigrafických i paleoekologických interpretacích. Druhou část představují karbonátové horniny svrchní jury a spodní křídy tethydní oblasti. Vápnitý nanoplankton a kalpionely zde tvoří esenciální součást moderní multidisciplinární formy výzkumu jursko-křídového (J/K) hraničního intervalu. Tato problematika je vysoce aktuální vzhledem k absenci hraničního stratotypu a v práci je diskutována s důrazem na nejaktuálnější studie....
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Práce se zabývá modifikací profesionálních mikroskopovacích metod pro potřeby školní výuky. Je zde laboratorně zpracován vzorek miocenního stáří s mikrofosiliemi z mořského prostředí karpatské předhlubně. Byla vytvořena příručka pro učitele, kde je poskytnut detailní návod od vyhledání vhodné lokality, přes odběr vzorku, po jeho zpracování a následné pozorování. Jednotlivé nalezené skupiny mikrofosilií jsou stručně charakterizovány. Postup je vhodně upraven pro uskutečnění laboratorního cvičení s prvky badatelsky orientované výuky ve školním prostředí. Zároveň je toto téma začleněno do Rámcových vzdělávacích programů a do vybraného vzorku učebnic. Klíčová slova: laboratorní práce, mikrofosilie, miocén, baden, karpatská předhlubeň, příručka pro učitele, badatelsky orientovaná výuka
|
|
|
Odraz klimatických změn po středně miocénním klimatickém optimu v mořském prostředí karpatské předhlubně
Suchánek, Vladimír ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do třech větších kapitol, které se věnují problematice bouřkových sedimentů a jejich přítomnosti v sedimentárním záznamu vrtu HR-1. Jedna z kapitol je věnována foraminiferovým schránkám, jakožto tafonomickým indikátorům, které mají stratigrafický a paleoekologický význam. V rámci této diplomové práce bylo na foraminifery nahlíženo více sedimentologicky nežli paleontologicky, respektive samotné schránky foraminifer byly považovány za specifické částice, které se na mořském dně nebo ve vodním sloupci pohybovaly podobně jako třeba zrnka písků. Za klíčové parametry byly zvoleny velikost schránky, mechanické opracování a způsob života (bentické formy žijící při dně a planktonické formy žijící v rámci celého nebo jen v některých částech vodního sloupce). Druhá kapitola teoretické části je věnována samotným tempestitům, obzvláště podmínkách jejich vzniku, problematice identifikace a záměnností za uloženiny turbiditních proudů, hřbítkovému zvrstvení a spojitosti tempestitů se změnou klimatu či obsahem CO2 v atmosféře. Poslední teoretická kapitola je věnována geologickému přehledu vzniku karpatské předhlubně a jejímu vývoji během neogénu. Tato část je také doplněna o popis lokality a vrtu včetně charakteristiky litofacií sedimentárního záznamu (Nehyba - ústní sdělení...
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá začleněním mikrofosilií do výuky. Jejím cílem bylo vytvořit příručku pro středoškolské učitele, podle níž budou moci připravit žákům exkurzi. Práce se dělí na didaktickou a praktickou část, přičemž didaktická část práce se zabývá začleněním tématu do výuky, konkrétně do RVP ZV, RVP G a učebnicemi přínosnými pro danou problematiku. Praktická část již konkretizuje tvorbu příručky pro učitele. Práce je také doplněny o analýzu dotazníkového šetření, které mapuje postoj respondentů k přírodopisu, biologii a geologii. Klíčová slova: badatelské vyučování, baden, exkurze, miocén, neogén, karpatská předhlubeň, mikroorganismy, projektová výuka
|
|
| |
|
|
Carbon and Oxygen Stable Isotope Ratio from Foraminiferal Tests as a Key to the Paleoenvironmental Interpretations in the Middle Miocene of the Carpathian Foredeep (Central Paratethys)
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent)
Vrt Lomnice 1 (LOM-1) reprezentoval prostředí vnějšího šelfu až horního batyálu ve středním bádenu (dle Hohenegger et al. (2014)) karpatské předhlubně. Vrt Lomnice 1 je bohatý na fosilní materiál s dobrým stupněm zachování. Studovaný interval může být korelován s intervalem od 14,6 milionů let (na základě prvního výskytu rodu Orbulina spp.) do 13,42 milionů let (poslední výskyt druhu Sphenolithus heteromorphus), což koresponduje s počátkem středně miocénních změn označovaných jako "Middle Miocene Climate Transition". Foraminifery pro analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku byly vybrány z frakce 0.063-2 mm. Vhodnost jednotlivých vzorků pro izotopické analýzy byla pečlivě zvážena na základě studia zachování vnitřní struktury schránky. Bylo analyzováno patnáct vzorků s celkem 373 jednotlivými schránkami, přičemž každá schránka reprezentuje právě jednu analýzu. Devět taxonů foraminifer vybraných na izotopické analýzy (Globigerina bulloides; Orbulina universa, Praeorbulina glomerosa; Globigerinoides spp.; Uvigerina spp.; Heterolepa dutemplei; Cibicidoides spp.; Gyroidinoides spp. a Melonis pompilioides) dokumentuje na základě odlišných biotopů izotopický signál povrchových, tak spodních vod. Výsledné izotopické analýzy byly použity k ověření interpretací paleoprostředí navrhovaných Holcovou et al....
|
|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
host ::
RSS.