Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí23 - 32další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
Terminologie vyjadřující komplexní sociální hierarchie v češtině a v ruštině
Michajlova, Michaela ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice terminologie vyjadřující komplexní sociální hierarchie v češtině a v ruštině, kterou zkoumá na příkladu vojenských hodností. Cílem této práce je vytvořit paralelní česko-ruské vojenské termíny a prozkoumat je z hlediska jejich slovotvorby, a to především systémovosti, motivace a etymologie. V práci je také stručný historický přehled vývoje českých a ruských vojenských hodností. Materiálový základ tvoří obecná a specializovaná lexikologická a slovotvorná literatura, obecné a specializované slovníky, práce a články autorů zabývajících se tematikou terminologie a vojenství. Primární metodou zpracování je konfrontační analýza, která má vést k závěrům specifik ruské a české vojenské terminologie vyjadřující sociální hierarchii. Klíčová slova Terminologie, hierarchie, slovotvorba, etymologie, vojenské tituly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Resultative and perfect in -(в)ши in non-standard varieties of Russian
Fedorova, Ekaterina ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Anotace: Tématem této práce je perfektum a resultativum na -(v)ši v nestandardních variantách ruského jazyka. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola je věnována teorii. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu příkladů perfekta a resultativa na -(v)ši , které byly sebrané především z hovorového ruského jazyka, a také z dialektologické literatury a beletristiky. Třetí kapitola této bakalářské práce obsahuje výsledky dotazníku a komentáře k němu. Poslední kapitola je závěrem bakalářské práce. Klíčová slova: Rezultativum, perfektum, ruština, nářečí, hovorový jazyk
Slovotvorba slovesa v ruském matu
Vysoký, Josef ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se věnuje otázce jazykového fenoménu spojeného s ruským (východoslovanským) prostředím označovaným jako mat. Důvodem pro sepsání této práce je aktuálnost a živost matu v současnosti a zároveň jeho časté přehlížení v odborných pracích. Tento jazykový fenomén je vnímán na pozadí tzv. areálů vulgarismů, tedy rozdělení jazyků různých jazykových skupin evropských jazyků podle tématu jejich nadávek-vulgarismů. Dále je v práci objasněn pojem mat, jeho složení a funkce. Předmětem práce je analýza slovotvorných postupů uplatňovaných při tvorbě slovesa v matu a jeho potenciálu vyjadřovat význam neobscénní v porovnání s původním obscénním významem kořenů slov matu. Čtvrtá kapitola porovnává vulgarismy- nadávky v ruském a českém jazyce, kdy se soustředí v souladu s tématem práce na konkrétní slovní druh, na slovesa.
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
Analýza diskurzu o kulturních akcích v deníku Serbske Nowiny
Tomčík, Stanislav ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Brankačkec, Katja (oponent)
Stanislav Tomčík Analýza diskurzu o kulturních akcích v deníku Serbske Nowiny Práce analyzuje diskurz o kultuře v deníku Serbske Nowiny a odpovídá na otázky, jaká jsou témata kulturního diskurzu, jak jsou kulturní události hodnoceny, zda je věnován prostor i jiným událostem než těm s lužickosrbským obsahem, a pokud ano, jak jsou hodnoceny. Předmětem této práce je lužickosrbská kultura a identita, ale zpracovává i jiná témata obsažená v diskurzu. Práce se opírá o metody diskurzně-historického přístupu a pracuje především s pojmem strategií. V diskurzní prezentaci kultury v Serbskich Nowinach má hlavní postavení lužickosrbská kultura, a ta je převážně pozitivně hodnocena. Jiné kultury jsou marginalizovány, následkem čehož lužickosrbská identita není konstituována na lužickosrbsko-německém kontrastu My- Oni, nýbrž na základě sebestřednosti. Vedle konstruktivních strategií, které diskurzně konstituují lužickosrbskou kulturu a identitu, jsou přítomny strategie obranné. Jejich úkolem je bránit a legitimovat lužickosrbskou identitu. Jiné strategie, jako strategie transformace, destrukce a ospravedlnění, jsou v diskurzu používány jen okrajově. V diskurzu jsou zřetelné dvě základní tendence. První tendence je podávat obraz nekonfliktního světa. Ta je realizována pomocí pozitivních evaluací a nepřítomností...
