|
|
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
|
|
|
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13C-methacetinem
Hendrichová, Miluše ; Horák, Jiří (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Moťovská, Zuzana (oponent)
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C-methacetinem MUDr. Miluše HENDRICHOVÁ SOUHRN Snaha o hodnocení jaterních funkcí provází vývoj hepatologie nejméně posledních 50 let. Kvantifikace jaterních funkcí dosud narážela na problém opakovaných odběrů krve, nízkou specificitu sledovaných parametrů i riziko alergických reakcí při použití klasických chromoexkrečních testů. Zavedení dechových testů s použitím neradioaktivního izotopu 13 C umožňuje neinvazivní a velmi přesné měření jaterních funkcí. Zejména 13 C-methacetin představuje velice vhodný substrát k hodnocení demethylační a oxidační kapacity hepatocytů. Použití dechového testu s 13 C-methacetinem je neinvazivní, nenáročné pro nemocné a výsledky měření jsou reprodukovatelné. Cílem předkládané disertační práce je zavedení dechového testu s 13 C-methacetinem do klinické praxe jako běžného článku péče o nemocné s chronickými chorobami jater. V první studii se zabýváme hodnocením jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C- methacerinem u nemocných s jaterní cirhózou. Výsledky ukazují, že dechový test bezpečně odliší nemocné s jaterní cirhózou od osob bez jaterního poškození. Pomocí ROC křivek prokazujeme, že nejvýhodnějším časem dechového testu, který nejlépe předpoví konečnou diagnózu je 40. - 60. minuta vyšetření. Druhá studie se...
|
|
| |
|
|
Prevence poinfarktové remodelace levé komory srdeční implantací kmenových buněk
Pelnař, Jiří ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce)
Buněčná terapie je lákavý a snad i nadějný prostředek, který by v blízké budoucnosti mohl být využit pro předcházení závažným důsledkům, jež pro srdeční sval a tedy i celý lidský organismus vyplývají z prodělaného infarktu myokardu. Podlehnutí části myokardu nekróze vyvolává ve větší či menší míře remodelaci srdeční komory, čímž dochází k progresivnímu zhoršování srdeční funkce, což může často vést až k srdečnímu selhávání. Potenciální včasná obnova viabilní srdeční tkáně implantací kmenových buněk, by měla možnost proces srdeční remodelace zastavit či zvrátit. Implantace kmenových buněk do srdečního svalu po infarktu myokardu může být provedena různými technikami, za využití různých typů buněk a v různém časovém odstupu po prodělaném infarktu. Řada dosud proběhlých studií na zvířecích modelech ukázala, že implantace kmenových buněk má na vývoj srdeční funkce příznivý vliv, přičemž nebyl dokumentován takový výskyt nežádoucích účinků, které by vylučovaly další výzkum v podobě studií klinických. Z klinických studií v této práci zaznamenaných nevyplývá jednoznačný závěr. Některé studie hovoří spíše ve prospěch buněčné terapie, jiné její přínos neprokázaly. Z těchto nejasných závěrů ale vyplývá potřeba dále na tomto poli systematicky pátrat tak, aby byl přínos implantace kmenových pro prevenci srdeční...
|
host ::
RSS.