|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
Analýza pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému a intenzity pastvy.
TICHÁ, Pavlína
Diplomová práce se v první části zabývá významem trvalých travních porostů, zakládáním a obnovou pastevních porostů, dále rozdělením agrobotanických skupin, homogenitou pastevních porostů a ošetřováním a hnojením travních porostů. Druhá část je zaměřena na chov skotu, užitkové vlastnosti a cíle v chovných stádech. Zabývá se přiblížením masného plemene Aberdeen Argus, které je chováno na sledovaných lokalitách. Dále organizací pastvy a rozdělením pastevních systémů. Třetí část obsahuje observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány pastevní plochy a pozorovány vlivy různých systémů pastvy na pastevní porost.Byly zjišťovány pícninářské charakteristiky porostu a byl navrhnut vhodný systém pastvy a systém využívání a ošetřování pastevních porostů. Sledování značně zkomplikovaly nadměrné srážky (povodně) v první třetině pastevního období.
|
|
Financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích: Studie č. 1.218
Němec, Jan ; Kabická, Klára ; Tichá, Pavla
Přímá volba hlavy státu je jedním z charakteristických znaků prezidentských režimů, kde je hlava státu zároveň i hlavním představitelem výkonné moci. V parlamentních režimech není přímá volba prezidenta nutná, protože exekutivní moc zastřešuje předseda vlády, která povstává z parlamentní většiny. Přesto byla v některých zemích, které používají parlamentní systém vlády, zavedena přímá volba prezidenta. Důvody byly různé, od snahy o posílení pozice prezidenta (Francie) přes její zavedení jako součásti procesu demokratizace (např. Polsko, příp. další státy střední a východní Evropy) až po řešení momentální krize, kdy parlament nebyl schopen prezidenta zvolit (Slovensko). Studie obsahuje přehled základních prvků úpravy financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích Evropy, které všechny používají parlamentní model, byť některé v modifikované podobě (např. Francie). Práce se zaměřuje na některé aspekty tohoto financování, jako jsou: způsob úhrady nákladů ze státního rozpočtu (které ministerstvo je zodpovědné, příp. zda se na úhradě nákladů nějakou formou podílí jiné orgány, např. obce či ústřední volební komise), spoluúčast kandidátů na úhradě nákladů spojených s organizací voleb, možnost podpory z veřejných prostředků (např. formou příspěvku na úhradu volebních nákladů v závislosti na počtu získaných hlasů) existence omezení pro objem výdajů vynaložených na kampaň.
Plný text: PDF
|
|
Vlivy způsobu a intenzity pastevního využívání na prostorovou skladbu, homogenitu a produktivitu travního porostu
TICHÁ, Pavlína
Anotace: Bakalářská práce se v první části zabývá fytocenologickými a produkčními charakteristikami travních porostů. Dále je popsán význam a vliv různých způsobů a intenzity pastvy na utváření porostové skladby a homogenity pastevních porostů. Také se věnuje produktivitě pastvin a množství nedopasků při různých způsobech a intenzitě pastvy. Jsou zde porovnány různé literární údaje. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány plochy trvalých travních porostů s odlišnými ekologickými podmínkami, s různým způsobem obhospodařování a byla vyhodnocena jejich porostová skladba, produktivita, biodiverzita a pícninářská hodnota.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |