|
|
Operace s cennými papíry a jejich právní úprava
Patočka, Radim ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
ZÁVĚR Právo cenných papírů a navazující regulace kapitálového (finančního) trhu je velmi složitou a nepřehlednou částí práva. Je to dáno zejména velkým množstvím zákonů a jiných právních předpisů, dynamikou vývoje právní úpravy obchodování s nimi především evropské provenience i beze sporu častých legislativních opomenutí a chyb. Protože se operace s cennými papíry přímo vztahují k socioekonomickému systémů, jež označujeme jako kapitalismus (není mu snad nic více vlastní než operace s cennými papíry na finančním trhu), má česká právní úprava poměrně krátkou tradici, z čehož vychází většina nesnází a s čímž je spojen zatím ne příliš rozvinutý a ustálený stav judikatury vztahující se k tomuto tématu. Již samotný pojem "cenný papír" ovšem i v právních systémech s dlouhou tradicí stále činí výkladové problémy, což poukazuje na složitost problematiky cenných papírů. Lze totiž tvrdit, že nejlepším způsobem vymezení termínu "cenný papír" je právě analýza možného nakládání s ním, tedy operací s cennými papíry. Do budoucna lze očekávat, že se množina operací s cennými papíry bude dále rozšiřovat, zejména díky progresivním investičním nástrojům derivátového typu. Ačkoliv se cenné papíry již dávno staly "obchodovaným artiklem" na území ČR, budí velké překvapení nesoulad mezi počtem ekonomů a právníků, kteří se mu...
|
|
|
Centrální banka, její postavení a činnost
Langr, Jan ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr Z výše uvedeného textu je patrné, že centrální banka je z důvodu plnění specifických funkcí zejména v oblasti měnové politiky jen těžko nahraditelnou institucí. Pokud jde o v první kapitole popisované alternativy k provádění měnové regulace centrální bankou, systém měnové rady i dolarizace jsou reálně využitelné pouze za určitých podmínek - zpravidla k překonání měnové krize a ke stabilizaci cenové hladiny - nebo ve velmi malých státech. Svobodné bankovnictví je potom zcela teoretickým konceptem, který prosazují ortodoxní odpůrci měnové regulace. Reálnou možností tak zůstává pouze nahrazení centrální banky měnovou unií. To však ve své podstatě znamená pouze přenesení úkolů národní centrální banky na centrální banku jinou. Odhlédneme-li od členských zemí měnových unií a zemí, které vstup do unií plánují, nelze předpokládat, že by v blízké budoucnosti došlo k výraznému oslabení této hlavní funkce centrálních bank. Českou národní banku však tento proces vzhledem k plánovanému vstupu do Evropské měnové unie čeká. Odlišná situace panuje v oblasti bankovního dohledu. V některých státech dochází k převádění dozorových oprávnění centrální banky na specializovanou instituci, která tím často přebírá odpovědnost za dohled nad celým finančním trhem. Česká republika se touto cestou nevydala a zvolila dle mého...
|
|
|
Komparace organizace dohledu nad finančním trhem v České republice , Spolkové republice Německo, Republice Rakousko a Švýcarské konfederaci
Veselá, Dominika ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
ZÁVĚR Jakkoli institucionální uspořádání nepředstavuje primární téma, jemuž by měla být při úvahách nad finančním dohledem věnována pozornost1, pro efektivní výkon dohledových funkcí tvoří nezbytný předpoklad a jeho vliv na kvalitu provádění činností dohledu nelze pominout. Přistoupí-li se v určité ekonomice k zásadní restrukturalizaci institucionálního uspořádání finančního dohledu, činí se tak vždy s cílem jeho zkvalitnění. Nicméně je třeba mít stále na mysli, že změna organizace nezaručuje odstranění stávajících nedostatků ani to, že nové uspořádání nepřinese nedokonalosti nové. Přednosti modelů relativizuje existence implementačních, operačních a politických rizik, jejichž případná realizace může znamenat těžkou újmu nejen pro dohled samotný, ale zprostředkovaně i pro finanční trhy. Volbu konkrétního způsobu dohledového uspořádání podmiňují pro každou zemi specifické a jedinečné faktory, jako například historický vývoj, kulturní zvyklosti, situace na politické scéně nebo stav ekonomiky, zejména charakter, struktura a velikost finančního trhu. Národní odlišnosti zmiňovaných činitelů opodstatňují výskyt nespočetného množství variant organizace dohledu a vysvětlují absenci jakéhokoli univerzálního, ideálního modelu. Vývojové tendence v institucionálních otázkách finančního dohledu ovšem i přes rozdílnou...
