|
| |
|
|
Obchodní veřejná soutěž
Balihar, Pavel ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
59 ZÁVĚR Ve své práci jsem se zabýval pojetím obchodní veřejné soutěže, především ve vztahu k její právní úpravě. Při svém hodnocení jsem vycházel jak z textů příslušných právních předpisů, tak z odborné literatury i z judikatury soudů. Na základě provedené analýzy mohu konstatovat, že právní úprava obchodní veřejné soutěže náleží výlučně do práva soukromého, neboť jejím prostřednictvím vzniká obchodní závazkový vztah. Představuje zvláštní způsob uzavírání obchodní smlouvy, přičemž jej lze označit též jako předkontraktačním procesem, jehož výsledkem je zpravidla uzavření smlouvy. Ačkoliv celý proces obchodní veřejné soutěže je relativně celistvě upraven obchodním zákoníkem v § 281 až 288, nevyhnou se ani této úpravě, stejně jako je tomu u jiných institutů, jisté spory ať už většího či menšího významu. Jedním z oněch méně významných sporů pro samotné vyhlášení a průběh soutěže je otázka kogentnosti všech ustanovení obchodního zákoníku věnovaných tomuto institutu, která je předepsána na základě § 263 odst. 1. Jedná se spíše o teoretický problém, jímž se zabývá část autorů s tím, že dle jejich mínění ne všechna ustanovení lze označit za plně kogentní. Tito autoři prohlašují některá z nich fakticky za dispozitivní (např. § 283, 284 odst. 3, 285 odst. 2 ObchZák). Jejich argumentace je založena na tvrzení, že...
|
|
|
Smlouva o smlouvě budoucí podle úpravy obchodního zákoníku
Korman, Pavel ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
Závěr Cílem této práce bylo poskytnout bližší popis úpravy institutu smlouvy o smlouvě budoucí v obchodním zákoníku, poukázat na některé sporné otázky spojené s jeho výkladem a pokusit se nabídnout jejich řešení. Autor má za to, že se mu v této práci podařilo uvedený cíl z podstatné části splnit. Smlouva o smlouvě budoucí je institut na území dnešní České republiky tradiční, jehož kořeny sahají až do práva klasického Říma. Hospodářským účelem smlouvy o smlouvě budoucí je stanovení vynutitelné povinnosti kontrahentů k uzavření realizační smlouvy v budoucnu, a to v situaci, kdy ještě není objektivně možné realizační smlouvu uzavřít, a to ani s odkládací podmínkou, a to z toho důvodu, že ještě není možné přesně stanovit předmět jejího plnění. Smlouva o smlouvě budoucí má obligatorně písemnou formu, a její podstatné obsahové náležitosti tvoří závazek minimálně jedné ze stran uzavřít v určité době realizační smlouvu, jež musí být vymezena alespoň obecným způsobem. K zániku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí dojde v případě podstatné změny okolností uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, nebo v případě, že strana oprávněná neučiní výzvu k uzavření realizační smlouvy ve smlouvě dohodnutém čase. V případě porušení kontraktační povinnosti se oprávněná strana může domáhat náhrady škody jí uvedeným způsobené, nebo...
|
|
|
Zadavatelé veřejných zakázek
Kulhánková, Kamila ; Liška, Petr (oponent) ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce)
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu zadavatelů veřejných zakázek, jakož i upozornit na některé zásadní rozsudky ESD, rozhodnutí a stanoviska UOHS ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek. Ve své diplomové práce jsme se snažila zaměřit na obecné vymezení pojmu zadavatel veřejné zakázky, dále jsem se věnovala popisu jednotlivých druhů zadavatelů veřejné zakázky - veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel, sektorový zadavatel. Současně jsem v diplomové práci upozornila na možnost souběhu činností u zadavatelů veřejných zakázek a nastínila způsob jeho řešení. Bezpochyby zajímavou oblastí, která je taktéž předmětem této diplomové práce je centralizované zadávání a popis vývoje institutu centrálního zadavatele v české republice. S ohledem na skutečnost, že tento institut není v České republice zatím velmi rozšířený, připojila jsem k této kapitole pro ilustraci i popis centrálního zadávání veřejných zakázek ve vybraných evropských zemích. Závěr diplomové práce je věnován krátkému nástinu současné novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, která je v současné době na začátku legislativního procesu. K této závěrečné kapitole jsem připojila i některé své úvahy de lege ferenda ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek. Osobně se...
