|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
|
Pamět krajiny v paměti obyvatel v k.ú. Borová
Jirková, Lucie ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce srovnává faktické změny v krajině zobrazené na různých historických i současných mapách s vnímáním daných změn místními obyvateli, kteří pamatují období kolektivizace a normalizace. Šlo především o změny mezi lety 1953 a 2014, ze kterých pocházejí ortofotomapy použité v této práci, které nejlépe odrážejí skutečný stav. Jako podklady využívá mapy stabilního katastru, ortofotomapy, kroniky, obrazy, fotografie, data pro GIS z databáze LUCC Czechia a rozhovory s pamětníky.
V období od prosince 2015 do února 2016 byly provedeny rozhovory s pamětníky žijícími na území obce. Rozhovory byly polostrukturované, zaměřené především na období 30., 40. a 50. let 20. století, kdy došlo k největším změnám ve struktuře krajiny.
Uvedené rozhovory byly poté porovnány s mapou stabilního katastru a ortofotomapami z let 1953 a 2014, které nejlépe odráží skutečný stav.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Hostavice
Tančevová, Laura ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Snahou této práce je vytvoření co nejpodrobnějšího přehledu o změnách krajiny v katastrálním území Hostavice, které se nachází na východním okraji Prahy, za posledních 175 let. Tato práce dává ucelený výtah informací o katastrálním území z různých úhlů pohledu. Jejím hlavním cílem je porovnání změn z pohledů map a z pohledů starousedlíků. Jedním ze způsobů, jak se dostat k hlavnímu cíli této bakalářské práce, je stanovit a analyzovat hlavní trendy změn v Land-use v katastrálním území Hostavice. Změny se zjišťují pomocí mapových podkladů, statistických údajů, kronik a dalších zdrojů. Dalším cílem je zjistit pohledy na tyto změny od starousedlíků pomocí polostrukturovaných rozhovorů založených na analýze hlavních trendů. Také je blíže popsána charakteristika daného území. Tato bakalářská práce přispívá svým dílem k celkovému zpracování paměti krajiny v paměti obyvatel.
|
host ::
RSS.