|
|
|
Právní regulace platebního styku
Pail, Jakub ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Tato práce je formálně členěna na 5 částí, a to úvod, kapitolu vymezující základní pojmy, kapitolu pojednávající o nejdůležitějších aspektech právní regulace poskytování platebních služeb, kapitolu věnovanou platebním systémům a závěr. Obsahem této práce je poté pojednání o problematice platebního styku zaměřující se zejména na jeho právní úpravu. V úvodu této práce je stanoven cíl práce a povšechně vymezen rozsah zkoumané problematiky, když jsou dále také vymezeny oblasti, které práce ve velké míře neakcentuje. Základními pojmy v práci vymezenými jsou platební styk, platba, platební transakce, peněžní prostředek, platební prostředek, elektronické peníze, platební příkaz a platební služba. Předmětná práce v mimoprávním kontextu přiblížuje společenský význam platebního styku, historické souvislosti a popisuje sledované trendy vývoje ve vymezených oblastech. Cílem práce je však zkoumat především právní rovinu předmětné problematiky. Všechny části práce proto vycházejí především z platné právní úpravy platebního styku. Z obsahového hlediska je největší pozornost věnována popisu a analýze právní úpravy poskytování platebních služeb a provozování a účasti na platebních systémech. Postupně je tak čtenář seznámen zejména se zákonnými požadavky k získání oprávnění pro výkon činnosti spočívající v...
|
|
|
Právní regulace platebních služeb
Louthanová, Radka ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cílem práce je přehledně popsat všechny platební služby, které lze nalézt ve stávajícím zákoně o platebním styku z roku 2009, ale i nové platební služby, které přináší nový zákon o platebním styku. Nový zákon o platebním styku nabyde účinnosti dne 13. ledna 2018. Důvodem pro jeho přijetí byla nutnost transpozice revidované směrnice o platebních službách známé jako PSD II. Tato směrnice vnáší do oblasti regulace platebního styku mnoho změn. Dále se práce věnuje představení a analýze všech subjektů, které mohou v České republice poskytovat platební služby. V první části práce je stručně popsán vývoj regulace platebního styku v České republice. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu je jen nastíněno, jaké zákony platební styk v České republice doposud upravovaly. Druhá část práce se zaměřuje na pozitivní a negativní vymezení platebních služeb. Při popisu jednotlivých platebních služeb jsou zmíněny problematické situace, které mohou v souvislosti s danou platební službou nastat. Část věnovaná negativnímu vymezení platebních služeb pojednává o výjimkách, díky kterým nejsou dle stávajícího i nového zákona o platebním styku některé činnosti platebními službami. Určení, zda daná činnost spadá pod výjimku a není platební službou, je pro jejího poskytovatele zásadní. Třetí část práce přináší přehled a analýzu...
|
|
|
Investiční společnost při správě fondu kvalifikovaných investorů
Benda, Martin ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Investiční společnost při správě fondu kvalifikovaných investorů Účelem předkládané diplomové práce je kvalitativní rozbor vnitřních mechanismů fungování investiční společnosti při správě fondu kvalifikovaných investorů. Stanoveným cílem je ve vzájemné souvislosti vztahově analyzovat organismus zajišťující řízení správy portfolia ve vlastnictví fondu, a to abstrakcí nejdůležitějších procesů ke kterým při výkonu této činnosti dochází. Práce je členěna v logické návaznosti od historické geneze kolektivního investování přes stručný rozbor základních subjektů vystupujících v rámci kolektivního investování až po kvalitativní rozbor problematiky obhospodařování majetku nesamosprávného fondu s ohledem na rozdělení funkcí jednotlivých orgánů uvnitř investiční struktury. Závěrem práce se v návaznosti na kvalitativní rozbor činnosti jednotlivých orgánů investiční společnosti pokouším na příkladu akvizičního procesu rozebrat úlohy jednotlivých orgánů vystupujících v rámci nabývání aktiva do portfolia nesamosprávného investičního fondu.
|
|
|
Problematika převodních cen v českém a mezinárodním daňovém právu
Valeš, Ondřej ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Problematika převodních cen v českém a mezinárodním daňovém právu Postupná globalizace vede k rozmachu obchodně a majetkově sdružených společností, které nazýváme nadnárodní. Nadnárodní společnosti provádějí v rámci jejich skupiny společností tzv. vnitropodnikové transakce, a to za odlišných podmínek než by prováděly v běžném obchodním styku. Tyto transakce nazýváme závislé, protože jsou prováděny mezi spojenými osobami v prostředí, které není konkurenční, ale spřízněné. Problematika převodních cen je obvykle spojována s daňovou optimalizací, protože za pomoci těchto transakcí jsou nadnárodní společnosti schopny docílit nižší daňové zátěži. Agresivní daňové optimalizaci brání řádné nastavení převodních cen vnitropodnikových transakcí. Převodní ceny vnitropodnikových transakcí jsou nastaveny řádně, pokud jsou v souladu s principem tržního odstupu, který se svým způsobem snaží simulovat konkurenční prostředí. Cílem této práce je nastínit úpravu převodních cen v českém a mezinárodním daňovém právu a analyzovat problémy této úpravy. V českém právním řádu jsou převodní ceny upraveny zejména v Zákoně o daních z příjmu a v nezávazných pokynech Ministerstva financí, které se ve velké míře odvolávají na mezinárodní úpravu. Na mezinárodní úrovni se převodním cenám věnuje především Organizace pro...