|
|
|
Přeshraniční fúze kapitálových společností
Schýbal, Jan ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
54 Dotčené ustanovení desáté směrnice je nezbytnou pojistkou dosaženého stavu, je- likož na co by byla celá peripetie spojená s určením práva vlivu zaměstnanců, kdyby se nástupnická korporace vzniklá z přeshraniční fúze mohla následnou vnitrostátní fúzí zbavit břemena, který pro ni právo vlivu zaměstnanců může znamenat. Ponechám-li stranou dobu tří let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, po kterou je právo vlivu zaměstnanců takřka nedotknutelné, i když o její do- statečné délce můžeme mít pochybnosti vzhledem k tomu, že doba realizace přeshra- niční fúze a vyjednávání ohledně práva vlivu zaměstnanců si s následnou dobou ochra- ny v některých případech nezadá. Domnívám se, že se tímto dosáhlo dostatečné ochrany práva vlivu zaměstnanců v nástupnické korporaci. Je samozřejmě teoreticky možné si představit, že by nástupnická korporace, v našem případě akciová společnost mohla, podstoupit v inkriminované ochranné lhůtě jinou přeměnu. Ovšem kdyby se tak stalo kupříkladu změnou právní formy na společnost s ručením omezeným, patrně by se tím nevyvázala nástupnická korporace z povinnosti zřídit dozorčí radu i ve společnosti s ručením omezeným. A to díky zásadě obsažené v čl. 16 odst. 6 desáté směrnice: "Existuje-li alespoň v jedné z fúzujících společností systém účasti zaměstnanců, a tento...
|
|
|
Smlouva o běžném účtu
Drašnerová, Lucia ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
50 Závěr V moderním světe se běžný účet nepochybně stal jednou ze služeb každodenní potřeby. Smlouva o běžném účtu je proto bezesporu nejpoužívanější smlouvou bankovních služeb. Ve vyspělých zemích dnes existuje opravdu jen malé procento lidí, kteří by neměli zřízený alespoň jeden účet u některé z bank. Díky tomu, že hotovostní operace jsou obecně dražší a rizikovější, je bezhotovostní platební styk v současné době stále častější a perspektivnější nejen v podnikatelské sféře. Podmínkou pro jeho uskutečňování je ale uzavření písemné smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Poté je banka povinna sdělit druhé smluvní straně přidělené číslo účtu a svůj identifikační kód (tzv. bankovní spojení), nezbytné pro provádění tohoto platebního styku. Běžný účet představuje chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi bankou a jeho majitelem. Vzhledem k jeho podstatě, spočívající v častém zabezpečování různých plateb, mívají smlouvy o běžných účtech dlouhodobý charakter, majitelé někdy používají svůj účet kontinuálně celá léta. Právní úprava smlouvy o běžném účtu, obsažená v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), prošla s účinností od počátku roku 2003 podstatnou novelizací a představuje tak nyní poměrně kvalitní právní rámec pro obě smluvní strany. Obchodní...
|
|
|
Právní úprava účetnictví podnikatelů
Martínková, Romana ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
57 Závěr Růst ekonomických systémů a zejména jejich propojování si klade určité požadavky na harmonizaci účetnictví. Harmonizace účetnictví je velmi obtížným a komplexním procesem a potrvá řadu let. Jde o sbližování odlišných systémů s rozdílnými potřebami a odlišnými cíli. Výsledkem harmonizace nikdy nebude shoda ve všech účetních postupech a finančních výkazech, jedná se spíše o sbližování jednotlivých alternativ řešení. Česká republika se účastní harmonizace v rámci harmonizace účetnictví Evropské unie formou zabudováním účetních direktiv Evropské unie do národní legislativy. Souběžně probíhá harmonizace účetnictví na celosvětové úrovni prostřednictvím Mezinárodních účetních standardů finančního výkaznictví a Evropská unie doporučuje svým členům postupné zabudování těchto standardů do svých legislativ. Finanční trhy přitahují investory nezávisle na politických hranicích, proto je srovnatelnost účetních závěrek velkým přínosem. Čím dál více podniků vypracovává účetní závěrku, která je v souladu s IFRS. Z jejich strany jde zejména o získání přístupu na zahraniční finanční a kapitálové trhy, které používání IFRS vyžadují. V rámci zpracování této diplomové práce bylo nalezeno mnoho rozdílů, ale také určité shody mezi českou účetní legislativou a Mezinárodními standardy finančního výkaznictví. Je to dáno tím,...
|
|
|
Společníci v jednolivých formách obchodních společností
Procházka, Pavel ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
91 12. kapitola: Závěr Ve své práci jsem se pokusil poskytnout alespoň schematizující výčet práv a povinností společníků obchodních společností se zaměřením na vznik a zánik členství ve společnosti, jelikož pro společníka je velice důležité, zda a kdy se stane subjektem oprávněným vykonávat práva a povinnosti. Dále jsem se ve své práci zabýval možnostmi společníků podílet se na chodu společnosti, protože jestli něco společníka opravdu zajímá, je to způsob ovlivňování vývoje jeho osobní nebo kapitálové investice do obchodní společnosti. Ve své práci jsem se často zaměřoval na judikaturu obchodních soudů, jelikož předpisy obchodního práva nemohou vždy postihnout všechny praktické případy, a proto je nutné mnoho institutů precizovat v soudní praxi. Jeden ze světlých případů, kdy soudní praxe pomáhá nalézat řešení praktický problémů, je judikatura v oblasti práva na podání návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem. Poměrně rozsáhlá je také judikatura v oblasti práv minoritních akcionářů. Nezbývá nám, než si v oblasti práv a povinností společníků obchodních společností přát více judikátů, které budou přinášet světlo do každodenních problémů právní praxe. Zajímavý bude jistě pohled Ústavního soudu ČR na poslední novelizaci Obchodního zákoníku ve věci vytěsnění minoritních akcionářů. Zajímavé...
|
|
|
Účetnictví podnikatelů
Semecký, Václav ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
5. kapitola - Závěr 91 5. Závěr Moje prvotní zkoumání vedlo k otázce, zda by mělo být účetnictví upraveno právem. A pokud ano, jakým? Historickým vývojem bylo dospěno k úpravě účetnictví veřejným právem. Povinné vedení účetnictví a jeho nezávislá kontrola je důležitou prevencí před jedním z důvodů hospodářské nestability. V současnosti je patrný trend zintenzivnění nezávislé kontroly účetnictví auditory. Zkoumáním docházím k závěru, že de lege ferenda by mělo být účetnictví upravováno veřejným právem. Právní úprava účetnictví se nachází v komunitárním právu, zákonech, vyhláškách a podzákonných předpisech. Podzákonná úprava se nachází v 7 prováděcích vyhláškách (podle druhu osoby vedoucí účetnictví) a tzv. Českých účetních standardech (rovněž samostatný soubor standardů podle druhu osob vedoucích účetnictví). Účetnictví vyžaduje velice detailní a odbornou úpravu, podzákonná úprava je určitě na místě. Je otázkou, jestli je nutné tolik prováděcích vyhlášek, resp. jestli je nutná tolik různorodá úprava pro různé účetní jednotky. Domnívám se, že nikoliv. Je pravdou, že účetní jednotky jsou v ČR velmi různorodé a vyžadují určitá specifická ustanovení, ale pokud se české účetnictví posune od pravidel blíže k principům, jako to např. dělají mezinárodní účetní standardy, je jednotnější a přehlednější právní úprava...
|
|
|
Zaknihované cenné papíry - pojem, podstata, právní aspekty vedení evidence
Vojtek, André ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
54 8. Závěr Zákon o podnikání na kapitálovém trhu se po vzoru vyspělých zahraničních úprav a při transpozici příslušné evropské legislativy pokusil nově upravit zaknihování cenných papírů a vedení jejich evidence. Nová úprava evidence rozšířila svou působnost na další investiční nástroje, u kterých ale pojmově nelze mluvit o zaknihování, a představuje tak pouze evidenci o investičních nástrojích. Nově zakotvená vícestupňovost vedení evidencí je žádoucí a správná cesta reformy právní úpravy představované dosud používanými ustanoveními o Středisku cenných papírů. V tomto směru je úsilí tvůrců zákona o podnikání na kapitálovém trhu chvályhodné. Dobré úmysly však nedošly svého promítnutí do textu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Koncepční neujasněnost se projevuje již při vymezení evidence nahrazující cenné papíry a evidence o investičních nástrojích, které by měly tvořit základní východisko při zpracování právní úpravy v této oblasti. Tento nedostatek bylo možné překlenout výkladem, další ustanovení však bohužel přinášejí tolik právní nejistoty do vztahů vznikajících při vedení evidence, že jedinou možností nápravy je jejich novelizace. Otázky převodu vlastnického práva k zaknihovanému cennému papíru, podávání příkazů a komunikace s osobami vedoucími evidenci, vyhotovování výpisů z evidence, jejich...
|
host ::
RSS.