|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení chlorofylu
Rábová, Petra ; Vavrčíková, Veronika (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení chlorofylu v listech metodou extrakční spektrofotometrie. Teoretická část přináší informace o fotosyntéze, stresových faktorech či adaptaci rostlin, dále o fotosyntetických pigmentech (zejména chlorofylu-a) a aplikaci spektrofotometrie a dalších metod stanovení chlorofylu. Experimentální část se zaměřuje na nasazení ekotoxikologického testu a především jeho vyhodnocení dvěma nezávislými metodami. Konkrétně se jednalo o stanovení inhibice růstu biomasy a nově o spektrofotometrické stanovení množství chlorofylu. Výsledky mezi sebou navzájem korelují, a proto se stanovení chlorofylu jeví jako vhodné rozšíření obvyklých vyhodnocovacích metod ekotoxikologických testů.
|
|
|
Palladium v životním prostředí
Hajdová, Jana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se podrobněji zabývá palladiem v životním prostředí. Jeho využití je zejména v automobilovém průmyslu jako složka katalyzátorů motorových vozidel, ale také se uplatňuje v zubním lékařství, šperkařství a elektrotechnice. Uvolňováním tohoto kovu z automobilových katalyzátorů se dostává do všech složek životního prostředí (půda, silniční prach, voda, rostliny), kde se akumuluje. Může se stát součástí potravního řetězce a způsobit tak zdravotní rizika lidské populaci. Tato práce se také zabývá způsoby vzorkování, zakoncentrování a metody, kterými lze palladium stanovit ve vzorcích životního prostředí (spektrofotometrické metody, AAS, ICP-AES a ICP-MS).
|
|
| |
|
|
Studium vlivu recyklace polyethylentereftalátu na kvalitu výsledného recyklátu
Mach, Jakub ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika plastů a jejich recyklace je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Produkce syntetických polymerů každoročně stoupá, a to exponenciálně. Pro udržitelný rozvoj je tedy nezbytné vyvíjet efektivní recyklační metody, kterými by obrovské objemy odpadů, které z plastů vznikají, byly zpracovány a využity jako surovina. Tato práce si klade za cíl studium vlivu způsobu výroby, různých procesů recyklace a míry degradace na kvalitativní výsledky analýzy polyethylentereftalátu pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). V rámci experimentální části této práce byla provedena analýza 62 druhů regranulovaného recyklátu PET. Vzorky se navzájem lišily výrobcem (výrobci používají různé technologie výroby), mechanickými, fyzikálně chemickými vlastnostmi nebo přidanými aditivy. Výsledky práce potvrzují, že tyto vlastnosti recyklovaného PET skutečně ovlivňují termické efekty sledované pomocí DSC. Na základě jednoduché DSC analýzy je možné sledovat základní kvalitativní vlastnosti PET, kterými jsou zejména krystalinita, teplota a entalpie tání, teplota a entalpie krystalizace a teplota skelného přechodu, přičemž výsledky této práce ukázaly, že vztahy mezi těmito vlastnostmi umožňují spolehlivě posoudit kvalitu recyklovaného materiálu, a tím určit možnosti jeho dalších využití.
|
|
|
Studium kvality povrchových vod v oblasti Ivančic
Jonášová, Simona ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Na čtyřech odběrových místech na řece Jihlavě byly stanovovány vybrané fyzikálně-chemické ukazatele. S využitím UV-VIS spektrofotometrie byly stanovovány anorganické formy dusíku, chloridy, celkový fosfor a CHSKCr. Zřeďovací metodou byla stanovena BSK5. Plamenovou emisní fotometrií byly stanovovány ionty Na+, K+ a Ca2+, jejichž koncentrace byly v rozsahu 5,75–108 mgl1. Vybrané kovy (Cu, Ni, Pb, Zn, Hg, Cr, Fe, Mn) byly ve vodách stanovovány metodou ET-AAS a v sedimentech po jejich rozkladu metodou FAAS. Koncentrace Cr, Cu, Pb a Ni ve vodách byly v rozsahu 0,05–2,84 gl1. Koncentrace kovů v sedimentech se pohybovaly v rozmezí 0,02–293 mgkg1, kde byly stanoveny nadlimitní koncentrace niklu. Výskyt železa a manganu je dán geologickým podložím. U ostatních prvků se předpokládá antropogenní původ. Z naměřených dat je patrné, že kvalita vody v této lokalitě je mírně proměnlivá a je klasifikována čtvrtou až pátou třídou, tedy jako velmi znečištěná voda.
|
|
|
Osud mikroplastů v půdě
Kameníková, Eliška ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika mikroplastů, malých plastových částeček unikajících do životního prostředí, je dnes velmi diskutovaným tématem. Ukazuje se totiž, že mikroplasty nejsou zcela inertní a mají vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Existují studie popisující negativní vliv mikroplastů například na faunu a flóru nebo na lidské zdraví, vlivy na kvalitu půdy ale stále nejsou dostatečně popsány. Tato práce si klade za cíl sledovat některé krátkodobé a střednědobé účinky které by mikroplasty na půdu mohly mít. V rámci této práce byla provedena série experimentů s cílem zmapovat osud mikroplastů v půdě. Sledovány byly změny termické stability půdní organické hmoty, půdní respirace, množství vody a půdní agregace v závislosti na čase inkubace. Testovány byly tři typy zemědělské půdy (černozem, kambizem a černice), které byly kontaminovány různými koncentracemi mikroplastů PET a pryže z pneumatik. Výsledky práce potvrdily specifické účinky mikroplastů na vlastnosti půdy, které byly pozorovány i u neinkubovaných vzorků (tedy v čase inkubace 0 měsíců), mikroplasty se v půdě nechovaly inertně a měly vliv například na vlastnosti, texturu a respiraci půdy.
|
|
|
Stanovení platinových kovů v půdách na území města Brna
Pavlíčková, Ivana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na určení přítomnosti platiny ve vzorcích půdy metodou absorpční spektrometrie. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretická část je zaměřena na výskyt a chování platiny v životním prostředí, na základní chemické a fyzikální vlastnosti platiny, na její význam v automobilových katalyzátorech, na metodu extrakce pevnou fází a na metodu stanovení atomové absorpční spektrometrie. Druhou částí, je část praktická, ta je zaměřena na stanovení množství platiny v půdních vzorcích na území města Brna.
|
|
|
Dusík a jeho sloučeniny v odpadních vodách
Venská, Petra ; Skoumalová, Marta (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje možnosti výskytu dusíku a jeho sloučenin v odpadních vodách. Zároveň jsou uvedeny a popsány možnosti jejich odstranění, ať už fyzikálně chemické postupy, tak biologické procesy. Z fyzikálně chemických metod jsou charakterizovány stripování amoniaku, chlorace do bodu zvratu, sorpce a membránové procesy. Mezi uvedenými biologickými procesy jsou nitrifikace, denitrifikace, anoxická oxidace amoniaku a tzv. systémy SHARON, CANON a OLAND. Experimentální část popisuje stanovení dusičnanů, dusitanů a amoniaku ve vzorcích odpadních vod metodou mobilní analytiky.
|
|
|
Studium sorpčních vlastností mikroplastů
Hlaváčková, Hana ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V současné době je snaha nahradit konvenční plasty biodegradabilními produkty, které budou mít schopnost zastoupit tyto látky. Jedním z případných, v současnosti detailně studovaným biologicky odbouratelným plastem, je i poly(3-hydroxybutyrát), který je produkován bakteriemi. Tato bakalářská práce se zabývá sorpcí vybraných látek na mikročástice poly(3-hydroxybutyrátu). Pro tuto práci byly vybrané látky, jejichž kontaminace vodních zdrojů představuje v dnešní době markantní problém. Konkrétně byly studovány sorpce nesteroidní protizánětlivé látky ibuprofenu, triazolového fungicidu tebuconazolu a nejrozšířenější drogy kofeinu na PHB částice, které velikostně spadají do skupiny mikroplastů. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
host ::
RSS.