|
|
|
Právní regulace platebního styku
Roušarová, Kristýna ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou právní regulace bezhotovostního platebního styku, a to jak v České republice, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Dále se soustřeďuje na právní úpravu platebních účtů ve světle zákona č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku jakožto transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/92/EU, o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Cílem této práce je analyzovat a popsat současnou právní úpravu, včetně jejího kritického zhodnocení a nastínění možného dalšího vývoje v regulaci bezhotovostního platebního styku. Vlastní text práce je rozdělen na tři kapitoly. V úvodu autorka vymezuje téma a cíl práce a uvádí svou motivaci k psaní práce z této oblasti. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do tématu. Autorka v ní vysvětluje, co se rozumí platebním stykem, představuje jeho jednotlivé formy a účastníky. V druhé kapitole autorka představuje regulaci bezhotovostního platebního styku. V podkapitole věnované mezinárodnímu platebnímu styku popisuje, jakým způsobem tento platební styk může probíhat, včetně představení systému SWIFT, a dále zmiňuje některé mezinárodní úmluvy z této oblasti. V podkapitole zabývající se evropskou...
|
|
|
Právní úprava obchodování s OTC deriváty
Matys, Tadeáš ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stávající a stále rozvíjející se právní úpravou obchodování s nejrozšířenějším finančním nástrojem - OTC deriváty. Hlavním cílem této práce je zanalyzovat současný stav právní úpravy obchodování s OTC deriváty v rámci EU, a to nařízení EMIR. Následně tato práce zkoumá, zda je tento právní rámec správně a efektivně nastaven, případně jaké kroky by měly být v nejbližší budoucnosti učiněny, aby došlo k jeho zdokonalení. Vzhledem k tomu, že je dané téma daleko více ekonomickou, než právní záležitostí, tato práce nejdříve v první části představuje OTC deriváty a specifika obchodování s nimi. Následně ve druhé části tato stať zkoumá postavení OTC derivátů v rámci finančního trhu, a to od jejich moderních počátků v devadesátých letech minulého století, přes jejich roli v globální finanční krizi v letech 2007 a 2008, až po aktuální otázky s nimi související. Hlavní část této práce se pak věnuje právě nařízení EMIR, jeho rozsahu působnosti a zejména třem hlavním povinnostem, které toto nařízení, v souvislosti s OTC deriváty, zavádí. Jedná se za prvé o povinnost provádět centrální clearing prostřednictvím ústředních protistran, za druhé povinnost dodržovat stanovené techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana a za třetí...
|
|
|
Alternativní financování malých a středních podniků
Vacula, Jan ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
SHRNUTÍ Alternativní financování malých a středních podniků Diplomová práce zkoumá, jestli současná a plánovaná právní úprava sekuritizace a crowdfundingu může vést ke zlepšení přístupu malých a středních podniků (SME) k financování. První kapitola se věnuje sekuritizaci, přičemž se zaměřuje především na možnost sekuritizace úvěrů poskytnutým SME. Prostor je věnován zhodnocení výhod a nevýhod sekuritizace, jakožto i sekuritizovaným aktivům a produktům sekuritizace. V další části je popsán mechanismus sekuritizace tradiční i syntetické. Hlavní část této kapitoly se zaměřuje na právní úpravu sekuritizace a jednotlivých kroků sekuritizační transakce, a související analýzu vybraných problematických aspektů z pohledu české právní úpravy. Těžištěm této části je pak představení návrhu nařízení o sekuritizaci, kterým se zavádí kritéria pro kvalifikované sekuritizace. Na závěr kapitoly autor nabízí zhodnocení předkládaného návrhu a vyjadřuje pochybnosti nad jeho předpokládaným pozitivním dopadem na financování SME. Druhá kapitola je věnována crowdfundingu. Po obecném úvodu a představení základních obchodních modelů crowdfundigu se zbytek kapitoly zaměřuje na finanční crowdfunding, tedy crowdfunding úvěrový (především pak peer-to-business lending) a crowdfunding investiční. Těžištěm této kapitoly je pak analýza...
|
host ::
RSS.