|
| |
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace a původ drahých kamenů v insignii Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty
Petrová, Zdeňka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hanusová, Irena (oponent)
Otázka objednání žezla Přírodovědecké fakulty byla poprvé projednávána profesorským sborem PřF 25. 11. 1921, více jak rok po oddělení Přírodovědecké fakulty od fakulty Filosofické. Komise zvolená z řad profesorů předložila návrh na zhotovení žezla podobného žezlu mateřské Filosofické fakulty. Přes Ministerstvo školství a národní osvěty byl objednán na Vysoké škole umělecko - průmyslové návrh nového žezla, který vypracoval prof. Jaroslav Horejc. Jeho návrh však konzervativní profesorský sbor v lednu 1923 zamítl, a když prof. Horejc odmítl zhotovit upravenou kopii žezla FF podle návrhu profesorského sboru, obrátili se profesoři na osvědčenou zlatnickou firmu Tengler, která vyrobila již dřívější žezla fakultní i rektorské. Alois Tengler byl ochoten kopii žezla vypracovat, ale zároveň přinesl nový návrh v ceně 20 000 korun, který více vyšel vstříc představám profesorů a následně byl přijat. Tengler se zavázal žezlo dodat do 15. 11. 1924 a případné připomínky zapracovat do konce března 1925, přičemž podle přípisu děkana byl termín dodržen. Na žezle je však uvedena datace 1926, kdy proběhly závěrečné úpravy do současné podoby.
|
|
| |
|
|
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
|
|
|
Uranová mineralizace ortorul lugika jako prekurzor výskytu radioaktivních pramenů
Fatková, Karolína ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Škoda, Radek (oponent)
Oblast lugika je známa výskytem vývěrů radioaktivních radonových minerálních vod oblastech tvořených ortorulami. Byly zkoumány vzorky mineralizovaných sněžnických, krkonošských a jizerských ortorul nalezených terénní radiometrií. Laboratorní gama metrií vzorků bylo zjištěno, že K i Th mají pozaďové koncentrace, naproti tomu U Ra je zvýšeno až do radionuklidů byla zjišťována metodou alfa autoradiografie u osmi vybraných vzorků s nejvyššími koncentracemi uranu. optické a elektronové mikroskopie s ED analýzou jsou radionuklidy přítomny následujících minerali čních stádiích: V primárně magmatické asociaci se vyskytují běžné ). Ve dvou vzorcích se podařilo nalézt primární magmatický uraninit s.s., asociující se zirkonem. Jeho přítomnost je pravděpodobně hlavním důvodem vysoké fertility lugických ortorul. Uraninit s.s. se ve formě inkluzí v metamorfní (syndeformační) periodě. Ve vzorcích jizerských ortorul jsou pozorovatelné příznaky greisenizace (fluorit, zirkon bohatý fluorem). Ve vzorcích krkonošské ortoruly je patrná i hydrotermální etapa s hřebenitým křemenem a hematitem v žilkách Silně se projevují procesy hypergeneze: Chloritizace slíd za vzniku aktivních HFO a Ti oxidů ("leukoxenu"), alterace monazitu za vzniku fosfátů rabdofánové skupiny (brockitu), "U slíd" sk. autunitu v dutinách a puklinách za vzniku...
|
|
| |
host ::
RSS.