|
|
Právní a sociální regulace toxikománie
Branšovská, Andrea ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Resumé Tématem mé diplomové práce je právní a sociální regulace toxikománie. Fenomén drog je neustále celosvětovým a celospolečenským problémem. O drogovou problematiku jsem se začala zajímat již krátce po revoluci, kdy jsem absolvovala v rámci školní osvěty první přednášku. Záměrem mé práce bylo zmapovat vývoj a současnou situaci drogové problematiky, zejména pak stav drogové scény, národní a evropské protidrogové politiky, rozbor právní úpravy a v neposlední řadě i prevenci, léčbu a následnou resocializaci drogově závislých osob v České republice i ve státech Evropské unie. Česká republika se zavedením nové trestněprávní úpravy přiblížila evropským státům. Nicméně i přes veškeré harmonizační snahy Evropské unie existují v rámci právních úprav i konkrétních postupů v protidrogové oblasti mezi jednotlivými státy rozdíly. Jednotlivé státy mají svá specifika v drogové oblasti, a proto nelze generalizovat jednotné postupy pro všechny státy. Nicméně však dílčí postupy jednotlivých států by mohly být pro Českou republiku v podobných případech inspirací. Diplomová práce se skládá ze čtyř základních kapitol, které se dále dělí na jednotlivé podkapitoly. První kapitola obsahuje definici toxikománie a základní klasifikaci drog, včetně jejich účinků na lidský organismus. Druhá kapitola se zabývá drogovou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rodinná politika v ČR - vývoj a současný stav
Šrámková, Lucie ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Předmětem této práce je jednak vymezení společenské funkce rodiny a charakteristika vývoje rodinné politiky před rokem 1989 a změn, které nastaly po roce 1989. Dále jsou vymezeny cíle a hlavní problémy, kterými se musí současná rodinná politika zabývat. Jedná se zejména o podporu mezigenerační soudržnosti, finanční podporu rodin s dětmi, oblast bytové politiky, služby pro rodiny, slučitelnost rodinných a profesních rolí, systém vzdělávání, zdravotní péče a pomoc specifickým skupinám rodin. Stěžejní část práce je věnována popisu současné podoby rodinné politiky. A to: Dávkám plynoucím z nemocenského pojištění souvisejících s rodinou, kam patří peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny. Dávkám státní sociální podpory, které dělíme na dávky poskytované v závislosti na příjmu a na dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu. Přičemž do první skupiny v současné době patří přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení a do druhé skupiny spadá rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Daňovým opatřením k podpoře rodin. Jedná se zejména o daňové zvýhodnění v podobě slevy na dani na manžela/ manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pracovní právo související s rodičovstvím, které je důležitým...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj bytové politiky v ČR a její srovnání s EU
Dyčková, Petra ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Závěr Mým záměrem bylo nabídnout pohled na koncepci české bytové politiky s jejími historickými aspekty v kontextu členství ČR v EU. Z mé práce je patrné, že vývoj národních bytových politik v jednotlivých členských zemích byl velmi specifický, a i když státní koncepce prošly postupně stejnou reformou, je prakticky nemožné provést komplexní srovnávací analýzu v rámci EU. Bytová politika v každém státě je charakteristická kombinací různých nástrojů bytové podpory. Vliv měly samozřejmě rozdílné socioekonomické a politické přístupy. Jedním z tradičních hledisek pro odlišení systémů bytových politik v EU je geografická poloha, kdy můžeme pozorovat diametrální rozdíl mezi bytovou politikou skandinávských zemí (propracovaný systém veřejného bydlení s významným či výhradním zapojením bytových asociací a neziskových organizací) a přístupem jihoevropských zemí (zde se jedná zejména o levnou privatizaci zastaralého a neudržovaného bytového fondu). Dalším významným faktorem je podíl státní intervence v oblasti bydlení, který zejména v postkomunistických zemích Evropy podstatně ovlivnil další směrování koncepce bytové politiky po roce 1989. Následující nedostatky bytové politiky ČR budou vztaženy k úspěšně fungujícím moderním systémům bydlení v EU - zejména mám na mysli Rakousko, Francii, Velkou Británii, Nizozemsko a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj politiky zaměstnanosti v ČR od roku 1990
Trávníček, Vojtěch ; Peřina, Pavel (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
78 7. Závěr Politika zaměstnanosti prošla od roku 1990 obrovskými změnami. Tato diplomová práce zachycuje podrobně veškeré zákonné změny v uplynulých devatenácti letech s cílem pokrýt celkovou problematiku právní úpravy politiky zaměstnanosti. Za téměř dvacet let její tvorby a uplatňování získala politika zaměstnanosti pevnou organizační strukturu, která dnes funguje na široké horizontální i vertikální úrovni a dostalo se jí řady nástrojů, které zvyšují její efektivitu. Zároveň byl trh práce zpřístupněn občanům EU a zjednodušuje se přístup občanů z třetích zemí. Stalo se tak ale na úkor přehlednosti právních předpisů, které ji upravují. V době, kdy byl dokončen přerod prvních zákonů na úseku zaměstnanosti, zejména vzhledem k modernímu plánování politiky a zejména ve vztahu k EU, byl přijat nový zákon o zaměstnanosti, jehož původní zamýšlený efekt tak poněkud ztrácí smysl. Musím říci, že tento nový zákon měl být přijatý namísto komplikovaných novel dřívějších zákonů v období před vstupem do EU, nebo naopak později, a to z důvodu šíře jeho záběru a plánované celkové reformy právního řádu ČR. Současný stav právní úpravy politiky zaměstnanosti hodnotím ze dvou pohledů, a to z pohledu aktivní politiky a z pohledu pasivní politiky zaměstnanosti. Zatímco z prvního uvedeného pohledu je naše současná právní úprava...
|
host ::
RSS.