|
|
Veřejnost o testování a očkování proti onemocnění COVID-19 – červen 2021
Čadová, Naděžda
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá. Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.
|
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, očekávání a postoje k opatření – červen 2021
Čadová, Naděžda
Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v první polovině června 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Aktuálně se čeští občané nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (74 %) a zhoršení ekonomické situace České republiky (73 %). Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině června 2021 česká veřejnost podobně optimistická jako v první polovině dubna. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávaly více než tři pětiny občanů (61 %), desetina (10 %) se obávala zhoršení a téměř čtvrtina (24 %) očekávala stagnaci současné situace.
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál – duben 2021
Čadová, Naděžda
Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině dubna 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než třetina (37 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze přibližně dvacetina (6 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině dubna česká veřejnost velmi optimistická, když zlepšení očekávaly více než tři pětiny občanů, 12 % se obávalo zhoršení a více než pětina očekávala stagnaci současné situace. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace v České republice, o něco menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekávání dalšího vývoje ve světě, i když i zde optimismus výrazně převážil nad pesimismem.
|
|
|
Veřejnost o očkování, včetně očkování proti onemocnění COVID-19 - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v první polovině února 2021 podrobněji zaměřilo na téma očkování obecně a konkrétně pak na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění COVID-19. Čtyři pětiny (80 %) českých občanů v první polovině února 2021 souhlasily s tím, že očkování je zárukou toho, že se u nás nerozšíří některé nebezpečné nemoci. Pouze přibližně desetina českých občanů souhlasí s tím, že očkování je zbytečné, protože není účinné a proti nemoci nás stejně neochrání (12 %) a že nemoci, proti kterým nás má očkování chránit, jsou již úplně nebo téměř úplně vymýceny (11 %). Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřily v našem průzkumu přibližně tři pětiny dotázaných (59 %). Negativní postoj k očkování zaujala asi třetina (33 %) oslovených. Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění (41 %). Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle a není tak dostatečně otestovaná (22 %).
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %). Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině února česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (31 %), dalších 29 % zhoršení a přibližně třetina (34 %) očekávala stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě a ve světě pak byli čeští občané o něco málo optimističtější, když nejčastěji respondenti vyjadřovali názor, že se tato situace bude dále zlepšovat.
|
|
|
Morálka politiků očima veřejnosti – březen 2020
Čadová, Naděžda
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.
|
|
|
Politická kultura veřejně činných lidí – březen 2020
Čadová, Naděžda
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.\nNejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.
|
|
|
Postoje českých občanů k partnerství, manželství a rodičovství – únor 2020
Čadová, Naděžda
V rámci únorového výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zaměřilo na téma partnerství, manželství a rodičovství. Zkoumány byly názory na optimální počet dětí v rodině, ideální věk mužů a žen při narození prvního dítěte a další postoje, jež s rodičovstvím a partnerským soužitím souvisejí. Přibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) vidí ideál v modelu dvoudětné rodiny, rodinu s více potomky preferuje necelá čtvrtina (23 %) občanů a necelé desetině (7 %) se nejvíce zamlouvají rodiny s jedináčky.
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - listopad 2020
Čadová, Naděžda
Více než tři čtvrtiny (78 %) českých občanů starších 18 let se v listopadu 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá čtvrtina (23 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.\nCo se týče vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, v Evropě i ve světě, byla v první polovině listopadu česká veřejnost spíše optimistická, a to zejména v souvislosti s dalším vývojem situace v naší zemi. Z časového srovnání s výzkumy realizovanými v červnu, v červenci a v září vyplývá, že pesimismus a skepse ve vztahu k dalšímu vývoji situace ohledně šíření koronaviru, který byl v září dosud největší, se naopak proměnil v dosud nejvíce optimistický výhled do budoucna.
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - prosinec 2020
Čadová, Naděžda
Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 18 let se na přelomu listopadu a prosince 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než pětina (21 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá pětina (17 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu. Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla na přelomu listopadu a prosince česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (34 %), další asi třetina zhoršení (32 %) a 30 % očekávalo stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě pak byli čeští občané ještě o něco málo skeptičtější, nejméně optimisticky pak česká veřejnost hleděla na další vývoj situace ohledně šíření koronaviru ve světě.
|
host ::
RSS.