|
|
Subdukcí řízené zkrácení a diferenciální exhumace v kadomském akrečním klínu tepelsko-barrandienské jednotky (Český masív)
Hajná, Jaroslava ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
1. Abstrakt Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na studium tektonických deformací v neoproterozoických a nadložních spodnopaleozoických horninách tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) podél sz. okraje pražské pánve v centrální části Českého masívu. Hlavním cílem výzkumu bylo odlišit a charakterizovat struktury vzniklé během kadomské a variské orogeneze pomocí moderních metod a srovnáním finitních deformačních struktur v různých geologických jednotkách (neoproterozoikum, spodní paleozoikum). Toto srovnání umožnilo studovat tektonické procesy a přímý záznam deformační historie avalonsko-kadomského orogenního pásma během neoproterozoika a pomohlo dešifrovat strukturní záznam kadomských tektonických procesů ve svrchní kůře peri-gondwanských teránů. Tato práce umožnila novou interpretaci kadomských tektonických deformací v Českém masívu, včetně sukcese jednotlivých deformačních fází, deformačních gradientů a mechanismů deformace. Výsledkem bylo vytvoření celkového tektonického modelu kadomského vývoje a variského přetisku ve východní části tepelsko-barrandienské jednotky a rovněž širší korelace geodynamických procesů v jednotlivých teránech avalonsko-kadomského pásma během Neoproterozoika. 4
|
|
|
Tektonický vývoj mariánskolázeňského komplexu a okolních geologických jednotek
Hafoudh, Shumran ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Variské tektonometamorfní procesy daly vznik rozsáhlému horstvu, jehož izolované zbytky dnes vystupují v jižní Anglii, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a ve střední Evropě. Horstvo vzniklo následkem devonské až karbonské kolize typu kontinent-kontinent, mající charakteristiky Andského typu kolize (Schulmann et al. 2009). Jednu z největších odkrytých částí variscid tvoří Český masiv (obr. 1). Dělí se na dílčí horninové celky, které mají rozličný tektonometamorfní vývoj, různou statigrafickou náplň a převážně tektonické omezení vůči svému okolí. Jsou to saxothuringikum, lugikum, tepelsko-barrandienská jednotka, moldanubikum a jednotka moravskoslezská (obr. 1b). Rozhraní mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou jednotkou je považováno za relikt sutury, podle které probíhala devonsko-karbonská subdukce tzv. saxothuringického oceánu směrem k jihovýchodu pod tepelsko-barrandienskou jednotku (např. Franke 1989, 2000). Tato subdukce byla během spodního karbonu následována kontinentální kolizí. Tyto dva procesy představovaly řídící síly pro utváření geologické stavby celého Českého masívu (Schulmann et al. 2009). Rozhraní mezi saxothuringickou a tepelsko-barrandienskou jednotkou je bohužel z větší části zakryté syn- až post-orogenními (variskými) plutonity, křídovými sedimenty a z největší části...
|
|
|
Návrh strategie rozvoje českého výrobce dodávajícího měřící a regulační techniky pro jaderné elektrárny ve vybraných státech EU
Franěk, Jan ; Paka,, Zdeněk Kouba, výrobně-technický ředitel ve společnosti ZPA Nová (oponent) ; Bumberová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl navrhnout a vypracovat strategii rozvoje společnosti ZPA Nová Paka, a.s., která působí jako výrobce a dodavatel měřící a regulační techniky, na vybrané trhy jaderné energetiky v EU. Teoretická část práce se zabývá rozborem základních předpokladů strategického rozvoje, analýzami vnějších a vnitřních faktorů a analýzou rizik. Analytická část práce obsahuje komplexní analýzu prostředí za pomocí metody SLEPT, Porterův model 5 sil pro analýzu konkurence v odvětví a 7S analýzu vnitřního prostředí. Uvedené návrhy povedou ke snížení rizika souvisejícího s touto strategií a možnosti generování zisku po návratnosti vložených prostředků.
|
|
|
Optimalizace výroby vybrané léčivé substance
Fránek, Jan ; Ing.Oldrřich Smékal (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Mgr. Jan Fránek 2011: Optimalizace výroby vybrané léčivé substance Diplomová práce zpracovává optimalizaci výroby fingolimodu pomocí hydrogenace. Při optimalizaci výroby dochází k redukci benzylické hydroxyskupiny a nitroskupiny nitrofingotriolu. Protože dochází k redukci dvou různých skupin bylo nutné rozdělit hydrogenaci na dvě fáze. Původním záměrem bylo optimalizovat výrobu pouze v autoklávu, ale nutnost použití kyselého katalytického prostředí v první fázi vedlo k rozdělení výroby na redukci v reaktoru a následnou katalyzovanou hydrogenaci, již za neutrálních podmínek, v autoklávu. Cesta přípravy účinné látky pomocí autoklávu nebyla dříve podrobněji prozkoumána. Vyhodnocení optimalizace je součástí výsledků. Ve výsledcích jsou také zahrnuty výrobní šarže na pilotní jednotce. Protože výsledky postupu pilotní jednotky nebyly uniformní, v optimalizaci bylo nutné pokračovat i po ukončení výroby na pilotní jednotce. Následný postup upravený dle posledních pokusů byl předán do provozního procesu.
|
|
| |
host ::
RSS.