Vliv německého jazyka na kašubštinu a jeho konfrontace s vlivem polštiny
Knoll, Vladislav ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Cybulski, Marek (oponent)
Vliv německého jazyka na kašubštinu a jeho konfrontace s vlivem polštiny Mgr. Vladislav Knoll Tématem dizertační práce jsou diachronní proměny přítomnosti jevů souvisejících s jazykovým kontaktem, analyzované na specifickém příkladu ze slovansko-germánské hranice v průběhu 20. století. Výzkum je založen na rozboru kašubštiny přelomu 19. a 20. století a následných změn v jazyce při současném zvážení následujících tří aspektů: rozsahu německé (tedy dolnoněmecké i spisovně německé) interference v kašubštině, dlouhodobého dopadu prudké sociolingvistické změny (nahrazení němčiny jako vyššího jazyka polštinou) na zkoumaný jazyk a utváření spisovného jazyka z pohledu kontaktní lingvistiky. Studie je rozdělena na dvě hlavní části. První polovina dizertace je věnována podrobné analýze morfosyntaktického a lexikálního vlivu němčiny na kašubštinu na základě korpusu zápisů mluvených textů z doby kolem roku 1900. Druhá část práce zahrnuje rozbor výskytu kontaktních jevů (popsaných v první části) v reprezentativních památkách kašubské literatury od konce 19. století do současnosti. Výstupem studie je identifikace a popis osudu německých morfosyntaktických a lexikálních jevů v kašubštině a integrace nových rysů z polštiny. Podle výsledků předkládaného výzkumu lze německý vliv na kašubštinu z diachronního hlediska...
Substantivní nominalizace na -ní/-tí v češtině, slovenštině a ruštině
Vicherková, Vanda ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Giger, Markus (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje verbálním substantivům na -ní/-tí v češtině, slovenštině a ruštině. Jejím hlavním předmětem je syntaktické chování nominální skupiny založené na verbálním substantivu tohoto typu. Tato struktura se sémantickým predikátem ve formě verbálního substantiva je chápána jako výsledek substantivní nominalizace větné struktury konstituované predikátem ve formě verba finita. Vedle syntaxe nominalizovaného predikátu, především jeho valence, je sledována i slovotvorná situace deverbativ a jejich morfologické vlastnosti. Jazykové materiály jsou získány z korpusů SYN2005 Českého národního korpusu, Prim-3.0 Slovenského národního korpusu a korpusu Osnovnoj korpus Národního korpusu ruského jazyka.
Jazyk a násilí
Mészárosová, Ester ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent)
Co je podstatou násilí? Kde jsou kořeny tohoto jevu? Jak je možné přesvědčit člověka, že válka je jedna z možností, jak řešit konflikty, že zabíjení toho druhého je v určitých podmínkách nutností a správnou věcí? Je pacifistické hnutí skutečně přežitkem a dílem snílků a idealistů nebo výzva pro každou generaci i jednotlivce? Již antičtí filozofové interpretují válku jako projev lidské přirozenosti, jako výraz věčné touhy člověka po moci. Diskuse Pavla Baršy a Karla Theina v lidových novináchl o vztahu západní filozofie k otázkám války a míru, ale hlavně vztahu historie a filozofie je poučná z dvojího hlediska. Na jedné straně přehledně informuje o hlavních myšlenkových proudech západní filozofie, které se zabívaly otázkou války, státu a práva. Na straně druhé je důkazem velice rezervovaného postoje dnešních myslitelů k pacifismu, který chápe Pavel Barša následovně: ... racionalizacejejenjednou zforem násilí, ideologie mirujenjinouformou války. I když v Baršových úvahách jde o zpochybnění výsostné pozice rozumu ajeho zařazení do diskursu historie, je jeho konečná koncepce historie jako nikdy neutuchajícího boje více výrazem politologa než filozofa. To dokazuje i reakce filozofa Karla Theina, který upozorňuje na přízpěvek Římanů k řeckým úvahám o válce a míru. Za autora myšlenky, která je vzdáleně podobná...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí23 - 32další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.